Na vejminku (Vítězslav Hálek)

Stručný děj

Sedlák Lojka byl vždy velice pohostinný člověk. V jeho statku našli přístřeší všichni potulní hudebníci, kalounkářova rodina i kdokoliv další, kdo šel zrovna po světě okolo Lojkovy chalupy. Jen ke svému otci – výměnkáři se Lojka choval tvrdě a lhostejně, jako všichni sedláci ve vesnici.

Ale své chování si těžce odpykal, když statek odevzdal svému staršímu synovi Josefovi. Mazaně si sice vymínil, že ještě šest let bude bydlet ve statku a povede hospodářství, ale hned první den po svatbě mu Josef ukázal, že právě on je teď pravým pánem na statku, a nejdříve vyhnal všechny hudebníky.

Staří Lojkovi zůstali na statku jen rok. Lojka se raději vzdal hospodaření a odstěhoval se na výminek. Ale i odtamtud ho chtěl syn Josef brzy vypudit i se ženou Baruškou do místností, kde dříve zůstávali potulní hudebníci. To už výměnkáři přetekla trpělivost a ze statku utekl k hrobaři Bartošovi.

Bartoš byl v celé vesnici známý pro svou sílu a přímou a čestnou povahu. Právě u Bartoše zůstával více než doma mladší Lojkův syn Franěk, který vyrůstal společně s hrobařovou schovankou Stázou.

Lojka se později pomátl a bloudil po kraji a každému vyprávěl o svém neštěstí. Josef ho nemohl dostat domů po dobrém ani po zlém. Velice se o to snažil, protože pološílený otec mu dělal ostudu v celém okolí. Hlavně ale nechtěl, aby se lidé dozvěděli o krutosti a tvrdosti, se kterou se choval k vlastnímu otci.

Po letech se Josef konečně odhodlá k tomu, že se odstěhuje. Statek koupí hrobař Bartoš za dědictví po dědečkovi a daruje ho Fraňkovi. Ten si pak vezme Stázu a otce odveze zpátky do statku. Lojka se konečně uklidní a šťastně a spokojeně žije až do smrti na statku společně s mladými.