Ocelové město

KAPITOLA X
ČLÁNEK V NĚMECKÉ REVUI NAŠE STOLETÍ

Měsíc před dobou, v níž se odehrály právě popsané události, přinesla revue s růžovou obálkou, nazvaná Naše století, článek o Francouzském Městě. Byl to článek oceňovaný především znalci z německé říše, protože předstíral, že popisuje ono město z hlediska ryze věcného.

Už jednou jsme své čtenáře upozornili na události, které se odehrály na západním pobřeží Spojených států. Velká americká republika díky velkému procentu emigrantů už dlouho staví celý svět před neustálá překvapení. Posledním a nejpodivnějším z nich je jistě postavení Francouzského Města, o němž před pěti lety nebylo ještě ani vidu ani slechu, ale které je dnes kvetoucím městem na nejvyšším stupni blahobytu.

Toto úžasné město vzniklo jako zázrakem na provoněném pacifickém pobřeží. Nebudeme zkoumat, zda je původní plán podle tvrzení myšlenkou jakéhosi Francouze, doktora Sarrasina. Je to možné, protože onen lékař se může chlubit vzdálenou příbuzností s naším slavným ocelovým králem. A dodejme při té příležitosti, že se založením Francouzského Města souvisí záludné uchvácení značného dědictví, které patřilo po právu Herr Schultzemu. Všude, kde se na světě koná nějaké dobro, můžeme v něm vystopovat německý původ. To je pravda, na niž jsme i při této příležitosti hrdí. Buď jak buď, musíme svým čtenářům podat přesné a spolehlivé zprávy o rozkvětu tohoto vzorného města.

Jeho jméno na mapě nehledejte! Nezmiňuje se o něm ani velký atlas o třech stech osmasedmdesáti stranách velkého formátu, dílo našeho proslulého Tüchtigmanna, který zakresluje s přísnou přesností každý keř a skupinu stromů ve Starém i Novém světě, tedy ani tento úžasný pomník zeměpisné vědy, vydaný pro potřebu dělostřelců. Na místě, kde dnes stojí nové město, prostírala se před pěti roky ještě pustá pláň. Je to bod označený na mapě souřadnicemi 43°11´3" severní šířky a 124°41´17" západní délky podle Greenwiche. Jak je zřejmé, leží při pobřeží Tichého oceánu na úpatí vedlejšího pásma Skalistých hor, nazvaného Vodopádové hory, osmdesát kilometrů od Bílého mysu ve státě Oregonu v Severní Americe.

Z mnoha příhodných míst bylo pečlivě vybráno místo nejvýhodnější. Mezi důvody, jež vedly k výběru právě tohoto místa, nutno uvést především jeho polohu v mírném pásmu severní polokoule, které bylo odevždy v čele světové civilizace. Založení města uprostřed federální republiky v novém státě zajistilo novému sídlišti prozatímní nezávislost a práva obdobná právům evropského knížectví Monackého, ovšem pod podmínkou, že po jistém počtu let vstoupí do americké unie. Dále musíme uvést jeho polohu při oceánu, při největší světové dopravní tepně, pak jeho výhodné podnebí, úrodnou půdu a neobyčejně zdravé ovzduší. Z dalších důvodů uvádíme blízkost horského pásma, které zadržuje severní, jižní a východní větry a ponechává péči o větrání města jen větru z Tichého oceánu, pak průtok malé řeky se svěží, sladkou a četnými vodopády prokysličenou vodou, vtékající do moře ve stavu dokonale čistém, a konečně přirozený přístav, chráněný dlouhým, srpovitě zahnutým výběžkem pevniny a snadno rozšiřitelný několika přístavními hrázemi.

Uveďme ještě několik výhod podružnějšího rázu: blízkost krásných mramorových lomů a kamenolomů, ložiska kaolínu a stopy zlatonosných žil. Tento poslední fakt by byl málem přiměl zakladatele města k odchodu z těchto míst. Báli se totiž, že jim jejich plány zkříží zlatá horečka. Naštěstí byly zlaté žíly malé a řídké.

Ač byl výběr místa určen hlubokým průzkumem, vyžádal si jen několik dnů a nebyla nutná žádná zvláštní výprava. Znalost světa je dnes už taková, že člověk může získat i o nejvzdálenějších krajinách nejpřesnější a nejširší informace, aniž by musil opustit svou pracovnu.

Když bylo vše rozhodnuto, nalodili se dva komisaři organizačního výboru v Liverpoolu na první odplouvající parník, za jedenáct dní dopluli do New Yorku a za dalších sedm dní dorazili do San Franciska, kde si najali loď, s níž byli za deset hodin na určeném místě.

Netrvalo to déle než měsíc a dohodli se s oregonskou vládou, získali koncesi na území rozkládající se mezi mořem a Vodopádovými horami v šíři šestnácti kilometrů a vyrovnali se několika tisíci dolarů s farmáři, kteří měli na tuto půdu skutečná nebo předstíraná práva.

Prvním velkým podnikem bylo položení kolejí

V lednu 1872 bylo celé území prozkoumáno, proměřeno, vytrasováno i prosondováno a armáda dvaceti tisíc čínských kuliů se dala pod vedením pěti set evropských mistrů a inženýrů do práce. Plakáty vylepené ve všech kalifornských městech, propagační vagóny připojené ke všem rychlíkům vyjíždějícím denně ze San Franciska napříč americkou pevninou a každodenní oznámení ve třiadvaceti denících v San Francisku stačily zajistit nábor dělníků. Nebylo ani třeba použít velkorysé reklamy vytesané obrovskými písmeny do vrcholků Skalistých hor, reklamy, kterou za sníženou cenu nabídla jedna reklamní společnost. Nutno také říci, že příliv čínských kuliů na americký Západ způsobil v té době vážné mzdové výkyvy. Několik států musilo protestovat, aby chránilo existenci vlastních občanů a zabránilo krvavým výtržnostem i hromadné emigraci těch ubožáků. Založení Francouzského Města přišlo právě včas, aby je zachránilo před smrtí. Odměna za práci byla stanovena jednotně: dolar za den, vyplácený po skončení pracovní doby, a potraviny přidělované městskou správou. Byly také znemožněny spekulace, doprovázející všechny velké přesuny obyvatelstva. Platy byly ukládány týdně ve velké bance v San Francisku a každý kuli se musil zavázat, že po vyzvednutí svého vkladu se sem už nikdy nevrátí. Bylo to nezbytné opatření, kterým se zakladatelé města chtěli také uvarovat příliš velkému přílivu čínských kuliů. Měli totiž stejně vyhrazené právo povolit nebo odmítnout komukoli pobyt v městě, což jim právě toto opatření poměrně usnadnilo.

Prvním velkým podnikem bylo vybudování železnice spojující území nového města s trasou pacifické dráhy a vedoucí do města Sacramenta. Stavitelé se přitom pečlivě vyh…