ČTRNÁCT
Přesně v tom okamžiku se vynořil z vody Dillon, podíval se na všechny nahoru a stáhl kuklu.
„Asto, co to má znamenat?“
„Obávám se, že náš konec,“ řekl Ferguson.
Dillon se vpíjel pohledem do její tváře. „Jste na jeho straně i přesto, co provedl vaší matce?“
Morganova tvář zrudla hněvem. „Za tuhle špinavou lež zaplatíte. Asta mně řekla všechno. Já svou ženu miloval, Dillone, byla pro mě vším. Dala mně dceru, kterou jsem nikdy neměl a vy myslíte, že bych ji mohl zabít?“
Naprosté ticho rušilo jen šumění deště. „Řek bych, že jste povedená dvojice.“
Morgan ji vzal kolem ramen. „Odvedla dobrou práci. Věděl jsem, že na letiště někoho pošlete a tak jsme zůstali v hangáru, dokud nezmizel. Viděl jsem ho dalekohledem, jak běží do lesa. Potom už stačilo, aby Asta kormidlovala loď, já zůstal s Marcem v podpalubí a chudák starý generál na to naletěl. Zvláštní, že mně to vždycky vyjde, co Dillone?“
„Ano,“ zahuhlal Ferguson. „Musím přiznat, že máte výborné styky. Pravděpodobně s dáblem.“
„Ale jistě.“ Morgan zvýšil hlas. „Jste tam, Munro?“
„Už jedeme,“ zavolal Munro a objevila se pramice s Rorym u vesel.
„Co ta žena?“
„Je zamčená ve sklepě.“
Přirazili k trupu motorové lodi a vystoupili na palubu.
Morgan se podíval dolů na Dillona. „Našel jste letadlo?“
Dillon na něho z vody jen mlčky zíral. „Neserte mě, Dillone, nebo ustřelím tady generálovi hlavu. A to by byla škoda, mám s ním totiž jiné úmysly.“
„Opravdu?“ řekl Ferguson.
„Ano, budete nadšený. Vezmu vás s sebou do Palerma a potom prodám té nejextrémnější skupině arabských fundamentalistů do Íránu. To by nám hodilo pěkně velký balík peněz. Mít v rukou důstojníka britské tajné služby je pro ně terno. A vy víte, jací jsou to lidi, Fergusone. Budou z vás stahovat kůži po centimetrech a začnete zpívat jako ptáček.“
„Vy ale máte bujnou představivost,“ řekl Ferguson.
Morgan dal znamení Marcovi, který vypálil dávku do vody blízko Dillona. „Nezahrávejte si se mnou, Dillone, nebo máte šéfa na kusy!“
„Dobrá, jsem ve vobraze.“ Dillon si nasadil náústek, natáhl kuklu a potopil se.
Ani se nezdržoval s kotevním lanem, ale vyrazil dolů hlavou napřed. Dna dosáhl jen pár metrů nalevo od lysanderu v místě, kde rostl prales chaluh. Když zapnul svítilnu, první, co uviděl, bylo tělo Ferguse Munra, omotané řetězem. Obličej měl opuchlý, zduřelý, oči vypoulené, ale nebylo pochyb, že je to on. Dillon se sklonil, vytáhl nůž a přeřízl silný provaz, který poutal řetěz. Uvolněné tělo začalo stoupat, ale on ho zachytil za bundu a vlekl zpět ke dnu.
Když ho dopravil na písčité místo, kde stála zavazadla, odvázal z konce lana kožený a připevnil ke kovovému kufru. Mrtvolu připoutal kolem pasu volným koncem lana a zajistil karabinou. Potom zatáhl za lano s připoutanými kufry a vyrazil nahoru.
Když se vynořil, Kim s Fergusonem stále ještě tahali za lano. Doplaval ke kufrům, odvázal ten kožený a podal ho nahoru Kimovi. Kufr už byl poškozený. Když ho vzal Nepálec do rukou, na palubu se vysypal jeho tlející obsah.
„Sakra, ten to nebude,“ zavolal Morgan. Sklonil se přes zábradlí a díval se do člunu. „Ten druhý, Dillone, ten druhý.“
Dillon dotlačil kovový kufřík k trupu a Ferguson s Kimem se vyklonili, aby ho vyzvedli na palubu. Dillon rychle zamumlal: „Jeden z vás může skočit. Pod hladinou mu dám vzduch. Kime, až se znovu ponořím, zatáhneš za druhý lano.“
„Díky za nabídku,“ zašeptal Ferguson, „ale já plavání nikdy nezbožňoval. Děsivá vyhlídka. Kim to možná vidí jinak.“
„Tak pospěšte si!“ vykřikl Morgan.
Vytáhli kufřík a položili ho na dno člunu. Kov byl zčernalý, potažený zelenými řasami.
„Otevřete to,“ rozkázal Morgan.
Ferguson se pokusil stiskem otevřít zámky, ale ty se ani nehnuly. „Ta zatracená věc zrezivěla, ani se nehne.“
„Zkuste to silou.“
Dillon vytáhl z pochvy na noze nůž a podal ho Kimovi, který odtrhl obě spony, vrazil ho pod okraj víka a zapáčil. Víko nečekaně prudce vyskočilo. Uvnitř byly věci zplesnivělé, ale v překvapivě dobrém stavu. Navrchu ležela uniforma s dobře vidi…
