Kapitola 37
Zdravotní centrum Columbijské univerzity New York
24. března 2011, 23.30
Hned jak se za Georgem zavřely dveře výtahu, Pia ho uložila do příslušného koutku své mysli, hluboko dolů na seznamu bezprostředních starostí. Nechtěla k němu být příkrá, ale ani neměla náladu zaplést se do vleklého rozhovoru. Byla vyčerpaná, protože minulou noc zase špatně spala. Naneštěstí když se dostala do svého patra, potkala ji smůla. Narazila na Lesley a musela si s ní popovídat o Rothmanovi a Yamamotovi. Pia, zvědavá, jestli Lesley má nějaké zajímavé nápady, ten rozhovor strpěla, ale když bylo jasné, že z Lesley nevypadne nic významného, rozloučila se.
Strčila klíč do zámku, otevřela dveře svého pokoje a vešla dovnitř, pak lehce kopla do dveří pravou patou, aby je zabouchla. V úplné tmě nahmatala levou rukou na stěně vypínač a stiskla ho. Pravou rukou pohodila klíče přibližným směrem na stůl. Toužila jen dát si rychle sprchu a jít do postele. Byla na nohou celý den a zítřek nebude vzhledem k plánované návštěvě OCME o nic klidnější.
Přešla k oknu a zatáhla rolety. Sundala si laboratorní plášť, který přehodila přes opěradlo houpacího křesla. Pak si svlékla svetr a položila ho na bundu. Otevřela skříň a odkopla z nohou boty rovnou dovnitř, napřed levou, pak pravou. Stáhla si černou sukni, pak podprsenku a nechala je ležet na zemi. Nemohla se dočkat, až vleze do sprchy. Položila ruku na dveře koupelny a pomyslela si, že je divné, že jsou zavřené – nikdy je nezavírala, ani když šla na záchod.
Než stačila tuto myšlenku zpracovat, někdo dveře prudce otevřel a vytrhl jí kliku z ruky. Ve dveřích se zjevila vysoká postava, opřela se Pie dlaní o hrudní kost a hrubě ji srazila na zem. Pie se zvrátila hlava, na kterou dopadla a udeřila se o podlahu. Z hrdla se jí dral reflexivní výkřik, ale udusil ho muž, který jí teď klečel obkročmo na pažích a levou rukou jí zakryl ústa. Muž, který na ní klečel, měl na sobě kuklu a Pia teď za ním uviděla druhého muže. Také byl maskovaný. Oba měli uniformy nemocniční ochranky.
První muž se snažil Piu znehybnit. Sáhl za sebe pravou rukou a druhý muž mu podal roličku lepicí pásky. První muž se znovu ohlédl a mávl páskou.
„Uřízni mi kus,“ rozkázal anglicky se silným přízvukem a jeho kolega poslechl. Pak uvolnil Pie ústa, vzal kus pásky oběma rukama a přelepil Pie rty dřív, než mohla ze sebe vydat víc než přidušené vyjeknutí.
„Nehýbej se. Neublížíme ti,“ řekl první muž. Pia sebou znovu zavrtěla, ale hned přestala. Snažila se dostatečně dýchat nosem a v hlavě v místě kde narazila na podlahu, jí pulzovala bolest. Paže začínala mít znecitlivělé, jak na nich muž klečel. Podívala se mu do očí a přikývla.
„Dobře. Pustím tě. Neudělej žádnou hloupost.“
Muž se narovnal, až přitom zaryl kolena do masa na Piiných pažích a vstal. Pak ustoupil a Pia se zvedla. Cítila se ponížená. Měla na sobě jen spodní kalhotky, a i když muži měli na obličeji kukly, věděla, že si prohlížejí její tělo odshora dolů. Byla si jistá, že ji znásilní. Zvedla paže, aby si promnula bolavý trojhlavý sval a zakryla si prsa.
Pomyslela si: Jsou to jen tři metry ke dveřím. Nečekají, že něco udělám. Nechci být znásilněná. Už ne.
Podívala se z jednoho muže na druhého, potom na podlahu. Chtěla je upokojit, aspoň na chvíli. Zvedla se na špičkách, opřela se pravou nohou o podlahu za sebou, jediným pohybem rozpřáhla paže, aby udržela rovnováhu, a současně udělala výpad a vší silou kopla pravou nohou muže do rozkroku. Muž se schoulil, zapotácel se dozadu a vrazil do kolegy. Pia se vzápětí postavila na obě nohy, udělala krok dopředu, natáhla ruku a dvakrát zasáhla druhého muže do obličeje krátkými boxerskými údery, tak jak jí to úzký prostor pokoje dovolil. Oba muže to zabolelo, ale ne dost. Pia přidala pár dalších kopanců, které zanechávají modřiny, ale oba muži se rychle vzpamatovali a vrhli se na ni. První, s palčivou bolestí v rozkroku, předstíral pár úderů, pak zasáhl Piu do čelisti pravým hákem, až upadla do bezvědomí.
Když se probrala, …
