Kapitola 58
Odbočka na silnici 23 Wayne, New Jersey
25. března 2011, 21.19
„Jak jsem tomu rozuměl, snažíte se mě sehnat,“ řekl Burim Graziani.
„Berti, jsi tam ještě?“ zeptal se Buda. „Už odcházím. Vy dva si promluvte.“ Ozvalo se cvaknutí, když Berti zavěsil.
„Ano, potřebuju si s vámi o něčem promluvit,“ odpověděl Aleksander Buda Burimovi. „My dva se neznáme, že?“
„Myslím, že ne. Ale samozřejmě vím, kdo jste.“
V jejich branži znal Aleksandera Budu každý. Buda viděl, že to nebude jednoduchý rozhovor. Chtěl si také být jistý, že nebude ani příliš kompromitující. Mobilní telefony mohou být odposlouchávány, dokonce i ty nové, jaký teď Buda používal.
„Proto musíme být opatrní“
„Rozumím.“
Ani jednomu z nich se nechtělo začít. Burima šokovalo, když mu zavolal Ristani. Právě jel ve svém autě do Weehawkenu ze South Jersey, kde svou záležitost vyřídil o něco dřív. Ristaniho otázka s ním otřásla natolik, že málem narazil do nákladního vozu před sebou. „Pia Grazdaniová?“ opakoval hlasitě a myslel přitom na svou manželku, ne dceru. Pamatoval si její vášnivou osobnost, hádky, jak Pia trávila celou noc na večírcích a nechávala ho s dítětem. Náhlý příval hněvu způsobil, že Burim pořádně neposlouchal, na co se ho Berti ptá.
„Je jí asi pětadvacet,“ říkal Berti. „Prý je opravdu krásná. Burime, sakra, slyšíš mě?“ Spojení bylo špatné, přerušované. Teprve teď si Burim uvědomil, že Berti nemluví o jeho zemřelé ženě, ale o jeho dceři, jejíž celé jméno bylo Afrodita Pia Grazdaniová.
Buda si odkašlal. „Berti mi říkal, že znáte jméno Pia Grazdaniová. Je to příbuzná?“
„Pamatuju si ji pod jiným jménem,“ odpověděl Burim. „Afrodita, jak jsem jí říkal. Její prostřední jméno bylo Pia, po matce. Byla to moje dcera.“
Afrodita. To děcko bylo skoro stejně nesnesitelné jako matka, protože zdědilo její osobnost. Dovedl s ní vyjít jen Drilon. Otravná malá holka, Pořád něco chtěla, právě v době, kdy Burim měl plné ruce práce a snažil se postoupit výš v Rudajově organizaci. Na dítě neměl čas. Když ji odvedly městské úřady, Burim si řekl, že si ji vyžádá zpátky, až bude v této zemi legálně, ale poté, co dostal zelenou kartu, usoudil, že je šťastnější bez tohoto břemene. Pak se musel skrývat jako Burim Graziani a už nikdy si neopatřil novou identitu kromě řidičského průkazu pro případ, že by ho někdy kontrolovala policie. Burim si teď pomyslel, že právě tohle všechno bude muset vysvětlovat Bertimu Ristanimu, něco, co pro něj bylo mnohem důležitější než osud jeho dcery.
„Takže si myslíte, že to děvče může být vaše dcera?“ ujišťoval se Buda a nechtělo se mu věřit, že se mu to všechno nezdá.
Je to možné, jistě. Není to běžné jméno a ten věk by odpovídal, mezi pětadvaceti až třiceti.“ Ač se Burim snažil sebevíc, nemohl si vzpomenout na datum Afroditina narození – ani na den, ani na rok.
„Proč jste si změnili příjmení?“
Burim mu na tu otázku odpověděl pravdivě. Předpokládal, že Buda, stejně jako celá albánská mafie, zná podrobnosti o Rudajově konci a pochopí to. Když FBI podnikla na organizaci zátah, mnoho lidí muselo odejít do ilegality.
„Takže jste ztratil kontakt s dcerou už dávno?“
„Ano, víte, jak to v téhle branži chodí.“
Jelikož byl Burim v té době poskokem v místním gangu, který se silně angažoval v obchodu s drogami, nebyl právě ideálním rodičem. Buda i Burim to chápali. Burim si nemyslel, že je nutné zacházet do detailů. Že přišli policisté, odvedli dcerku a umístili ji do pěstounské péče, že se nesnažil zůstat s ní v kontaktu, to bylo všechno pochopitelné. Burim se zase odmlčel.
„Myslíte, že si na vás pamatuje?“
„Bylo jí šest, myslím, když ji odvedli, a předpokládám, že takové děcko si to nemůže tak dlouho pamatovat.“
Burim se v duchu musel ptát, proč se člověk jako Buda zajímá o ženu, která je možná jeho dcera „Takže, kde se ta Pia Grazdaniová objevila? Jak to souvisí s vámi?“ ■
„Souvisí to s jednou zakázkou, kterou jsem byl pověřen,“ odpověděl Buda neurčitě. Je studenkou medicíny na Columbijské univerzitě a spolupracovala s něja…
