Ztracený svět (Michael Crichton)

Podpořte LD sdílením:

Share

Ukázky

POSED

První z raptorů zasyčel, vymrštil se vzhůru a narazil na posed, až se celá stavba zakymácela. Dravec zaškrábal drápy o kov a dopadl zpátky na zem. Eddie užasl do jaké výšky se zvíře vzneslo – a že dokázalo skákat dva a půl metru vysoko, znovu a znovu, bez patrné únavy. Jeho počínání přilákalo ostatní dravce, kteří se pomalu vrátili a obklíčili posed.

Brzy nato konstrukci obklopovali poskakující a vrčící raptoři. Nakláněla se sem a tam, jak do ní zvířata narážela, sekala drápy po kořisti a znovu dopadala nazpět. Levine si však všiml, a to bylo hrozivější, že se učí. Někteří z raptorů už začínali používat krátké přední končetiny k tomu, aby se zachytili konstrukce a drželi se tak dlouho, dokud si nenajdou oporu pro nohy. Jeden z dravců se tímhle způsobem vyšplhal snad na metr od jejich těsného útočiště, a teprve pak se konečně zřítil dolů. Zdálo se, že pády zvířata nijak nebolí. Okamžitě se zase vymrštila na nohy a útočila znovu.

Eddie s dětmi se zvedl z podřepu. Levine poručil: „Schovejte se! Nedívejte se ven!“ a odstrčil děti doprostřed posedu.

Eddie se sehnul nad svým batohem a vytáhl světlici. Zapálil ji, odhodil přes zábradlí a dva raptoři zděšením spadli. Světlice prskala na mokré zemi a vrhala ostré rudé stíny. Avšak dravci útočit nepřestávali. Eddie vytáhl z podlahy jednu z hliníkových tyčí, naklonil se přes boční zábradlí a začal se jí ohánět jako klackem.

Jeden z raptorů už vyšplhal dostatečně vysoko, aby se mohl se široce rozevřenými čelistmi sápat Eddiemu po krku. Eddie překvapením vykřikl a prudce uhnul hlavou dozadu. Raptor ho těsně minul, avšak v zubech mu zůstala Eddieho košile. Pak dravec začal padat dolů, ale čelisti nepovolily a raptor stahoval Eddieho přes zábradlí.

„Pomoc! Pomoc!“ vykřikl Eddie, když začal přepadávat. Levine ho objal pažemi a táhl nazpět. Pohlédl Eddiemu přes rameno na raptora, který nyní visel ve vzduchu, zuřivě syčel a stále svíral košili v zubech. Eddie ho praštil tyčí do čenichu. Jenže dravec držel jako buldok. Eddie se už nebezpečně nakláněl přes zábradlí, každým okamžikem mohl přepadnout.

Vrazil tyč zvířeti přímo do oka a raptor se pustil. Oba muži upadli dozadu na podlahu. Když se vydrápali zpátky na nohy, spatřili, že raptoři šplhají vzhůru po konstrukci. Jakmile se některý z nich objevil nad zábradlím, Eddie ho praštil tyčí a srazil k zemi.

„Rychle!“ zakřičel na děti. „Na střechu! Rychle!“

Kelly začala šplhat po jedné z tyčí a pak se snadno přehoupla na stříšku. Arby se však ani nehnul, ve tváři měl zděšení. Ohlédla se po něm dolů a vykřikla: „Tak dělej, Arby!“

Chlapec stál strnule, oči měl rozšířené strachem. Levine se rozeběhl, aby mu pomohl a nadzvedl jej. Eddie šlehal prutem v širokých obloucích, kov o raptory jen mlaskal.

Jeden z dravců zachytil tyč do zubů a prudce jí trhl. Eddie ztratil nárazem rovnováhu, zatočil se a pozadu ho to vymrštilo přes zábradlí.

„Néé!“ křičel v pádu.

Všechna zvířata se okamžitě vrhla na zem. Slyšeli, jak Eddie řve do noci. Raptoři vrčeli.

Levine se zhrozil. Stále podpíral Arbyho rukama a strkal ho na střechu. „Dělej!“ opakoval. „Dělej! Tak dělej!“

„Dokážeš to, Arby!“ povzbuzovala ho Kelly ze střechy.

Chlapec se zachytil střechy, vytáhl se nahoru a vyděšeně rozhodil nohama. Bolestivě nakopl Levina přímo do úst a Levine ho upustil. Viděl, jak Arby klouže dolů a pozadu padá k zemi.

„Kristepane!“ vydechl Levine. „Kristepane.“

Thorne ležel pod přívěsem a odstraňoval hák. Uvolnil jej, vylezl ven a sprintem se hnal k džípu. Zaslechl vrčení motoru a uviděl Sarah, jak šplhá na motocykl, prudce se rozjíždí a přes ramena má Lindstradtovu pušku.

Nasoukal se za volant, spustil motor a netrpělivě čekal, až se lano navine zpátky, hák přitom klouzal mokrou trávou. Připadalo mu, že to trvá celou věčnost. Lano se obtáčelo kolem stromu. Vyčkával. Vzhlédl a přes houštiny viděl světlo motocyklu, směřující dolů k posedu.

Konečně se motor navijáku zastavil. Thorne prudce zařadil rychlost a s řevem vyrazil z mýtiny. S cvaknutím zapjal vysí…

Informace

Bibliografické údaje

  • 14. 1. 2025