obrozenectví

Literární směry a epochy Hlavní literární směry, epochy a proudy jsou zde seřazeny chronologicky. Bližší informace o jednotlivých směrech, včetně jejich hlavních zástupců a děl jsou k dispozici po rozkliknutí. Literární skupiny a hnutí Následující seznam obsahuje vybraná důležitá literární uskupení a hnutí. Některá měla celosvětové měřítko, jiná působila jen v rámci určitých zemí. Bližší informace o jednotlivých skupinách a...

Více
  • 11. 11. 2024

[konec 18. století — polovina 19. století] Národní obrození, známé také jako obrozenectví, bylo kulturní a politické hnutí, které se objevilo na konci 18. století a pokračovalo do poloviny 19. století, zejména v českých zemích a na Slovensku. Cílem tohoto hnutí bylo obnovit český jazyk, literaturu a národní identitu po období germanizace v habsburské monarchii. Charakteristika směru Národní obrození bylo...

Více
  • 22. 10. 2024

Písně otroka byly vydány v době vyhlášení stavovského práva nad Prahou, jako protest proti Rakousko-uherské politice vůči národu. Je to dílo, které je protestem proti tomu, aby člověk byl otrokem druhého, výzva k lidu, aby se nedal utiskovat, aby začal bojovat. Děj básně je přeložen do tropů a na plantáže. Mezi otroky, odpočívajícími pod palmami po těžké práci, přichází jejich bývalý druh, uprchlý otrok, kterému se podařilo na čas žít na svobodě.…

Více
  • 13. 5. 2023

Temno je historický román, jehož děj klade Jirásek do rozmezí šesti let 18. století (1723 – 1729). Již na počátku díla rozvíjí vyprávění o poddaných aa její vrchnosti na Skalce. Po úvodních kapitolách zachycujících poklidný život rodiny Machovcovy přicházejí první konflikty – nález kacířských knih, útěk Machovce a odchod dětí do poddanství do Prahy, do rodiny nábožnůstkářského měšťana Březiny. Zde se jejich cesty rozcházejí. Helenka žije v blahob…

Více
  • 13. 5. 2023

O ČECHOVI / V charvátské zemi, kde žil Čech a jeho bratr Lech, se strhly krvavé boje. Čech a Lech se dohodli, že opustí svou rodnou zem a vyhledají si nová sídla. U hory Říp se usadili. Tuto zemi nazvali podle Čecha. Když měl Čech osmdesát šest let, zemřel. Všichni lidé ho oplakávali a po jeho úpálení vzali kosti a popel, uložili do popelnice a dali ji do jeho hrobu. / O KROKOVI A JEHO DCERÁCH / Krok byl soudce, starosta mocného rodu. Měl tři dcery – Kazi…

Více
  • 13. 5. 2023

Kniha Skaláci mi velmi připomíná Jiráskovu knihu Psohlavci. Hlavní postavou této knihy je rod Skaláků, kteří žili na statku na “Skalce” – odtud Skaláci. Děj knihy začíná seznámením čtenáře s dějem. V Českých zemích v té době – 2. polovina 18. století – byla velká bída, sedláci museli chodit na robotu, takže se mnohdy stalo, že kvůli robotě nestihli včas zasadit, sklidit nebo zorat svá pole. Vrchnost mohla vše, sedlák nic. Vlastní děj knihy začíná…

Více
  • 13. 5. 2023

Jihozápadní hranice naší vlasti tvoří lesy. Cesty přes tyto lesy střežili Chodové. Byl to svobodný lid, který podléhal jenom králi. Střediskem Chodska byly Domažlice. Tam měli Chodové svůj hrad, v němž střežili svůj prapor, pečeť privilegia, kterou jim udělili čeští králové. Ale po bitvě na Bílé hoře bylo Chodsko prodáno panu Lamingrovi, svobodnému pánu z Albenzeuthu. Pokládal všechny Chody za poddané a za lidi, co budou pro něho jenom pracovat. …

Více
  • 13. 5. 2023

I. Skonání věku. Hvozdenský hejtman Ctibor Usuzuje, že nastane boj „bratří“ proti všem. Jsou už počátky husitských bouří (bratři dobudou Bukovska) a před takovými hrůzami prchají louňovický probošt, únavou vyčerpaná novicka Marta a starý sakristián. Omylem se dostanou do Hvozdna místo do Příběnic, ale Ctibor jim dopřál jako hostům útulek, třebas byli katolíci. Pak je dá doprovodit na hrad Příběnice. Mezi bratrancem Ctiborovým Ondřejem a novickou …

Více
  • 13. 5. 2023

Tato kniha popisuje život protestantů v Českých zemích, kde byli všichni po násilné rekatolizaci nuceni vyznávat křesťanskou víru. Děj knihy začíná jízdou mladého doktora Kamenického na Podštejnský hrad. Cestou je svědkem pronásledování neznámého mladíka drábem. Když se od drába dozví, že ho stíhá jen pro jeho vyznání, úmyslně mu ukáže opačný směr. Když dorazí na hrad, nejde jen starou pustou rozvalinu. Hrad je v rozkladu, jen obytné prostory jso…

Více
  • 13. 5. 2023

Lucerna je pohádková hra, ve které vystupují též vodníci a jiné neskutečné bytosti. Děj se odehrává za dob poddanství. Jedině mladý mlynář Libor je zproštěn poddanství a roboty. Jedinou jeho povinností je svítit kněžně lucernou na cestě od mlýna k starému zámečku v lese. Kněžna ohlásila vrchnímu svůj příjezd. Je již unavena společenským životem ve městě a touží po změně, po pobytu na venkově. Pan vrchní poslal k mlynáři, aby v čele sedláků přivít…

Více
  • 13. 5. 2023

F. L. Věk je největší pětisvazkové dílo a také umělecky hodnotné a vrcholné Jiráskovo dílo o našem národním obrození. Jirásek dokázal, že jedinec, ale celý lid tvoří dějiny. Líčí život prostého lidu. Všímá si vesnice, venkovského města i Prahy. Události nejsou vymyšlené, autor čerpá z autobiografie dobružského kupce Heka, který popisoval své mládí v Benediktínském klášteře v Praze. Nemluví abstraktně o té či oné vrstvě, ale ztělesňuje ji na osobá…

Více
  • 13. 5. 2023

V letech 1752 – 1849 bylo k šestitřídním gymnasiím přičleněno filozofické studium; posluchači těchto ústavů se na nich připravovali pro studium na universitě. Nejoblíbenější zábavou studentů filozofie v Litomyšli byly „majales“, studentské slavnosti. Filozofické studium v Litomyšli bylo podřízeno dozoru královehradeckých biskupů. Biskupové už 2 roky „majales“ nedovolili. Roku 1847 se studenti chystali, že „majales“ tento rok uspořádají, i když by…

Více
  • 13. 5. 2023

Tento příběh vypráví o malém Vašíčkovi Zemanovi. Vašík chodil do třetí třídy, a byl velmi nadaný, učení mu šlo dobře a rád četl. U otce však velikou oblibu neměl, protože nerad chodil na pastvu s krávami, a radši se vždycky někam zašil s knížkou a četl. Když se blížil konec školního roku, začal mu otec domlouvat učení v Německu. Vašík o tom věděl, ale do Německa se mu vůbec nechtělo. Na jednu stranu se těšil, protože se rád učil, ale na druhou st…

Více
  • 13. 5. 2023

[7.3.1799-5.8.1852] Český básník, prozaik, překladatel a vědec František Ladislav Čelakovský se narodil roku 1799 ve Strakonicích jako syn tesaře. Snem jeho rodičů bylo, aby se jejich syn stal knězem. Čelakovský studoval na gymnáziu v Budějovicích, odkud pak přešel na gymnázium v Písku. Od roku 1817 začal studovat filozofii v Praze později v Budějovicích a v Linci, až se opět vrátil...

Více
  • 30. 4. 2023

[17.8.1753-6.1.1829] Největší postava českého osvícenství a počátků národního obrození Josef Dobrovský se narodil roku 1753 v Ďarmotech v Maďarsku v rodině vojáka. Jeho původní jméno bylo Doubravský, Dobrovský vzniklo špatným zápisem do matriky. Vyrůstal v německém prostředí, česky se naučil až na gymnáziu v Německém (dnes Havlíčkově) Brodě a v Klatovech. Filosofii studoval s vynikajícím prospěchem v Praze v letech...

Více
  • 30. 4. 2023