Mandragora

DRUHÉ JEDNÁNÍ

První výstup

LIGUR, PAN MIKULA, SYR (v domě).

LIGUR: Jak jsem vám povídal, toho nám na mou duši Pánbůh poslal do cesty, abyste konečně došel svého. Získal v Paříži ohromné zkušenosti a nedivte se, že tady ve Florencii neprovozoval své umění: To plyne z toho, že je bohatý a že se už každou chvíli chce vrátit do Paříže.

MIKULA: Počkat, bratříčku, to je náramně důležitá věc. Nerad bych, aby mi něco zavařil a pak mě nechal sedět na suchu.

LIGUR: S tím si nelamte hlavu. Spíš si dělejte pomyšlení, jestli se do té kúry vůbec pustí. Ale když se do ní pustí, ten vás nepustí, dokud tu neuvidí výsledky.

MIKULA: Co se toho týče, dám tedy na tebe. Ale co se týče jeho znalostí, to řeknu zase nejlíp já tobě, jen co ho vezmu na paškál, jak si s tou učeností stojí – protože mně kočku v pytli neprodá.

LIGUR: Právě proto, že vás znám, vedu vás k němu, abyste si s ním promluvil. A až si ho proklepete, jestli ten se vám na pohled, podle rozumu a podle řeči nebude zdát na to, že s ním zaručeně můžete být v naději – pak můžete klidně říct, že rozumím koze.

MIKULA: No tak, jménem Páně na to! Kde vlastně bydlí?

LIGUR: Tady na tom náměstí, tuhle v těch vratech, co na ně zrovna koukáte.

MIKULA: Pámbu s náma a všecko nejlepší!

LIGUR (tluče): A je to!

SYR (zevnitř): Kdo je?

LIGUR: Kallimach je doma?

SYR: Je, pane.

MIKULA: Proč jsi neřekl mistr Kallimach?

LIGUR: On si na tyhle komedie nepotrpí.

MIKULA: To zase neříkej. Komu čest, tomu čest, a komu se to nelíbí, ať nechá být.

Druhý výstup

KALLIMACH, PAN MIKULA, LIGUR.

KALLIMACH: Kdo si se mnou přeje mluvit?

MIKULA: Bona dies, domine magister.^[1]

KALLIMACH: Et vobis, domine doctor.^[2]

LIGUR: Jak se vám líbí?

MIKULA: Báječně, setsaprlote!

LIGUR: Jestli chcete, abych tu zůstal s vámi, musíte mluvit tak, abych vám rozuměl. Jinak potáhneme jeden hot a druhý čehý.

KALLIMACH: Co si račte přát?

MIKULA: Jak bych to řekl: Honím se za dvěma věcmi, kterým by asi každý jiný hleděl utéci. Chci zkrátka sobě i ostatním pověsit na krk obtíže. Nemám děti a chtěl bych mít. A abych toho svého trápení došel, přišel jsem s tím teď obtěžovat vás.

KALLIMACH: Mně nebude nikdy na obtíž způsobit potěšení vám a všem význačným a vzácným mužům vašeho druhu. A nehmoždil jsem se v Paříži tolik let s učením pro nic jiného, než abych mohl posloužit takovým, jako jste vy.

MIKULA: Tisíceré díky! A kdykoliv byste vy potřeboval mého umění, jsem vám s radostí k službám. Ale vraťme se ad rem nostram^[3]. Myslíte, že by lázně umožnily, aby má paní počala? Pokud vím, Ligur vám už řekl, co bylo zapotřebí.

KALLIMACH: Zajisté, zajisté. Ale abych mohl splniti vaše přání, musím znát příčinu, proč je vaše paní neplodná. Neboť příčin může být mnoho. Nam causæ sterilitatis sunt aut in semine aut in matrice aut in instrumentis seminariis aut in virga aut in causa exstrinseca.^[4]

MIKULA: Na lepšího člověka jsem věru nemohl padnout!

KALLIMACH: Mimoto by mohla tkvít příčina té neplodnosti ve vás, v případě vaší nemohoucnosti. A…