Rozpravy o prvních deseti knihách Tita Livia

Kapitola IV.
O tom, jak konflikty lidu a senátu přinesly republice svobodu a moc

Rád bych se nyní zmínil o příčinách, které po smrti Tarquiniů způsobily v Římě rozvrat. Potom uvedu ještě některé okolnosti, které vyvrátí dosti častá tvrzení, že totiž Řím byl republikou plnou odbojnosti a nepokojů a že by se jeho osudy nebyly příliš lišily od jiných republik, nebýt přízně Štěstěny a příslovečné římské statečnosti ve válkách. Zřejmě totiž přehlížíme fakt, že stát vynikající vojenským uměním obvykle mívá i dobré vnitřní uspořádání a i osud že mu bývá příznivě nakloněn podle známého přísloví „Odvážnému štěstí přeje“. Vraťme se tedy ke zvláštním poměrům v Římě.

Zaujmeme-li negativní stanovisko k bojům mezi šlechtou a lidem, pak, podle mého, nedoceňujeme jejich vývojovou funkci v zápasu římské republiky o svobodu. Všímáme si totiž spíš křiku a lomozu kolem těchto nepokojů, ale pomíjíme jejich pozitivní účinky. Zájmy mocných a zájmy lidu jsou vždycky protichůdné a z jejich konfliktu se rodí v životě společnosti stále nové zákony a vyšší stupeň svobo-dy. Ani v Římě tomu nebylo jinak.

Někdo by mi snad mohl namluvit, že cena za pokrok je to příliš vysoká. Je pravda, že na člověka jde hrůza, když si…