Hyperion (Dan Simmons)

66. den:

Dnes jsem se oholil. Doploužil jsem se do sprchy.

Semfa mi pomohla připravit se na administrátorovu návštěvu. Čekal jsem, že to bude jeden z těch mohutných, obhroublých mužů, jaké jsem viděl z okna při třídění, ale byl to tichý černoch s jemnými rty. Byl mi velmi nápomocen. Měl jsem obavy, jak za lékařskou péči zaplatím, ale ujistil mě, že je zdarma. Ještě lépe – přidělí mi muže, který mě odvede do vysočiny. Říká, že doba už značně pokročila, ale pokud budu schopen do deseti dnů vyrazit, měli bychom se dostat přes ohnivý les k Rozsedlině ještě dříve, než budou teslovníky zcela aktivní.

Když odešel, posadil jsem se a trochu si povídal se Semfou. Její manžel zemřel před třemi místními měsíci při nehodě během sklizně. Sama Semfa přišla z Port Romance; její svatba s Mikelem pro ni znamenala spásu a tak se tu rozhodla raději zůstat a vykonávat i ty nejpodivnější práce, než se vrátit dolů po proudu. Nedivím se jí.

Po masáži půjdu spát. V poslední době se mi hodně zdálo o matce.

Deset dnů. Do deseti dnů budu připraven.