Verner von Heidenstam

Carl Gustaf Verner von Heidenstam byl švédský básník a prozaik, jehož dílo bylo oslavou národního ducha a romantického idealismu.

Verner von Heidenstam se narodil roku 1859 ve švédském Olshammaru, jako syn důstojníka a potomek staré šlechtické rodiny. Studoval umění malířské akademii ve Stockholmu, ale kvůli tuberkulóze musel studium ukončit. Podnikl pak dvě dlouhé zdravotní a vzdělávací cesty do jižní Evropy a na Blízký východ, v Římě a v Paříži studoval malířství, dlouho žil v cizině, zejména ve Švýcarsku. Po návratu do Švédska se stal vedoucí osobností literárního hnutí nastupující nové generace básníků proti naturalismu, prosazující snahy o renesanci romantických prvků. Jeho dílo bylo inspirováno historií a patriotismem.

Heidenstamova významná díla zahrnují sbírku “Karolinské příběhy” a historické romány jako “Hans Alienus”. Jeho básnická sbírka Vallfart och vandringsår (Pouť a léta toulek) z roku 1888 znamenala nástup novoromantismu ve švédské literatuře. V roce 1916 získal Heidenstam Nobelovu cenu za literaturu za své idealistické a inspirativní psaní.

Láska je kvetoucí sad s tak vysokými zdmi, že vidíme jen to, co je nad námi. Nic však z druhé strany světa, na níž jsou také takové sady, možná i krásnější.

Láska je kouzelná. I když jsi sám kouzelník, nikdy nepochopíš její kouzla.

Láska která předtím myslí na to, čím se bude hasit, nikdy nevzplane.

Verner von Heidenstam