Jak na to

V.

Lee povstal. „Vaše ctihodnosti, souhlasíme se vším, co uvedl navrhovatel. Fakta případu vyložil přesně a blahopřeji mu k obdivuhodné zdrženlivosti, kterou projevil.“

„Mám tomu rozumět tak, pane obhájce,“ zeptal se soudce, „že se vaše prohlášení rovná přiznání viny? Vydáváte se snad soudu na milost?“

„Vůbec ne, Vaše ctihodnosti.“

„Přiznávám,“ řekl soudce, „že nejsem schopen sledovat vaše uvažování. Pokud se ztotožňujete s obviněními, která jsou vznášena proti vašemu klientovi, pak nechápu, co mohu dělat jiného, než vynést rozsudek ve prospěch navrhovatele.“

„Vaše ctihodnosti, jsme připraveni prokázat, že navrhovatel nejenže nebyl podveden, ale naopak projevil úmysl podvést svět. Hodláme prokázat, že svým rozhodnutím zatajit robota Alberta poté, co byl vyvinut, před veřejností, společnost Jak na to vlastně připravila celé lidstvo o logický výsledek vývoje, na nějž má v duchu technického pokroku zděděné právo.

Vaše ctihodnosti, jsme přesvědčeni, že firmě Jak na to můžeme dokázat porušení jistých ustanovení zakazujících monopolní praktiky a jsme připraveni obhájit stanovisko, že se odpůrce nejenže neprovinil vůči společnosti, ale prokázal jí službu, jež jí přinese značný prospěch.

Kromě toho, Vaše ctihodnosti, hodláme předložit důkazy o tom, že roboti jsou jako skupina zbavováni jistých nezadatelnýchpráv…“

„Pane Lee,“ namítl soudce, „robot je pouhý stroj.“

„Prokážeme, Vaše ctihodnosti,“ odpověděl Lee, „že robot je víc než stroj. Vlastně jsme připraveni podat důkazy, jež, jak jsme přesvědčeni, dosvědčí, že až na základní metabolismus představuje robot protějšek člověka a že dokonce i jeho základní metabolické procesy vykazují určité analogie s člověkem.“

„Pane Lee, příliš se vzdalujete od předmětu jednání. Jádrem sporu je otázka, zda si váš klient nezákonně přivlastnil pro svou potřebu majetek společnosti Jak na to. Dokazování se musí omezit na tuto jedinou otázku.“

„To mám také v úmyslu,“ odpověděl Lee. „Zároveň však hodlám doložit, že robot Albert nepředstavuje majetek a že jej tedy nebylo možné zcizit ani prodat. Chci dokázat, že jej můj klient neodcizil, nýbrž vysvobodil. Pokud přitom budu nucen soud unavovat širšími souvislostmi případu, abych osvětlil některá základní fakta, předem se omlouvám.“

„Tento případ je únavný od samého začátku,“ prohlásil soudce. „Soud má však za úkol vykonávat spravedlnost a všechno, co jste zde prohlásil, máte právo dokázat. Snad mi prominete, když vám řeknu, že mi to připadá poněkud přitažené za vlasy.“

„Vaše ctihodnosti, udělám všechno pro to, abych vám tento názor vyvrátil.“

„Tak dobrá,“ řekl soudce. „Přikročme tedy k věci.“

Proces trval plných šest týdnů a celá země ho přímo hltala. Noviny z něj přinášely na prvních stránkách obrovské titulky. Rozhlas a televize jednání věnovaly samostatný program. Sousedé se přeli se sousedy a všude se vedly nekonečné debaty - na nárožích, v klubech, v kancelářích, v domácnostech. Do redakcí novin proudily záplavy dopisů, adresovaných vydavateli.

Konal…