8
DVA DNY PŘED ZNIČENÍM DRÁŽĎAN dostali Američané na jatkách zajímavou návštěvu. Byl jí Howard W. Campbell Jr., Američan, který se stal nacistou. Campbell byl tím, kdo sepsal brožuru o mrzkém chování amerických válečných zajatců. Teď se už nezabýval zkoumáním zajatců. Přišel na jatka verbovat dobrovolníky pro německou vojenskou jednotku zvanou "Sbor svobodné Ameriky". Campbell byl duchovním otcem a velitelem této jednotky, která měla bojovat pouze na ruské frontě.
Campbell vypadal docela obyčejně, ale byl oblečen do výstřední uniformy podle vlastního návrhu. Na hlavě měl bílý desetilitrový širák, na nohou černé kovbojské boty zdobené hákovými kříži a hvězdami. Zbytek obepínal modrý trikot s žlutými pruhy, běžícími od podpaždí ke kotníkům. Na nárameníku měl siluetu Abrahama Lincolna ve světle zeleném poli. Na rukávu měl širokou červenou pásku s modrým hákovým křížem v bílém kruhu.
Vysvětloval teď v betonovém prasečinci význam této pásky.
Billyho Pilgrima ukrutně pálila žáha, poněvadž celý den mlsal v práci sladový sirup. Žáha mu vháněla slzy do očí, takže jeho obraz Howarda W. Campbella Jr. zkreslovaly rozvlněné čočky slané vody.
"Modrá znamená modř americké oblohy," říkal bell. "Bílá znamená rasu, která dobyla náš kontinent, vysušila bažiny, vymýtila lesy a zbudovala cesty a mosty. Rudá znamená krev amerických vlastenců, jíž bylo v minulosti tak hojně prolito."
Campbellovu posluchačstvu se chtělo spát. Celý den tvrdě pracovali v továrně na sirup a potom dlouho a v zimě pochodovali domů. Byli kost a kůže, oči měli vpadlé. Pokožka jim začínala rozkvétat drobnými boláky. Rovněž tak ústa a hrdla a vnitřnosti. Sladový sirup, který mlsali v továrně, obsahoval jen velice málo z vitamínů a minerálů potřebných pro každého Pozemšťana.
Campbell teď nabízel Američanům jídlo, bifteky a šťouchané brambory a vejpečky a sekanou, když vstoupí do Sboru svobodné Ameriky. "Jakmile budou Rusové poraženi," pokračoval, "budete repatriováni přes Švýcarsko."
Žádná reakce.
"Dříve nebo později stejně budete muset bojovat proti komunistům," řekl Campbell. "Proč tedy do toho nejít hned?"
A pak se ukázalo, že Campbell přece jen nezůstane bez odpovědi. Chudák Edgar Derby, středoškolský učitel předurčený smrti, se nemotorně zdvihl k něčemu, co bylo pravděpodobně největším okamžikem jeho života. V tomto příběhu se nevyskytují takřka žádné charaktery a takřka žádné dramatické konfrontace, neboť většina jeho postav je příliš zesláblými a příliš lhostejnými hračkami v rukách obrovských sil. Konec konců, jedním z hlavních účinků války je, že lidé se už neodvažují být charaktery. Ale starý Derby teď charakterem byl.
Svým postojem připomínal domláceného boxera. Hlavu skloněnou dolů, pěsti připravené k výpadu, čekající už jen na informace a bitevní plán. Derby zdvihl hlavu, nazval Campbella hadem. Pak se opravil. Řekl, že hadi nemohou za to, že jsou hadi, a že Campbell, který může za to, že je tím, čím je, je něco ještě nižšího než had nebo krysa - nebo dokonce krví napitá pijavice.
Campbell se usmíval.
Derby pohnutlivě hovořil o americkém státním zřízení s jeho svobodou a spravedlností a příležitostmi a férovým jednáním pro všechny bez rozdílu. Řekl, že mezi nimi není člověka, který by za tyto ideály ochotně nepoložil život.
Mluvil o bratrství mezi americkým a ruským lidem, o tom, jak tyto dva národy vymýtí nacistický mor, který chtěl nakazit celý svět.
Drážďanské poplachové sirény truchlivě zavyly.
Američané, jejich strážní a Campbell se schovali v prázdné chladírně, vyhloubené do skály pod jatkami. Sestupovalo se tam po železném schodišti, uzavřeném nahoře i dole železnými dveřmi.
Dole v chladírně viselo na železných hácích několik dobytčat a ovcí a vepřů a koní. Tak to chodí. Chladírna měla prázdné háky pro tisíce dalších. Byla přirozeně chladná. Žádné mrazicí zařízení tam nebylo. Svítilo se tam svíčkami. Chladírna byla vybílena vápnem a karbolkou. Podél zdi stály lavice. Američané k nim zamířili, smetli z nich škraloupy vápn…
