Úžasná Zeměplocha – Pravda (Terry Pratchett)

V tichu, které nastalo po dunění hromu, vytáhl Mikuláš z kapsy sametový sáček a vysypal jeho obsah na savou podložku na stolní desce.

Balamuťa zíral na kameny vytřeštěnýma očima.

„Mají cenu dvou tisíc tolarů,“ oznámil mu Mikuláš. „Přinejmenším. Tu cenu oznámíme i cechu. Nechám je tady, ano? Nepotřebuji na ně potvrzení. Věříme vám.“

Balamuťa neřekl nic, protože měl v ústech roubík. Byl připoután ke svému křeslu.

V tomto okamžiku Sacharóza stiskla spoušť. Nic se nestalo.

„Asi jsem do toho zapomněla vložit ten podlouhlý špičatý kousek,“ řekla, když Balamuťa omdlel. „To jsem ale hloupá holka. Aně. Cítím se mnohem líp, kdy jsem to dokázala říci, věříš? Aně. Aněanýaná. Jenom by mě moc zajímalo, co to vlastně znamená.“