Ukolébavka

10

Výslech začal v kanceláři poručíka Byrnese v pondělí večer deset minut po šesté hodině. Přítomni byli poručík, detektivové Carella a Meyer, Martin Proctor, advokát jménem Ralph Angelini, kterého si Proctor vyžádal, a zapisovatel z kanceláře, ten tu byl jako pojistka pro případ poruchy magnetofonu. Detektivové zatím nevěděli, zda si Proctor vyžádal advokáta, protože mu hrozil návrat do vězení v Castleview kvůli porušení ochranného dohledu, nebo protože věděl, že se bude mluvit také o vraždě.

O dvojnásobné.

Advokáta si vybral Proctor sám, nedodala ho právní poradna. Byl to pohledný mladík ve věku necelých třiceti let.

Carella věděl, že i zloději a vrazi mají nárok na právního zástupce.

Nechápal však, proč si takový počestný mladý muž jako Ralph Angelini vybral, že bude obhajovat zloděje a vrahy.

Poručík pro magnetofonový záznam představil všechny přítomné a potom poučil Proctora o jeho právech v souladu s Mirandovým-Escobedovým zákonem, otázal se ho na jméno a stávající adresu a vlastní výslech nechal na svých detektivech.

Všechny otázky kladl Carella.

Proctor a jeho právník na ně stridavě odpovídali.

Probíhalo to takhle:

C: Pane Proctore, máme tady hlášení z...

A: Okamžik, prosím. Mohu vědět, čeho se to týká?

C: Ano, pane Angelini. Týká se to vloupání, spáchaného na Silvestra v bytě pana a paní Ungerových v čísle popisném 967 na Grover Avenue tady v Isole.

A: Dobře, pokračujte.

C: Děkuju vám. Pane Proctore, máme tu hlášení z daktyloskopického oddělení...

A: Z daktyloskopického oddělení vaší policie?

C: Ano, pane Angelini.

A: Tak pokračujte.

C: Jedná se o hlášení o otiscích sejmutých z okna a okenního parapetu v bytě Ungerových a tyto...

A: Kdo je snímal?

C: Příslušníci výjezdové skupiny. Tak, pane Proctore, otisky prstů objevené na Ungerově okně a parapetu jsou totožné s vašimi otisky v kartotéce ve městě. Můžete mi povědět...

A: Máte kopii toho hlášení VS?

C: Ano, pane Angelini, mám ji tu s sebou.

A: Mohl bych ji vidět?

C: Ano, pane. A chtěl bych říct, pane, že tohle je výslech a vy jste zatím svého klienta nenechal odpovědět na jedinou otázku. Pete, myslím, že bychom měli zavolat kancelář státního zástupce, aby sem poslali někoho, kdo bude schopen si poradit s panem Angelinim, protože já to určitě nejsem. A chtěl bych, aby tohle bylo zaznamenáno.

A: Myslím, že mám právo prohlédnout si hlášení, které údajně...

C: Zatraceně dobře víte, že bych netvrdil, že máme hlášení, kdybychom ho neměli!

A: No dobře, tak pokračujme.

C: Myslíte, že by váš klient teď mohl odpovědět na pár otázek?

A: Řekl jsem pokračujme.

C: Děkuju. Pane Proctore, jak se vaše otisky dostaly na to okno a na parapet?

P: Mám na to odpovědět?

A: Ano, jen do toho, odpověz.

P: Nevím, jak se tam dostaly.

C: Nevíte, hm?

P: Je to pro mě záhada.

C: Vy nemáte ponětí, jak se dostaly na okno a parapet? Hned u požárního schodiště, u pokoje pro hosty?

P: Vůbec ne.

C: Nemyslíte, že jste je tam nechal vy?

A: Promiňte, pane Carello, ale...

C: Ježíš…