Kapitola dvacátá devátá
V níž se bude vyprávět o různých příhodách, k jakým dochází jen na železnicích Unie
Téhož večera pokračoval vlak v cestě bez překážek, minul pevnost Sanders, zdolal Cheyennský průsmyk a dojel k průsmyku Evanskému. V těchto místech dosahovala železnice nejvyššího bodu celé trati, totiž osmi tisíc jedenadevadesáti stop nad hladinou oceánu. Cestujícím už zbývalo jen dostat se až dolů k Atlantiku nekonečnými pláněmi, které zde urovnala příroda.
Tam na "Grand trunku" ležela křižovatka Denver City, hlavní město státu Colorado. Toto území je bohaté zlatými a stříbrnými doly a už víc než padesát tisíc obyvatel si je zvolilo za své sídlo.
V tuto chvíli měli ujeto ze San Francisca tři sta dvaaosmdesát mil za tři dni a tři noci. Podle všech předpokladů měly jim k dosažení New Yorku stačit čtyři dni a čtyři noci. Phileas Fogg tedy cestoval v mezích stanovených lhůt.
V noci nechali po levé straně tábor Walbah. Lodgepole Creek plynul rovnoběžně s tratí, sleduje přímočarou hranici mezi státy Wyoming a Colorado. V jedenáct hodin vjeli na území Nebrasky, minuli Sedgwick a dojeli do Julesburghu, ležícího na jižním rameni řeky Platte.
Na tomto místě byl dne 23. října 1867 slavnostně zahájen provoz na Pacifické železnici. Jejím hlavním inženýrem byl generál J. M. Dodge. Zde zastavily dvě mohutné lokomotivy, vezoucí devět vagónů s hosty, mezi nimiž byl vicepresident Thomas C. Durant, zde zazněl jásot, zde předvedli Siouxové a Pauniové ukázku malé indiánské války, zde vybuchovaly ohňostroje a zde konečně bylo vytištěno v pojízdné tiskárněprvní číslo deníku Železniční průkopník. Tak se oslavovalo otevření této veliké železniční trati, nástroje pokroku a civilisace, vržené napříč pevninou a určené, aby spojila města a velkoměsta, která tehdy ještě neexistovala. Hvízdot lokomotivy, mocnější než lyra Amfionova, měl jim zakrátko dát vyrůst z americké půdy.
V osm hodin ráno za sebou nechali pevnost Macpherson. Tři sta padesát sedm mil děli toto místo od Omahy. Trať sledovala rozmarné zákruty jižního ramene řeky Platte po jejím levém břehu. V devět hodin dojel vlak do důležitého města North Platte, vystavěného mezi oběma rameny mohutného vodního toku, která je obtékají a spojují se, aby vytvořila jedinou tepnu, významný přítok, jehož vody se mísí s vodami Missouri kousek nad Omahou.
Stý prvý poledník byl překročen.
Mr. Fogg a jeho partneři se dali zase do hry. Nikdo z nich si nenaříkal na zdlouhavost cesty - dokonce ani "mrtvý čtvrtý" Fix z počátku vyhrál několik guinejí, které začínal zase prohrávat, ukazovalo se však, že není o nic méně vášnivý hráč než Mr. Fogg. Toho dopoledne našemu gentlemanu štěstí obzvlášť přálo. Trumfy a vysoké karty mu do rukou jen pršely. V jednom okamžiku, když si předtím vymyslel odvážný tah, chystal se právě vyhodit pikovou kartu, když se za jeho křeslem ozval hlas, který řekl:
"Já bych vynesl károvou ..."
Mr. Fogg, paní Auda a Fix zvedli hlavu. Před nimi stál plukovník Proctor.
Stamp W. Proctor a Phileas Fogg poznali jeden druhého okamžitě. "Ach, to jste vy, pane Angličane," zvolal plukovník, "to vy chcete vyhodit pikovou kartu!"
"A také vyhodím," odpověděl klidně Phileas Fogg, přebíjeje pikovou desítku.
"Ale mně by se líbilo, kdyby to byla kárová karta," ozval se plukovník Proctor podrážděným hlasem.
Učinil pohyb, jako by chtěl vzít vyhozenou kartu zpět, a dodal:
"Vždyť vy téhle hře vůbec nerozumíte."
"Snad si budu počínat zručněji při nějaké jiné," řekl Phileas Fogg a vstal.
"Záleží jen na vás, abyste to zkusil, vy synu Johna Bulla!" odpověděl mu hrubec.
Paní Auda zbledla. Všechna krev se jí nahrnula k srdci. Uchopila Philease Fogga za paži, on ji však jemně odstrčil. Proklouz se chystal vrhnout se na Američana, který hleděl na svého protivníka s nanejvýš urážlivým výrazem. Avšak Fix se zvedl, přistoupil k plukovníku Proctorovi a řekl:
"Zapomínáte, že máte co činit se mnou, protože mě jste nejen urazil, ale i udeřil!"
"Pane Fixi," řekl Mr. Fogg, "prosím vás o prominuti, ale toto se týká jen mne samého. Plukovník mě znovu urazil tvrzením, že hraji chybně, když vynáším pikovou kartu, a bude se mi za to odpovídat."
"Kdy chcete a kde chcete," odpověděl Američan, "a zbraní, jakou vám bude libo."
Paní Auda se marně snažila pana Fogga zadržet. Inspektor se zbytečně pokoušel vyvolat sám novou hádku s plukovníkem. Proklouz chtěl vyhodit plukovníka ze dveří, pánův pokyn ho však zadržel. Phileas Fogg vyšel z vagónu a Američan ho následoval na můstek.
"Pane," řekl Mr. Fogg svému protivníku, "velice pospíchám zpátky do Evropy a jakékoli zdržení by těžce ohrozilo mé zájmy."
"Nu, a co je mi po tom?" odpověděl mu plukovník Proctor.
"Pane," ozval se znovu velmi zdvořilým tónem Mr. Fogg, "po našem setkání v San Franciscu jsem si umínil, že vás přijedu vyhledat do Ameriky, jakmile vyřídím záležitosti, které mě nyní volají do starého světadílu."
"Opravdu?"
"Chcete si se mnou dát schůzku za šest měsíců?"
"Proč ne za šest let?"
"Říkám za šest měsíců," odpověděl Mr. Fogg, "a dostavím se na schůzku přesně."
"To jsou samé vytáčky!" vykřikl Stamp W. Proctor. "Hned, anebo nikdy."
"Budiž," řekl na to Mr. Fogg. "Jedete do New Yorku?"
"Ne."
"Do Chicaga?"
"Ne."
"Do Omahy?"
"Do toho vám nic není! Znáte Plum Creek?"
"Ne," odpověděl Mr. Fogg.
"To je příští stanice. Vlak tam bude za hodinu. Zdrží se tam deset minut. Za deset minut je možno vyměnit si několik ran z revolveru."
"Budiž," řekl Mr. Fogg.
"V Plum Creeku vystoupím z vlaku."
"A myslím dokonce, že tam zůstanete!" dodal Američan s nenapodobitelnou drzostí.
"Kdož ví, pane!" odpověděl Mr. Fogg a vrátil se do svého vagónu stejně klidný jako obvykle.
Tam začal náš gentleman uklidňovat paní Audu, jíž řekl, že chvastounů se nikdy není třeba obávat. Potom poprosil Fixe, aby mu byl v nastávajícím souboji svědkem. Fix nemohl odmítnout a Phileas Fogg začal mlčky pokračovat v přerušené hře tím, že s dokonalým klidem vyhodil pikovou kartu.
V jedenáct hodin ohlásil hvizd lokomotivy, že se blíží sta…
A. Musílek –
Verneho Cesta kolem světa za 80 dní je dnes už naproto klasický dobrodružný román. Zavede nás do světa neuvěřitelných výzev. Tou hlavní je samozřejmě sázka Philease Fogga, který se vydává na cestu kolem světa, na tu dobu neuvěřitelnou. Příběh je typicky verneovsky napínavý. plný překážek a nečekaných situací. Verne dokázal výborně vystihnout atmosféru různých zemí na světě, čtení téhle knihy skoro nahradí učebnici zeměpisu (i když už z dnešního pohledu trochu zastaralou) 🙂
Jan Horník –
Cesta s Phileasem Foggem vás nenechá vydechnout – sázka, napětí, boj s časem…
Jak je jeho zvykem, Verne tu mistrně zapojuje do příběhu technické vymoženosti. Přesto musím říct, že postavy mohou místy působit o něco ploše, zvlášť ve srovnání s novějšími díly, kde bývají postavy psychologicky propracované. Ale když jsem to četl poprvé někdy před 30 lety, příběh jsem doslova hltal…
Miroslav Kment (ověřený vlastník) –
Miluji tuto knihu at už v jakekoliv podobě. Tedy audio, nebo pevnou vazbu atd. Avšak celou e-knihou se nese hloupost , ktera ji kazí. Proč někdo přeložil jméno komorníka na Proklouz, když má krásné jmeno Paspartout ( Paspartu). Působi to velmi hloupě v kontextu anglického prostředi. Proč tedy není i pan Fogg panem Mlhou. Jinak krásný klasický příběh.