Robur Dobyvatel

KAPITOLA ŠESTÁ,

kterou by inženýři, mechanikové a jiní vědci měli raději přeskočit

Kdy se člověk přestane plazit po zemi a začne žít v azuru a v míru nebes? Na tuto otázku slavného hvězdáře Camilla Flammari-ona je lehká odpověď:

Bude to tehdy, až pokrok mechaniky rozřeší problém létání. A k řešení tohoto problému přispěje v několika letech praktické využití elektřiny

Roku 1783, dříve než bratři Montgolfierové sestrojili první montgolfiéru a fyzik Charles svůj první balón, snilo už několik dobrodružných povah o dobytí vzduchu mechanickými přístroji. První vynálezci nemyslili vůbec na přístroje lehčí než vzduch - to jim soudobá fyzika neumožňovala. Dobytí vzduchu očekávali od přístrojů těžších než vzduch, které by napodobovaly ptáky.

To udělal i šíleně odvážný Daidalos se svým synem Ikarem; jejich voskem slepená křídla se však v blízkosti slunce rozpadla.

Ale nemluvě o bájných dobách, nemluvě o Archytasovi z Tarentu, řeckém filosofovi a příteli Platona, nacházíme zmínky o pohybových vzdušných strojích už u duchů, jako byli Dante Alighi-eri, Leonardo da Vinci a Guidotti. Roku 1742 markýz de Bacque-ville vyrobil jakousi soustavu křídel, s níž se pokusil přeletět Seinu. Při pádu si zlomil ruku. Roku 1768 sestrojil Paucton přístroj se dvěma vrtulemi, s jednou pohánějící a s druhou nadnášející. Roku 1781 architekt bádenského knížete Meerwein zkonstruoval stroj s mávajícími křídly na důkaz nesouhlasu s balóny tehdejších vynálezců. Roku 1784 Launoy a Bienvenu sestrojili helikoptéru pohybující se s pomocí per. Roku 1808 pokoušel se létat Rakušan Jakub Degen. Roku 1810 vydal Deniau v Nantes spis, v kterém vyložil zásady letadel těžších než vzduch. Pak od roku 1811 do roku 1840 se objevily spisy i vynálezy Berblingera, Viguala, Sartiho, Dubocheta, Cagniarda a Latoura. Roku 1842 přišel Angličan Henson se svým strojem s nosnými plochami a s vrtulí poháněnou párou. Roku 1845 sestrojil Cossus přístroj s kolmou vrtulí. Roku 1847 postavil Camile Vert helikoptéru s křídly z peří. Roku 1852 zkonstruoval Letur řiditelný padák, s nímž se zabil. Téhož roku Michel Loup sestrojil kluzák se čtyřmi otáčivými křídly. Roku 1853 sestrojil Béléguic aeroplán s tažnou vrtulí a Vaussin-Chardannes řiditelný drak. Georges Gauley pak přišel s plánem na létací stroj s plynovým motorem. Od roku 1854 do roku 1863 vystoupili další: Josef Pline s patenty na několik systémů letounů, Bréant, Carlingford, Le Bris, du Temple a Bright, jehož kolmé vrtule se otáčely protisměrně, Smythies, Pana-fieu, Crosnier atd. Konečně roku 1863 byla Nadarovým úsilím založena v Paříži společnost Těžší než vzduch. V ní zkonstruovali vynálezci řadu strojů, z nichž některé byly patentovány. Byli to Ponton d'Amecourt se svou parní helikoptérou, La Landelle s kombinací vrtule, nosných ploch a padáku, Louvrié se svým ae-roscafem, Estemo se svým mechanickým ptákem, Groof s letounem, jehož křídly pohybovaly páky. Za všeobecného nadšení vynálezci vynalézali a počtáři propočítávali vše, co mohlo létání p…