Nebezpečný plán (Vince Flynn)

Podpořte LD sdílením:

Share

Ukázky

ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ

 

IRÁK, PONDĚLÍ V NOCI

 

Čtyři vrtulníky držely kurs v chladnoucím pouštním vzduchu. Plazily se těsně nad povrchem jako hadi pískem. Neletěli ke Štírovi přímo. Tímto kódem byla označena opuštěná továrna na chemikálie nedaleko Bagdádu. Hlavním cílem bylo vyhnout se všem vesnicím, cestám i iráckým radarovým stanicím. Pokročilý navigační systém chinooků to dovoloval. Letěly jen třicet metrů na povrchem pouště, sto metrů mezi jednotlivými stroji, rychlostí kolem sto osmdesáti kilometrů za hodinu. Možnost, že by je detekovali, prakticky neexistovala.

Rapp sedící v nákladové části druhého vrtulníku na nic takového nemyslel. Ve vzduchu se už nedalo nic změnit. Díval se dolů na dva střelce u dveří. Oba dva používali rychlopalné zbraně ráže 7.62, schopné rozporcovat automobil. V noci vypadali jako dva objekty dštící oheň. Vzduch pronikající otevřenými poklopy a podél trupu vytvářel hukot přehlušující i řev motorů a rotorů. Třetí střelec na zadní rampě blokoval výhled na sedan. Byl ale bezpečně zajištěn popruhy. I v něm byl usazen kulomet M60, aby se palebná síla oddílu zvýšila. Vůz byl upevněn v podlaze stroje čtyřmi zvláštními úvazy. Jeden z operativců Delty seděl za volantem, připraven okamžitě nastartovat, jakmile se dotknou země. Tři střelci měli letecké helmy, noktovizory a komunikační soupravy pro spojení s piloty. Střelci vlastně letěli s hlavou vystrčenou mimo stroj.

Velký vrtulník sebou trhl, cukal se a spouštěl a stoupal podle terénních zlomů. Byla to jízda na horské dráze, nic příjemného a pro slečinky. Jenže na dráze v zábavním parku to trvá chvilku, zatímco tento let dobrou hodinku. Zvracení či přinejmenším zvedání žaludku by nutně podobný výlet doprovázelo. Rapp byl ale zvyklý, operátoři jakbysmet.

Jeden ze střelců u dveří najednou opustil svou pozici a obcházel ostatní muže. Sevřel každému z nich rameno. Už byli skoro na místě. Při vykládání měl Rapp jediný úkol. Držet se stranou, aby příliš nepřekážel. Rapp si procházel v duchu své úkoly. Vizualizoval si, co se stane, až budou v nemocnici. Věděl naprosto přesně, co má dělat, a nemělo to nic společného s nějakým střílením.

Po několika minutách vrtulník začal zpomalovat. Byli blízko. Najednou sebou velký pták trhl doleva a začal klesat k zemi. Rappovi drsný způsob letu příliš nevadil. Neviděl z okna nic, ale chápal co se děje. Vše mu objasnili při brífinku. Zvláštní tým STS připravil přistávací plochu na parkovišti opuštěné továrny a rozmístil čtyři stroboskopické majáky, které nejsou vidět prostým okem, ale pouze přes infračervené vizory. Všechny stroje přistály přesně na vyznačených stroboskopických světlech.

Prudké trhnutí a kluci z Delty už vyskakovali z vrtulníků. Motor mercedesu se probudil, byly odpojeny úvazy. Už pět sekund po přistání automobil sjížděl z rampy. Rapp vyskočil ze stroje a hned se usadil na místo spolujezdce.

Tři vozy se okamžitě rozjely do lůna noci. Rapp si okamžitě zapnul pás. Automatické reflektory byly odpojeny, takže se světla rozsvítí až na hlavní silnici. Rapp prakticky nic neviděl. Řidič za volantem v hodnosti seržanta ale samozřejmě měl brýle pro noční vidění.

Za pětačtyřicet sekund už vozy projížděly bránou. Rapp si všiml muže přidržujícího vlastní vrata. Byl to jeden z leteckých specialistů zajišťujících perimetr. Po pěti stech metrech se na zajištěné lince ozval hlas majora Berga.

„Na mé znamení rozsvítit reflektory. Tři… dva… jedna… svítíme.“

Tři řidiči si strhli noktovizory z očí a nahodili reflektory. Bylo podstatné, aby vše bylo naprosto přesně načasováno. Pokud by se to stalo s brýlemi na očích, oslepilo by je to na určitý okamžik. Tým si nyní mohl trochu vydechnout. Majorův hlas už vydával další pokyny. „Výborně, chlapci. Máme dvacet minut do Bagdádu. Pak začne ta pravá legrace.“

 

Informace

Bibliografické údaje

  • 22. 3. 2024