novela

Velký den Slečny Velezradné /   / Čarodějky se začaly sjíždět kolem čtvrté hodiny a Tonička vyšla na mýtinu, aby se ujala funkce kontrolora vzdušného provozu. Anagrama přiletěla sama. Byla velmi bledá a ověšená větším množstvím okultní bižuterie, než si kdo dokáže představit. Trochu komplikovaná chvilka nastala, když ve stejnou chvíli dorazily Madam Našeptávalová a Bábi Zlopočasná a roztočily se nad mýtinou… / Po Zimodějovi nebylo ani vidu a …

Slunce bylo rozpálené a stejně byli rozpálení i trpaslíci. Byli to horští trpaslíci a pod otevřenou oblohou se necítili dobře. / A proč tady byli? Král chtěl vědět, jestli z díry, kterou kopali golemové pro tu šílenou kouřící ženu, nebylo vybráno něco cenného, ale nesměli na to místo vkročit, protože to by bylo narušení práva dočasné držby. Takže seděli ve stínu a potili se a šílená kouřící žena, která kouřila c… / Tady nebylo co těžit, to vě…

Temnis Hladmore, štíhlý s upraveným vousem a celý v černém, seděl na zadním sedadle své černé limuzíny typu štíhline a hovořil černým telefonem typu štíhline se svou základnou na západním pobřeží. / „Tak jak to vypadá?“ dotazoval se. / „Vypadá to skvěle, šéfe,“ oznamoval mu vedoucí oddělení marketingu. „Zítra pořádám snídani pro nákupčí všech hlavních sítí potravinových velkoprodejen. Žádný problém. Přišlí měsíc touhl… / „Dobrá práce, Nicku, ty…

They lunched at a small eating house near the Brass Bridge, with the Luggage nestling under the table. The food and wine, both far superior to Rincewind’s normal fare, did much to relax him. Things weren’t going to be too bad, he decided. A bit of invention and some quick thinking, that was all that was needed. / Twoflower seemed to be thinking too. Looking reflectively into his wine cup he said, “Tavern fights are pretty common around here,…

Jindřich Lhůtal se pokusil pohnout rukou, ale jeden z padlých skleněných přívěsků mu přibodl rukáv k opěradlu křesla. / Bylo to děsné. Byl přesvědčený, že takhle to být nemělo, ale nebyl si jistý. / Slyšel, jak na sebe lidé kolem něj syčí otázky. / „To patří k představení?“ / „No podle mě určitě!“ / „Ale ano, jistěže! To patří ke hře,“ prohlašoval někdo o kousek dál. „Samozřejmě. Jistě. To je proslulá scéna honičky. Jakpak by ne. / Takhle už to provedli v Quirmu,…

Řiťka poklízel prozatímní výbavu, kterou si instaloval na nepoužívaném záchodku, když ho jakýsi zvuk za jeho zády přinutil k ohlédnutí. O veřeje se opírala Angua. / „Co chceš?“ zeptal se Řiťka. / „Nic. Myslela jsem si jenom, že ti řeknu: neboj se. Já to nikomu neřeknu, když si to nebudeš přát.“ / „Nevím, o čem to mluvíš!“ / „A já si myslím, že lžeš.“ / Řiťka upustil zkumavku a ztěžka dosedl na sedátko. „Jak to můžeš vědět?“ řekl. „Dokonce ani o… / / Řiťka z…