Jonathan Swift

Kéž bys mohl žít všechny dny svého života.

V Apokalypse se mluví o koních, že mají sílu v tlamách a zadcích. Co je v Apokalypse řečeno o koních, možno ve skutečnosti říci též o ženách.

Drobné strasti stačí k tomu, aby nám otrávily život, jestliže nemáme velké.

Hádka je nejhorší formou komunikace.

Stoické učení, že máme odstranit své potřeby, mi připadá jako výzva odřezat si nohy, abychom nepotřebovali boty.

Když se na světě objeví opravdový génius, pozná se podle toho znamení, že se všichni hlupci proti němu spolčí.

Mistr jazyka, jehož mysl překypuje myšlenkami, bude při řeči spíše přemýšlet a vybírat. Ale obyčejný člověk ze sebe sype ustavičně ty samé myšlenky, oděné vždy do těch samých slov.

Filozofové nám tvrdí jistým právem, že nic není velké ani malé, leda, když to navzájem srovnáme.

Každý chce být dlouho živ, ale nikdo nechce být starý.

Jeden nepřítel tě může zranit spíše, než deset přátel pro tebe udělá něco dobrého.

Dokud nevyhrávám, samozřejmě naříkám, že jsou karty špatně zamíchány.

Většina lidí jsou jako špendlíky – hlavičky na nich nejsou to hlavní.

I nahoru se lze dostat plazením.

Lichotka je prý potravou hlupáků, avšak kolik rozumných lidí je ochotno pozřít občas aspoň drobet této potravy!

Staří lidé vidí nejlépe na dálku, jak očima porozumění, tak svýma přirozenýma.

Šťastných manželství je málo proto, že slečinky raději nastražují sítě, než aby budovaly klícky.

Apollon byl bohem lékařství i původcem nemocí. Od počátku bylo obojí jedním řemeslem a zůstalo jím dodnes.

Vy ženy, vynakládáte víc přemýšlení, rozpomínání a píle na to, abyste byly hloupé, než by vám stačilo na to, abyste byly moudré a užitečné.

Žádný mladý člověk se nepřeje být mladší.

Jalová výřečnost vyplývá z toho, že lidé nemají dostatek ani lásky, ani slov.

Jediné, co je na tomto světě stálé, je nestálost.Jediné, co je na tomto světě stálé, je nestálost.

si přeje dlouho žít, ale nikdo nechce být starý.[1]

Neomezená moc svádí panovníka tak samozřejmě jako mladíka víno a ženy, soudce úplatky, starce lakota a ženy marnivost.

Žárlivost je oheň – parohy se v něm snad scvrknou, ale ten zápach!

Nikdo nepřijímá rady, ale každý by přijal peníze. Z toho vyplývá, že peníze jsou lepší než rady.

Člověk by se nikdy neměl ostýchat přiznat svůj omyl. Tím přece dává najevo, že se vyvíjí a že je chytřejší než včera.

Slon bývá obvykle zobrazován menší, než je ve skutečnosti, ale blecha vždy větší.

Učení stoiků, že máme svým žádostem odpomoci vyhlazením svých potřeb, mi připadá jako výzva: uřízněme si nohy, abychom nepotřebovali boty!

Člověk, který se přičinil, aby rostly dva klasy, kde dosud rostl jeden, více vykonal pro blaho pozemské, než všichni politikové a filozofové dohromady.

Žádný moudrý člověk si nikdy nepřál být mladší.

Kritika je daň, kterou člověk platí veřejnosti za to, že mu dovolí být výjimečným.

I génius má své hranice, kdežto hloupost je nekonečná.

Sliby a jízdní řády jsou k tomu, aby se nedodržovaly.

Velmi málo lidí, přesně řečeno, žije přítomností – připravují se na jiný život.

U ženy si vážíme i trochu duchaplnosti, stejně jako se nám u papouška líbí, pronese-li zřetelně několik slov.

Existují tak marniví muži, že jsou hrdí na ty, co jim nasazují parohy.

Satira je zrcadlo, v němž lidé vidí kohokoli kromě sebe sama.

Není zuřivějších a krvavějších a déle trvajících válek na války způsobené růzností názorů, zvláště na věci bezvýznamné.

Nejlepšími lékaři na světě jsou dr. Střídmý, dr. Klidný a dr. Veselý.

Svět je tragédií pro toho, kdo cítí a komedií pro toho, kdo myslí.

Moudrý člověk je nejméně sám, když je sám.

Láska je plamen, a tak říkáme, že krása přitahuje. Fyzikové totiž přišli na to, že oheň je dobrý vodič.

Jonathan Swift