Faktótum (Charles Bukowski)

8

Když jsme zastavili v Los Angeles, dali nám přestávku na dva nebo tři dny. Dostali jsme zase poukázky na hotel a jídlo. Ty na hotel jsem dal prvnímu somrákovi, kterého jsem potkal. Když jsem pak hledal jídelnu, kde mi platily stravenky, uviděl jsem před sebou dva z těch chlapů, co se mnou jeli z New Orleansu. Přidal jsem do kroku a dostihl jsem je.

„Jak se máte chlapi?“ zeptal jsem se.

„Jo, jde to, všecko v cajku.“

„Fakt? Nic vás neštve?“

„Ne, všecko je v cajku.“

Předběhl jsem je a našel ten bufet. Měli tam výčep, tak jsem stravenky vyměnil za pivo. Seděla tam celá ta parta z vlaku.

Když jsem propil stravenky, zbyly mi drobný tak akorát na to, abych sedl na tramvaj a dojel domů k našim.