3
Malcolmův dům se po třech letech Moiřiny vlády značně změnil.
Viktoriánské budově říkali všichni Quantum, protože nad hlavním vchodem byl vyrytý latinský citát Quantum in me fuit - což ve volném překladu znamená: "Dělal jsem, co jsem mohl." Když jsem do domu vcházel, měl jsem v paměti útulný, neformální styl, v jakém všechno zanechala Coochie. Jaksi jsem neočekával, že se věci mohly mezitím změnit. Měl jsem to tušit, protože každá z otcových žen za své vlády, včetně Coochie, dělala co mohla, aby zahladila veškeré stopy po své předchůdkyni. Každou Malcolmovu ženu čekalo po svatbě stěhování do jeho domu a on jim všem dopřál, aby se tam uhnízdily po svém, protože byl velkorysý.
Odemkl jsem si zadní dveře u kuchyně Malcolmovými klíči a když jsem vstoupil, měl jsem chvilku neskutečný pocit, že jsem vešel do cizího domu. Dřevem obkládaná hezká a útulná kuchyně s červenými kachlíčky zmizela, stěny byly lesklé, žluté a všude na poličkách byly kuchyňské elektrické přístroje v bílém a mezi nimi květináče s rudými a růžovými muškáty.
Trochu Omámeně jsem zavzpomínal, jak to vlastně vypadalo před vládou Coochie, tedy za vlády Alicie, když bylo všechno všude samý volánek, bělostné záclonky, pracovní pulty bledě modré a na podlaze bílé kachle. Zavzpomínal jsem, jak to vypadalo ještě za dávnější éry, v době mojí matky, kdy všechno bylo střídmé, v olivově zelené a kávové. Dobře jsem si pamatoval den, kdy přišli řemeslníci a rozbořili matčinu kuchyň, jak jsem tehdy s brekem běžel za Malcolmem. Poslal mě tehdy šupem na měsíc k Joyce, což se mi taky nelíbilo, když jsem se vrátil, v kuchyni už byly samé volánky, bledě modrý nábytek, mně to všechno připadalo přemrštěně zženštilé, ale měl jsem už tolik rozumu, že jsem si to nechal pro sebe.
Poprvé v životě jsem zauvažoval o tom, jak asi kuchyně vypadala za vlády Vivien před čtyřiceti pěti lety. Když si ji tam Malcolm jako mladý muž přivedl co svou první nevěstu. Než jsem se narodil, Vivien už byla sesazena z trůnu a pranic se jí to nelíbilo. Skoro nikdy jsem ji neviděl, že by se usmívala. Ze všech otcových pěti žen mi přišla nejmíň příjemná a taky nejmíň inteligentní. Na druhé straně, podle fotografií, musela být v mládí ze všech pěti daleko nejkrásnější. S přibývajícím věkem jí zůstalo klenuté obočí, široké lícní kosti, ale bohaté černé vlasy prořídly a zešedly a kdysi sladká ústa kazil trvale trpký rys. Předpokládal jsem, že Vivienino manželství ztroskotalo na tom, že se s ní Malcolm nudil. On a ona se sice tu a tam výjimečně setkávali při různých příležitostech týkajících se jejich společných dětí a vnoučat, ale při rozloučení se většinou spolu k sobě otočili zády a nepolíbili se.
Vivien neměla nikoho ráda a každého zkritizovala. Současně, ať o ní promluvil kdokoliv a cokoliv, vždy to brala osobně a jako urážku. Ať člověk dělal co dělal, nezavděčil se jí, aspoň ne na dlouho, a já, jako ostatní členové rodiny, jsem se o to už dávno přestal pokoušet. Svým třem dětem vštípila vlastní nevraživost a hořkost do té míry, že se všichni tři za Malcolmovými zády vyjadřovali o otci velmi neuctivě, ale nikdy mu neřekli nic kritického do obličeje. Byli to pokrytci.
Malcolm je vytrvale podporoval během jejich dospívání a pak je nechal, ať se starají sami o sebe. Každému z nich dal nicméně dost peněz do opatrovnického fondu, aby netrpěli nouzí. Stejně naložil se všemi svými dalšími sedmi dětmi. O osmé dítě, o Robina, byl odhodlaný starat se do smrti. Z nás sedmi si vlastně nikdo nemohl stěžovat. Všem nám dal takové vzdělání, jaké jsme si přáli a jaké jsme si vybrali, zabezpečil nás proti nouzi a když jsme byli dospělí, podle mého zcela správně usoudil, že tím jeho povinnosti vůči nám končí. Řekl, že naše budoucnost už od té chvíle záleží jen na nás.
Nemohl jsem se tomu ubránit a pořád jsem o rodině přemýšlel. Prošel jsem kuchyní do haly a tam jsem zjistil, že Moira nechala dřevěné obložení natřít na bílo. Dost mne to pobavilo, když jsem zavzpomínal na dobu, kdy Alicia pečlivě nechala staré dub…