Cesta kolem světa za 80 dní

Kapitola desátá
v níž je Proklouz převelice šťasten, že vyvázl jen se ztrátou střevíců

Každý ví, že Indie, veliký obrácený trojúhelník, jehož základna leží na severu a vrchol na jihu, prostírá se na ploše čtrnácti set tisíc čtverečních mil, nerovnoměrně osídlené sto osmdesáti miliony obyvatel. Britská vláda vykonává skutečnou moc nad jistou částí této nesmírně rozlehlé země. Má svého generálního guvernéra v Kalkatě, guvernéry v Madrásu, v Bombaji, v Bengálsku a místoguvernéra v Agře.

Vlastní anglická Indie však zaujímá pouze plochu sedmi set tisíc čtverečních mil a má sto až sto deset milionů obyvatel. Už z toho je vidět, že značná část území se dosud vymyká královnině moci, a vskutku, některým rádžům ve vnitrozemí, divokým a krutým, je dosud ponechávána naprostá nezávislost.

Od roku 1756 - od té doby, co byl založen první anglický podnik na místě, kde nyní stojí město Madrás - až do roku, kdy vypuklo velké povstání spahiů, byla známá Indická společnost všemocná. Přisvojoval a si postupně různé provincie, kupované od rádžů za důchody, které vyplácela jen zřídka nebo vůbec ne, jmenovala generálního guvernéra a všechny jeho civilní i vojenské zaměstnance. Nyní však už neexistuje, a anglické državy v Indii podléhají přímo koruně.

A tak vzhled, mravy a národopisné rozdělení poloostrova mají snahu měnit se den ze dne. Kdysi se tam cestovalo všemi starověkými dopravními prostředky, pěšky, na koni, na dvoukolce, na trakaři, na nosítkách, na zádech, v kočáře atd. Nyní plují po Indu a po Ganze parníky velikou rychlostí a železnice, která protíná Indii v celé šíři a cestou se větví, přibližuje Bombaj ke Kalkatě na pouhé tři dny cesty.

Trať této železnice nevede přímo napříč Indií. Vzdušnou čarou to není víc než tisíc až jedenáct set mil a vlaky, i kdyby jezdily jen průměrnou rychlostí, nepotřebovaly by k překonání této vzdálenosti ani celé tři dny. Vzdálenost se však prodlužuje nejméně o třetinu obloukem, jejž opisuje železnice, vedoucí až přes Iláhábád v severní části poloostrova.

Hlavní body trati Great Indian Peninsular Railway jsou zhruba tyto: trať vychází z ostrova Bombaj, vede přes Salcettu, vstupuje na pevninu proti Tanně, překonává řetěz Západních Ghát, běží k severovýchodu až do Burhánpuru, brázdí téměř nezávislé území Bundélkhandu, vede vzhůru až do Iláhábádu, pak se zatáčí k východu, setkává se s Gangou v Banárasu, mírně se od ní vzdaluje, klesá k jihovýchodu přes Bardhamán a francouzské město Čandarnagar a končí v Kalkatě.

Bylo půl páté odpoledne, když cestující z Mongolie vystoupili v Bombaji na břeh, a vlak do Kalkaty odjížděl přesně v osm.

Mr. Fogg se tedy rozloučil se spoluhráči, opustil parník, dal sluhovi podrobné příkazy k nákupům, které má obstarat, výslovně mu doporučil, aby byl na nádraží před osmou hodinou, a svým pravidelným krokem, který vyťukával vteřiny jako kyvadlo astronomického orloje, zamířil do pasové kanceláře.

Ani mu tedy nenapadlo dát se do prohlížení bombajských divů radnice, velkolepé knihovny, pevností, doků, trhu na bavlnu, bazarů, mešit, synagóg, arménských kostelů nebo nádherné pagody na Malabar Hillu, ozdobené dvěma věžemi mnohoúhelníkového půdorysu. Nehodlal prohlížet veledíla v Elefantě ani její tajemné podzemní hrobky, ukryté na jihovýchod od zátoky, ani Kanherijské jeskyně na ostrově Salcettě, nádherné pozůstatky buddhistické architektury.

Ne, nic. Když Phileas Fogg vyšel z pasové kanceláře, odebral se klidně na nádraží a tam si poručil večeři. Vrchní číšník se domníval, že mu mezi jinými jídly musí doporučit "zadělávaného králíka po místním způsobu", na něhož pěl samou chválu.

Phileas Fogg si dal přinést zadělávaného králíka a svědomitě jej ochutnával, ale přes silně kořeněnou omáčku zjistil, že chutná odporně.

Zazvonil na číšníka.

"Pane," řekl, dívaje se mu upřeně do očí, "toto že je králík?"

"Ano, mylorde," odpověděl drze taškář, "králík z džungle."

"A nemňoukal ten králík, když ho zabíjeli?"

"Nemňoukal, mylorde..., přísahám."

"Pane vrchní," pronesl klidně Mr. Fogg, "nepřísahejte a pamatujte si toto, kdysi byly v Indii kočky považovány za posvátná zvířata. To byly zlaté časy."

"Pro kočky, mylorde?"

"Možná že i pro cestující."

Po této poznámce večeřel Mr. Fogg klidně dál.

Několik okamžiků po panu Foggovi vystoupil agent Fix rovněž z Mongolie na břeh a rozběhl se za bombajským policejním ředitelem. Prokázal se mu jako detektiv, oznámil, jakým posláním byl pověřen a v jakém je postavení vůči domnělému pachateli krádeže. Došel z Londýna zatýkací rozkaz? ... Nepřišlo nic. A vlastně, rozkaz odeslaný po Foggově odjezdu ještě ani dojít nemohl.

Fixe to značně přivedlo z míry. Žádal, aby mu ředitel vydal zatýka…