Nagíb Mahfúz

Nagíb Mahfúz byl egyptský romanopisec, který získal Nobelovu cenu za literaturu v roce 1988 za „vytvoření arabského romanopiseckého umění s univerzální platností“. Stal se tak prvním arabským autorem, jenž toto prestižní ocenění obdržel. Během své kariéry napsal 45 románů, povídkových sbírek a 30 filmových scénářů. Mezi jeho nejslavnější díla patří román Děti z Gebeláví, který vzbudil velkou kontroverzi. Po jeho vydání byl autorem islámským radikálem Umarem Abdar Rahmánem vyhlášen rozsudek smrti a kniha byla v Egyptě dlouho zakázána.

Mahfúz čelil také cenzuře v několika arabských zemích, přičemž zakázání jeho knih bylo reakcí na jeho veřejnou podporu izraelsko-egyptské mírové dohody v roce 1979. Byl několikrát terčem atentátu, přičemž útok nožem v roce 1994 vážně zhoršil jeho zdravotní stav, což ho nakonec přivedlo k tomu, že už nemohl psát. V posledních letech svého života žil pod stálou ochranou policie a raději nevycházel z domu.

• Skandál v Káhiře, 1968 (Al-Káhira-l-džadída)
• Zlodej a psi, 1990 (El-lis’s wal-kilab)
• Putovanie Ibn Fattúmu, 2007 (Rihlat Ibn Fattúma)
• Sny, 2010 (Ahlám fatrat al-nakáha)
• Děti naší ulice, 2024

Domov není, kde jsme se narodili; domov je, kde všechny naše pokusy utéct utichají.

Podle odpovědí poznáte, zda je člověk chytrý. Podle otázek poznáte, zda je člověk moudrý.

…ve jménu třetího světa: Nebuďte diváky našeho utrpení.

Nagíb Mahfúz