Kašpárek v pekle (Jiří Žáček)

(8)

Sotva vyšli z pekla ven, Kašpárek s Honzou pookřáli. Šlapou si to k domovu a je jim do zpěvu. Komu by nebylo!

„Levá, pravá, u sta hromů,

nejhezčí je cesta domů.

Kdo se vrací z pekla zpět,

objímal by celý svět!“

Nu, dobře že je dobře – ale kam se poděla princezna Majdalenka? Prach a broky, snad ji ti dva chasníci nezapomněli v pekle?

„Alou, vivát!“ výskl si Kašpárek, „že jsme těm pekelníkům vypálili rybník! Už jsme šťastně z pekla venku, zastavme se na chvilenku! Však už sotva pletu nohama!“

Honza postavil pytel na zem, rozvázal provaz a řekl: „Majdalenko, polez ven!“

A helemese, princeznička, usměvavá jako pěkný den, se souká z pytle ven.

Pro pět ran do čepice, takhle to tedy je! Namísto zlaťáků ti dva filutové vynesli v pytli z pekla Majdalenku!

„Jéje, tady je hezky!“ zvolala Majdalenka, sotva vylezla z pytle. „Les voní, ptáčkové cvrlikají, kukačka kuká…“

„A brabenci štípají!“ začal se ošívat Kašpárek, který se posadil rovnou do mraveniště. „Huš, hus!“

„Ale až ti čerchmanti přijdou na to,“ starala se Majdalenka, „že v tom pytli nebyly dukáty, ale já, poletí za námi jako sršáni, a jestli nás vyčmuchají, zle se nám povede!“

„Od čeho mám sukovici?“ uklidňoval ji Honza. „Já tě nedám!“

„Já vím, Honzíčku, s tebou se bát nemusím,“ štěbetala Majdalenka. „Však já se taky nebojím o sebe, já mám starost o tebe!“

Inu, zakoukala se princeznička do chasníka tak mocně, až se jí v srdíčku vylíhla písnička:

„Honzo, Honzo, Honzíčku,

podobáš se sluníčku.

Když tě vidím, ty můj Honzo,

hned mám úsměv na líčku.

Já ti z hlavy vyženu

každou jinou Mařenu –

já jsem ze všech nejmilejší

mě si vezmi za ženu!“

A tak tam ti dva stáli, drželi se za ruce a hleděli si do očí, až zapomněli na celý svět.

Prachsakra, pomyslel si Kašpárek, že jim to spolu ale sluší! Ona je Majdalenka tuze sličná panenka, ale na můj vkus trochu moc veliká! Kdyby tak byla poloviční, hned bych ji Honzovi přebral! Ale pak si vzpomněl na čerty:

„Hej, vy dva! Na cukrování budete mít doma času dost! Majdalenko, šup do pytle! A pochodem v chod a poklusem v klus, co když jsou nám čerti v patách?“ A jak řekl, tak udělali. Majdalenka hupla do pytle, Honza si hodil pytel na záda a dali se na pochod.