Niccolò Machiavelli

Podpořte LD sdílením:

Share

[3.5.1469-21.6.1527]

Životopis

Italský renesanční politik, prozaik, básník, dramatik, historik a vojenský teoretik Niccolò Machiavelli se narodil roku 1469 ve Florencii jako druhý syn právníka Bernarda di Niccolò Machiavelliho. Jeho mládí je poměrně nejasné, do historie se zapsal až v roce 1498, kdy se stal předsedou a sekretářem takzvané Rady deseti – orgánu Florentské republiky, pověřeného diplomatickými a vojenskými úkoly. Ačkoliv neměl skutečné pravomoci, měl během čtrnáctiletého výkonu této funkce možnost dobře se seznámit s politikou tehdejších italských státníků a sledovat, jak vládci prosazují svou moc.

Machiavelliho Jeho politická kariéra skončila v roce 1512, po návratu rodu Medici k moci. Ti odstranili republikánské zřízení, Machiavelli byl obviněn z příprav spiknutí a po propuštění z vězení byl vyhnán z Florencie. Zbytek života žil v ústraní na svém sídle u San Cassiano a věnoval se plně literatuře. Svých politických ambicí se sice nevzdal, ale ty už nedošly naplnění ani v roce 1527, kdy byla znovu ve Florencii obnovena republika.

Machiavelli byl zakladatelem moderní historiografie. V hlavním historickém díle Florentské letopisy zobecnil historická fakta a vyvodil z nich poučení pro současnost. Vytvořil teorii silného státu nezávislého na církvi. Vycházel ze vzoru římské republiky (Vlády a státy) a ze zkušeností florentské republiky a rozdrobené Itálie přelomu 15. a 16. stol. Předpokládal, že společnost nepodléhá Boží vůli, nýbrž přirozeným zákonům a touze lidí po blahobytu, lid však neumí své zájmy uplatňovat, proto je nutný silný stát s obratným panovníkem v čele (Vladař – 1513).

Jako politik objevil Machiavelli autonomnost politické morálky, nezávislé na etice a náboženství. Úspěch státu je pro něj prvořadý, k dosažení politických cílů lze užít jakékoli prostředky. Byl autorem hry Mandragora – 1520, novely Belfagor, řady sonetů, epigramů. Je po něm pojmenován i machiavellismus (který ale vznikl nepřesnou interpretací Machiavelliho učení), zjednodušeně politická zásada “účel světí prostředky”, kdy se ve jménu “velkých cílů” přehlížejí morální, právní a jiné principy a užívají se jakékoli prostředky podle situace.

Niccolò Machiavelli zemřel ve Florencii roku 1527.

Dílo

  • (Discorso fatto al magistrato de‘ Dieci sopra le cose di Pisa, 1499)
  • (Parole da dirle sopra la provvisione del danaio, 1503)
  • (Descrizione del modo tenuto dal Duca Valentino nello ammazzare Vitellozzo Vitelli, Oliverotto da Fermo, il Signor Pagolo e il duca di Gravina Orsini, 1503)
  • (Ritratto delle cose di Francia, 1510)
  • (Ritratto delle cose della Magna, 1512)
  • Vladař (Il Principe, 1513; vydán 1532 / The Prince)
  • Rozpravy o prvních deseti knihách Tita Livia / Vlády a státy: Úvahy o jejich vznikání, trvání a upadání, 1939 (Discorsi sopra la prima deca di Tito Livio, 1513-1519)
  • O umění válečném (Dell’arte della guerra, 1516–1520)
  • Život Castruccia Castracaniho z Lukky (La vita di Castruccio Castracani da Lucca, 1520)
  • Florentské letopisy (Istorie Fiorentine 1520-1525, 1532)
  • (Decennali)
  • Mandragora, 1520 (La mandragola, 1513)
  • Belfagor (Belfagor arcidiavolo, 1519)
  • (Epistolario (1497–1527), 1883)
  • (L’asino)
  • (Andria)
  • (Clizia, 1525)

Citáty

Rybáři se nechají zmáčet mořem, aby získali rybičku. Já se klidně necháme zmáčet plivnutím, abych získal velrybu.

Vladař tedy nemá mít jiný cíl a jinou myšlenku a nemá plýtvat vlohami na nic jiného než na válku, na vojenská pravidla a kázeň. Je to jediné umění slušící tomu, kdo vládne.

Nejlaskavější ze všech stvoření jsou ženy, a nejnepříjemnější taky.

Základní lidskou slabostí je, že člověk nepředvídá bouři, když je pěkné počasí.

Viděl jsem houf hrobařů: tancovali držíce se za ruce a volali: vítán buď mor!

Láska se udržuje poutem vděčnosti, ale lidé jsou špatní a s lehkým srdcem je přervou, vidí-li v tom svůj prospěch.

Nenávist je možno podnítit jak dobrými, tak zlými skutky.

Obec, zvyklou žít svobodně, lze snadněji udržet s pomocí jejích vlastních občanů.

Lidé jsou tak prostomyslní a tolik se pachtí za tím, co právě potřebují, že kdo chce klamat, vždycky najde někoho, kdo se oklamat dá.

Vladař, který se zcela spolehl na lidské sliby a nevykonal jiné přípravy, je ztracen.

Všichni lidé jsou špatní, dokud je nutnost nepřivede k tomu, aby byli dobří.

Je nemožné přesvědčit člověka, který má při svém konání štěstí, že by si počínal lépe, kdyby své konání změnil. Takto se mění lidské štěstí – mění se časy, avšak člověk své chování nezmění.

Rozumný panovník… raději prohraje bitvu s vlastní armádou, než aby ji vyhrál s cizí, protože ví, že vítězství dobyté cizími zbraněmi není skutečné vítězství.

Změna plodí vždy další změnu.

Přátelství širokých vrstev lidu je pro vladaře nezbytné; neboť jinak se v dobách zlých nemá o koho opřít.

Povaha nadutých a špatných lidí je taková, že v dobách dobrých jsou zpupné, ve zlých pak ponížené a pokorné.

Lidé se méně rozpakují uškodit tomu, koho milují, než tomu, koho se bojí.

Rozděl a panuj. – Divide et impera.

V politice, kde není odvolacího soudu, soudí člověk podle výsledku.

Člověk nemá nikdy padat na zem, jen protože věří, že ho někdo zvedne.

Svobodě škodí moc, kterou na sebe strhne občan sám, ne moc, která je mu udělena svobodným hlasováním.

Lidé téměř vždy kráčí po cestách prošlapaných jinými a napodobují ve svých skutcích cizí vzory. Ale nemohou se těchto cest držet ve všem a nemohou ani dostihnout proslulosti těch, jejichž činy napodobují.

Panovník, který ve své zemi nerozpozná rodící se zlořády, nemá v sobě skutečné moudrosti.

A tak všichni ozbrojení proroci zvítězili a ti neozbrojení podlehli.

Lidé rychleji oželí ztrátu otce než ztrátu dědictví po něm.

Moudrý vladař má při vhodné příležitosti vzbudit chytře proti sobě určitou nevoli, aby jejím potlačením získal větší proslulost.

Vládá nespočívá v ničem jiném než v takovém ovládání poddaných, aby nebyli schopni nebo neměli důvod ti uškodit.

Člověk, který chce být za všech okolností dobrý, zcela určitě pohoří mezi ostatními, kdo dobří nejsou.

Vladaři nikdy neměli nouzi o vhodné záminky k porušení slova.

Obrať se čelem k svému osudu: buď se zlu vyhni – a nemůžeš-li se mu vyhnout, nes jej jako muž.

Mezi životem, jaký je, a životem, jaký by měl být, je tak velký rozdíl, že ten, kdo nedává pozor, co se děje, a řeší pouze to, co se stát mělo, dělá mnohem více pro svoji zkázu než pro přežití.

Lidé rádi mění pána, protože věří, že si polepší, a v této víře se chápou zbraní proti svému vládci, ale jsou zklamáni, protože se za čas přesvědčí, že si pohoršili.

Niccolò Machiavelli

e-knihy

Zobrazuji všechny 4 výsledky

  • 30. 4. 2023