Zpěv míru (Vítězslav Nezval)

Touto básní chce přispět v boji za mír, za lepší budoucnost světa. Nechce, aby se opako- valy úkryty bomb na území Koree, Vietnamu naší Prahy a dalších zemí. Volá vědce! Vždyť i v míru je třeba vědy a ne ke zkáze lidstva. Promlouvá k básníkům, malířům, pracujícím celého světa, aby už nebylo otroků vykořisťovaných na plantážích v Africe. Stojí za prostým lidem, Gottwaldem i Stalinem. Vrací se do dějin k Bastile, Pompejím i Stadicím s Libuší. Poslouchá překrásnou hudbu Smetanovu, znělky kroků Beethovena. Nechce, aby se dítě třáslo před vojáky. Jen pro něho, aby byla obloha blankytná. Život je šťastný bez nepřátel, bez sobců, bez lidí zkravených na zbrojařích. Svět se má stát budovatelem aerodromů, v hlouby řek se třpytit přehrady, středy měst se změnit v parkoviště zahrad, kde děti by si mohly hrát s balonem a se skly hvězd.