Josef Dobrovský

Největší postava českého osvícenství a počátků národního obrození Josef Dobrovský se narodil roku 1753 v Ďarmotech v Maďarsku v rodině vojáka. Jeho původní jméno bylo Doubravský, Dobrovský vzniklo špatným zápisem do matriky.

Vyrůstal v německém prostředí, česky se naučil až na gymnáziu v Německém (dnes Havlíčkově) Brodě a v Klatovech. Filosofii studoval s vynikajícím prospěchem v Praze v letech 1769-71. Následně se věnoval studiu teologie, působil jakožto novic jezuitského řádu v Brně a po zrušení řádu (1773) studoval teologii opět v Praze. Působil také jako vychovatel u pražského hraběte F. A. Nostice, jehož čtyři syny učil filosofii a matematiku.

V letech 1772–1793 Dobrovský cestoval po Švédsku a Rusku, kde provázel hraběte Šternberka. Roku 1784 spoluzaložil Českou (později Královskou) společnost nauk a několik let byl i jejím ředitelem. Podílel se na založení Národního muzea v Praze roku 1818.

Dobrovský položil základy novodobé jazykovědné bohemistiky, a to v gramatografii a lexikografii. Je také zakladatelem slavistiky v českých zemích, která zkoumá Slovany osídlené země, jejich kulturu, jazyk a literaturu. Vedl soukromé slavistické a bohemistické přednášky. Vydával (německy psané) literární časopisy, ve kterých podíval informace o oblasti vědy a kultury, ale také aktuálním dění v českých zemích z pohledu osvícence. Josef Dobrovský se stal nejdůležitější osobou počátku Českého národního obrození.

• Českých přísloví sbírka, 1804
• Dějiny českého jazyka a literatury / Dějiny české řeči a literatury, 1818 (Geschichte der böhmischen Sprache und ältern Literatur, 1792)
• Dějiny českých pikartů a adamitů, 1978 (Geschichte der böhmischen Pikarden und Adamiten, 1788)
• (Entwurf zu einem allgemeinen Etymologicon der slawischen Sprachen, 1813)
• Kritické pokusy očistit starší české dějiny od pozdějších výmyslů, 1983 (Kritische Versuche, die ältere böhmische Geschichte von späteren Erdichtungen zu reinigen, 1802)
• Německo-český slovník (Deutsch-böhmisches Wörterbuch), 1802-1821 (2 díly)
• (Neues Hilfsmittel, die russische Sprache leichter zu verstehen, 1799)
• O oddannosti a náklonnosti slovanských národů arcidomu rakouskému, 1791
• O původu jména Čech (Abhandlung über den Ursprung des Namens Tschech, 1782)
• Čechové (Tschechen, 1782)
• Podrobná mluvnice české řeči / Zevrubná mluvnice jazyka českého (Ausführliches Lehrgebäude der böhmischen Sprache, 1809)
• (Pragische Fragmente hebräischer Handschriften, 1776)
• Pražský zlomek evangelia sv. Marka (Fragmentum Pragense Euangelii S. Marci vulgo autographi, 1778)
• Základy jazyka staroslověnského (Institutiones linguae slavicae dialecti veteris/Grundlagen des Altslawischen, 1822)