Lodivod dunajský

KAPITOLA II
U pramenů Dunaje

Chtěl si Ilja Bruš získat slávu, když kolegům u Rybáře ohlásil svůj úmysl proplout celým tokem Dunaje s prutem v ruce? Bylo-li to jeho cílem, mohl se chlubit, že ho dosáhl.

Příhody se zmocnil tisk a všechny deníky podunajské oblasti bez výjimky věnovaly sigmaringenským závodům kratší nebo delší článek, z nichž každý byl s to příjemně polichotit vítězi; a tak jeho jménu nescházelo mnoho, aby se stalo všeobecně známým.

Hned příštího dne, ve svém čísle ze 6. srpna, otiskla vídeňská Neue Freie Presse doslova toto:

„Poslední rybářské závody Dunajské ligy skončily včera v Sigmaringenu opravdovým divadelním kouskem, jehož hrdinou se stal Maďar Ilja Bruš, včera ještě neznámý a dnes bezmála slavný.

Ptáte se, co dokázal Ilja Bruš, že si zasloužil tak nenadálou slávu?

Především se tomuto schopnému muži podařilo získat obě první ceny, za váhu i za množství, přičemž nechal všechny své soupeře daleko za sebou; od té doby, co se podobné závody konají, se to prý ještě nikdy nestalo. To už samo o sobě není špatné. Ale je tu ještě něco víc.

Zdálo by se, že když člověk sklidí takovou žeň vavřínů, když si odnese tak skvělé vítězství, má právo vychutnat zasloužený odpočinek. Tento názor však nesdílí onen ohromující Maďar, který se nás chystá ohromit ještě víc.

Pokud jsme správně informováni – a spolehlivost našich informací je známá –, ohlásil Ilja Bruš svým kolegům, že hodlá proplout s prutem v ruce celým tokem Dunaje od jeho pramene v bádenském vévodství až po jeho ústí do Černého moře, což znamená cestu dlouhou zhruba tři tisíce kilometrů.

Budeme své čtenáře informovat o průběhu tohoto nebývalého podniku.

Ilja Bruš se má vydat na cestu tento čtvrtek, 10. srpna. Přejme mu šťastnou cestu, ale přejme si též, aby onen obávaný lovec ryb nevyhubil vodní plémě, oživující vody mohutného mezinárodního veletoku, do posledního kusu.“

Tak se vyslovila vídeňská Neue Freie Presse. Neméně vřele psal budapešťský Pester Lloyd, bělehradské Srbske Novine a bukurešťský Romanul, jejichž zprávy dosahovaly rozměrů opravdové novinové stati.

Tyto články ovšem dokázaly, že na Ilju Bruše byla obrácena všeobecná pozornost, a je-li pravda, že tisk je odrazem veřejného mínění, mohl Ilja Bruš očekávat, že bude budit zájem čím dál větší, jak bude pokračovat ve své cestě.

Ostatně, cožpak ve větších městech, kterými bude projíždět, nenajde členy Dunajské ligy, kteří budou považovat za svou povinnost přispět k slávě svého kolegy? A v případě potřeby se mu od nich nepochybně dostane i přispění a pomoci.

Od této chvíle začaly mít komentáře tisku srdečný úspěch u rybářů lovících na udici. Podnik, k němuž se chystal Ilja Bruš, nabýval v jejich očích velkého významu a řada rybářů, přilákaných do Sigmaringenu rybářskými závody, jež právě skončily, tam zůstala, aby mohli být přítomni odjezdu přeborníka Dunajské ligy.

Jestliže si někdo nemohl naříkat na prodloužení jejich pobytu, byl to dozajista hospodský u Rybáře. Odpoledne 8. srpna, dva dni před datem…