18. Cílem terorismu je teror sám
Uvědomoval si každou maličkost – prohýbané sklo na stěně za Marií, hukot moře, ženoucího se přes skaliska, vůni ibišku, přicházející ze zahrady.
„Měl by sis dát něco k pití, Harry,“ řekla. „Vypadáš, že by ti sklenka něčeho ostrého docela prospěla.“ Na servírovacím stolku bylo několik lahví a skleniček. Nalil si velkého panáka rumu a naráz ho do sebe obrátil. Znova si dolil a podíval se na Marii.
Měla na sobě vojenskou košili, u krku rozepnutou, a úzké khaki kalhoty. Vlasy vzadu spínala červená stužka, jediný ústupek, který učinila svému ženskému půvabu. Oplatila Manningovi jeho upřený pohled. Tvářila se vážně, ale klidně a vyrovnaně.
„Musím ti říct, že vypadáš zatraceně zdravě,“ podotkl Manning, když si sedal do křesla na druhé straně stolu.
„Zato o tobě se to říct nedá,“ odpověděla. „Což není, za daných okolností, vůbec nic zvláštního. Měl jsi zřejmě dost rušný život, od doby, kdy jsme spolu byli naposled.“
„A to bylo v posteli, pokud si dobře vzpomínám,“ řekl Manning suše. „Když jsme v ní nebyli, podával Viner zprávy jakémusi plukovníkovi. Nebylas to náhodou ty?“
„Jsem podplukovníkem Vojenské zpravodajské služby Kubánské armády, štábu zvláštního určení,“ řekla klidně. „Velitel skupiny pro oblast Baham.“
„Od začátku?“ zeptal se. „Od toho dne, kdy jsem tě v zálivu výtah z tý lodě plný utečenců?“
„Ano.“
„A Viner?“
„Ten se dal chytit do sítě velice snadno, když jsem zjistila jeho minulost.“
„A co já?“ řekl. „Jak jsem do toho všeho zapadal já?“
„I ty ses dal využít, Harry.“
Na chvíli se zamračil a potom si uvědomil, co měla na mysli. „No jasně. Starej, dobrej Sanchez a ty dopisy, který jsem mu předával pro tvoji matku.“
„Všechno se nedá odvysílat vysílačkou,“ řekla. „Dokonce ani šifrovaně ne.“
Přešel k servírovacímu stolku a zvedl láhev s rumem. „Jenom tak pro pořádek, co se stalo v tu noc, kdy jsi odešla? Ale pravdu.“ Vzala si cigaretu ze stříbrné krabičky na stole a pohodlně se opřela do křesla. „Několik věcí najednou. Vražda Miguela de Rodrigueze byla naplánována několik dní předem. Já jsem v tom neměla figurovat.“
„A proto jsi využila Garciu?“
„Předem určená oběť. Zrádce vlasti, který si myslel, že si může cestu zpátky vykoupit.“
„Ale k čemu bylo to předstírání, že jsi na palubě letadla?“
Pokrčila rameny. „Začalo jít do tuhého. Věděli jsme, že Morrison je od CIA. Když přijel na Španělský ostrov, nemohla jsem si být jistá, jestli mě nesleduje. Moje smrt byl asi nejlepší způsob, jak ho setřást ze stopy, pokud na ní byl. V každém případě bylo na čase, abych se přesunula.“ Manning najednou začal vidět věci jasněji. „Přesvědčila jsi Jimmy Walkera, aby ti pomoh?“
Přikývla. „Řekla jsem mu, že začínáš brát náš vztah příliš vážně, a že to chci skončit a tajně odletět do Miami, abys o tom nevěděl, protože jinak by ses vydal za mnou.“
„Takže tys do toho letadla nikdy ani nenastoupila?“
Zakroutila hlavou. „Chudák Jimmy. Myslel si, že na něho budu čekat v jeho chatě na pláži. Den nato mě chtěl vzít letadlem do Vera Cruz.“ Manningovi se na chvíli vybavil bledý obličej orámovaný vlasy, kterými lehce pohupovala zelená mořská voda. Popadl ho vztek. „On tě miloval, Marie. Copak to pro tebe nic neznamenalo?“
„Miguel de Rodriguez musel zemřít. Byl to nepřítel státu. Hrozba pro každého svobodného Kubánce.“
„V letadle byli ještě další tři lidi. Proč to museli odnýst loni?“
„Bohužel, bylo to nutné. Je třeba ukázat našim nepřátelům, že to myslíme vážně.“
„Takže masakrujete nevinný lidi.“
„Cílem terorismu je teror sám. Jedině tak může malá země doufat, že porazí velmoc. To řekl Lenin.“
„Existuje ještě jedna fráze, která tu tvoji dokonce přetrumfne,“ odpověděl jí Manning. „Jednou vás pohřbíme.“ Naplnil ho odpor a znechucení. „Panebože, ty tě ale museli zpracovat.“
„Nebylo třeba,“ řekla s tím samým nepřirozeným klidem. „Pracuji pro blaho národa. Jakákoliv oběť, stojí za to, abychom dosáhli svého cíle.“ Najednou toho bylo na Manninga příliš. Rum a stísněnost prostoru vykonaly své. Vš…
