Kapitola 20
Central Park West 1 New York
4. března 2011, 8.05
Když Jerrymu Trotterovi v domácí kanceláři zazvonil těsně po osmé ráno telefon, s velkou nedočkavostí ho prudce zvedl. Doufal, že zazvoní, a doufal, že to bude Harry Hooper.
„Právě jsem byl na snídani s tím chlápkem od Morgana, o kterém jsem vám říkal včera večer,“ řekl Hooper rovnou k věci, hned jak Trotter zvedl telefon.
„Setkal jste se s ním? Seděl jste proti němu a dával si snídani?“ Trottera to překvapilo. Brubaker a Hooper obvykle jednali spíš nepřímo a osobním setkáním se vyhýbali.
„Po telefonu by nic neřekl. Chtěl se setkat, dokonce na tom trval. V půl sedmé ráno! Myslí si, že jsem skutečný lovec mozků, a má zájem o novou práci, tak jako včera. Neviděl jsem v tom žádné riziko. Beztak ho už nikdy neuvidím.“
„Ale co víte o práci lovců mozků?“
„Co bych tu měl vědět? Prostě jsem toho chlápka požádal, aby mi pověděl něco o sobě, o svých přednostech, kam by to chtěl za pět let dotáhnout, všechny tyhle kecy. Pak jsem řekl, že momentálně nevím o nikom, kdo by potřeboval přesně někoho takového jako on, ale že budu sledovat situaci a budu na něj pamatovat.“
„Nechtěl po vás vizitku?“
„Prohlásil jsem, že mi došly,“ odpověděl Hooper. „Tvrdil jsem, že jsem měl v posledních pár týdnech schůzky se spoustou bankéřů a podcenil jsem poptávku. Málem jsem přesvědčil sám sebe, že jsem měl tak napilno. Každopádně, nakonec jsme se dostali k tomu, že začal mluvit o vaší přítelkyni. Ona a ten hromotluk, u kterého tehdy pracovala, spolu nepochybně spali. Víc než jednou. Žádná příležitostná aférka v opilosti na nějakém kongresu, ale skutečný poměr – odpoledne v hotelových pokojích a tak.“
„A ten člověk to ví jak?“
„Chodil se ženou, která se kamarádila s tou vaší přítelkyní. Takové dobré kamarádky, které si navzájem všechno říkají. Takže vaše přítelkyně se svěřila téhle ženě, že chodí se ženatým chlápkem. Pak přiznala, že to je její šéf. Zavázala tu kamarádku mlčením, přiměla ji přísahat, že to nikomu nepoví a tak dále. Ale ta žena to vyzvonila tomu mému chlápkovi. Informace jsou cenné, jak víte, a všechno záleží na okolnostech. Ta žena si myslela, že to prospěje jejímu vztahu s tím mým chlápkem, sblíží je to, když budou mít společné tajemství. Ale nefungovalo to. Po nějaké době se rozešli.“
„Tak proč to prozradil vám?“
„Jak jsem řekl, informace můžou být cenné. Ptal jsem se na tu vaši přítelkyni a on něco věděl. Možná chtěl to údajné místo, kvůli kterému jsem si tu vaši přítelkyni jako prověřoval. To vážně nevím. Nebo možná uvěřil, že mám na Wall Street lepší kontakty než ve skutečnosti.“
„Bude se zlobit, když najednou zmizíte.“
„A co asi tak udělá, oznámí to svému šéfovi? Stejně mu chci příští týden zavolat a trochu zchladit jeho naděje. Řeknu, že se zdá, že sám přijdu o práci. Svět je doopravdy krutý.“
„Dobrá,“ řekl Jerry. „Dejte mi chvilku na rozmyšlenou.“
Jerry sevřel telefon v obou rukou. Tohle bylo dobré – Gloria Croftová a Edmund Mathews spolu před deseti dvanácti lety spali. A očividně to neskončilo dobře, protože Gloria si to jasně užívá, když se snaží Edmunda zruinovat. Ale na to, co měl v plánu, toho Jerry potřeboval víc. Tohle bylo dobré, ale nestačilo to.
„Fajn, tohle se mi líbí, ale potřebuju toho víc. Hledejte dál. Pokuste se zjistit, proč to mezi nimi skončilo a proč to skončilo tak špatně.“
„V pořádku, rozumím.“
Jerry se opřel na židli. Sám byl mužem s mnoha tajemstvími., a proto předpokládal, že je mají i všichni ostatní. Část Jerryho tajemství se týkala faktu, že byl nevěrný Charlotte, která byla jeho manželkou už dvaadvacet let. Míval pletky s některými ze svých pacientek a jeden takový poměr pokračoval i poté, co Trotter ukončil lékařskou praxi a přešel do světa financí. Trvalo to dosud, se schůzkami v bytě, který si Trotter výlučně za tímto účelem držel ve Village. Vůči Charlotte necítil žádnou vinu. Považoval to za jakousi tichou dohodu, i když s Charlotte o tom nikdy nemluvil. Byl jí nevěrný a ona si za to žila na vysoké noze. Jej…
