Stephen Hawking

Podpořte LD sdílením:

Share

[8.1.1942-14.3.2018]

Životopis

Britský teoretický fyzik Stephen William Hawking se narodil roku 1942 v Oxfordu. Patřil mezi nejznámější vědce své generace. Je považovaný za nejvýraznějšího teoretického fyzika současnosti a nástupce Isaaka Newtona a Alberta Einsteina. Svými poznatky o vzniku vesmíru, velkém třesku, černých dírách a kvantové gravitaci značně přispěl k rozvoji lidského poznání.

Hawkingova Matka působila v politice a otec byl výzkumník v oboru medicíny. Rodiče se přestěhovali z Londýna do Oxfordu ještě před narozením Stephena, kvůli možnému bombardování za II. Světové války. Stephen začal na přání otce studovat medicínu, ale hlavní zájem projevil o matematiku, chemii a fyziku. Před maturitou požádal o přijetí na prestižní Oxfordskou univerzitu. Díky svým dobrým výkonům byl přijat a dostal studijní stipendium. Na škole nebylo možné studovat matematiku, takže se místo ní začal věnovat fyzice.

Hawking si následně (1963) splnil přání studovat kosmologii v Cambridgi. V roce 1965 začal svou doktorskou práci a o rok později ji obhájil. Na Cambridgi působil nejdříve jako výzkumník a později jako stálý člen univerzity. V roce 1973 opouští Astronomický institut a nastupuje do oddělení aplikované matematiky a teoretické fyziky. V roce 1979 zastává pozici Lukasiánského profesora matematiky (dříve např. Issac Newton).

Již v začátcích studií na Oxfordu se začaly projevovat příznaky jeho nemoci. Trpí amyotrofickou laterální sklerózou, která napadá nervový systém. Od roku 1968 se může pohybovat pouze za pomoci vozíčku a od roku 1985 komunikuje pouze pomocí speciálního počítače. Podle lékařů neměl žít déle než dva až tři roky, nakonec tyto prognózy překonal o neuvěřitelných více než 50 let.

Profesor Hawking byl členem mnoha významných učených společností a držitelem mnoha významných ocenění.

Pokud jde o publikační činnost, pak kromě zhruba dvou stovek odborných vědeckých publikací byl autorem také popularizační naučné literatury, z nichž asi nejznámější je Stručná historie času. V roce 2004 se Hawking dokonce podílel na natáčení televizního dokumentu Hawking: Pátrání po začátku časů.

Dílo

  • Budoucnost prostoročasu, 2009 (Future of Spacetime)
  • Černé díry a budoucnost vesmíru, 1995 (Black Holes and Baby Universes and Other Essays, 1993)
  • Černé díry: Reithův cyklus přednášek pro BBC, 2017 (Black Holes: The Reith Lectures, 2016)
  • Hledání nekonečna: řešení záhad vesmíru, 1996 (The Search for Infinity: Solving the Mysteries of the Universe, 1995)
  • Ilustrovaná stručná história času, 2004 (The Illustrated A Brief History of Time, 1996)
  • Ilustrovaná teorie všeho, 2004 (The Illustrated Theory of Everything, 2002)
  • Jirka a modrý měsíc, 2020 (George and the Blue Moon, 2016)
  • Jirka a neprolomitelná šifra, 2016 (George and the Unbreakable Code, 2014)
  • Jirka a velký třesk, 2015 (George and the Big Bang, 2011)
  • Jirkův tajný klíč k vesmíru, 2008 (George’s Secret Key to the Universe, 2007)
  • Jirkův vesmírný lov pokladů, 2009 (George’s Cosmic Treasure Hunt, 2009)
  • Odemčený vesmír, 2022 (Unlocking the Universe)
  • Povaha prostoru a času, 2019 (The Nature of Space and Time, 1996)
  • Stručná historie času, 1991 (A Brief History of Time. From the Big Bang to Black Holes, 1988)
  • Stručná historie mého života, 2014 (My Brief History, 2013)
  • Stručné odpovědi na velké otázky, 2021 (Brief Answers to the Big Questions, 2018)
  • Stručnější historie času, 2006 (A Briefer History of Time, 2005)
  • Velkolepý plán, 2011 (The Grand Design, 2010)
  • Vesmír Stephena Hawkinga, 1998 (Stephen Hawking’s Universe, 1997)
  • Vesmír v kostce, 2002 / Vesmír v orechovej škrupinke, 2002 (The Universe in a Nutshell, 2001)

Citáty

Vesmír by nestál za nic, kdyby nebyl domovem lidí, které milujete.

Ať se zdá život jakkoliv těžký, vždy existuje něco, co můžete dělat a uspět v tom.

Kdyby nás někdy navštívili vetřelci z jiné planety, myslím, že výsledek by byl podobný, jako když Kryštof Kolumbus poprvé přistál u amerického pobřeží. To nedopadlo moc dobře pro domorodé Američany.

Když slyším o Schrodingerově kočce, beru do ruky pušku.

Když je člověk známý a snadno rozpoznatelný, má to své klady i zápory. K záporům patří, že je obtížné dělat obyčejné věci, jako je třeba nakupování, aniž by byl člověk obležen lidmi, co chtějí fotografii, a že tisk má nezdravý zájem o vaše soukromí. Ale zápory jsou mnohonásobně převáženy klady. Mám pocit, že lidé jsou nefalšovaně potěšeni, když mě vidí. (Stručná teorie mého života)

Když přijdete na to, jak funguje vesmír, svým způsobem ho ovládáte. (Stručná historie mého života)

Pokud jsme měli uzavřít manželství, musel jsem si najít práci, a k tomu jsem potřeboval dokončit PhD. (Stručná historie mého života)

Pokud se mi podařilo nějak přispět k našemu pochopení vesmíru, jsem šťastný. (Stručná historie mého života)

Moje fyzická nepohyblivost nebyla při vědecké práci handicapem. Dokonce bych řekl, že byla v jistém směru výhodou…. (Stručná historie mého života)

Za prvé, dívejte se nahoru na hvězdy, a ne dolů na nohy. Za druhé, nikdy nepřestaňte pracovat. Práce vám dává smysl a život je bez ní prázdný. Za třetí, pokud budete mít štěstí a najdete lásku, pamatujte, že je tam, a nikdy ji nezahoďte.

Nech je život akokoľvek zlý, vždy jestvuje niečo, čo môžete robiť a dosiahnuť v tom úspech. Kým je život, ostáva nádej.

Pokud jsem měl do psaní knížky investovat čas a energii, chtěl jsem, aby její čtenářská obec byla co nejširší…. (Stručná historie mého života)

Je jasné, že jsme jen vyspělejší druh primátů na malé planetě obíhající okolo průměrné hvězdy na okrajové části jedné ze stovek miliard galaxií. Ale od úsvitu civilizace lidé touží po porozumnění základnímu uspořádání světa. Na podmínkách hranic vesmíru musí být něco velmi vyjimečného. A co může být vyjimečnějšího než žádná hranice? Neměla by existovat žádná hranice lidského úsilí. Každý jsme jiný. Jakkoli zlý může vypadat život, vždy existuje něco, co můžete udělat a také v tom uspět. Pokud existuje život, existuje naděje.

Je to báječné být živ a bádat v teoretické fyzice. (Stručná historie mého života)

Úvahy o tom, že černá díra emituje částice, nasvědčují, že bůh nejenže v kostky hraje, ale občas je hází i tam, kde je nikdo nemůže vidět.

Zabývat se veřejně otázkou cestování časem je z několika důvodů riskantní. Kdyby se tisk dozvěděl, že vláda financuje výzkum cestování časem, nastal by buď povyk, že je to mrhání prostředky daňových poplatníků, anebo by armáda začala tlačit na to, aby byl takový výzkum klasifikován jako tajný. (Stručná historie mého života)

Stephen Hawking

e-knihy

  • 30. 4. 2023