Na prahu (Vilém Závada)

Podpořte LD sdílením:

Share

Ukázky

Za dveřmi

A opět za dveřmi a znovu na prahu

Marně se člověk vrací od konce k začátkům
Marně se prodírá od ústí k pramenům

Neprojde nazpět úzkou pánví
Neprotáhne se dolů uchem jehly
k těm kořínkům tenčím než nit
jež vyživují zbytnělé srdce

Nenajde ztracenou oblohu s duhovou nahotou perel
pod níž se blažen choulil v bezpečí
a tiše předl jak pod srdcem matky

Však duše v něm též hoří aby se mohla kořit

Jak chudák na dně pozvedá hlavu k nebi
pohlíží začátečník s úctou k mistrům

Však mistři rozohněni vínem blábolí o bohu
a v božském opojení sami sebe zbožští
a mlsně olizují rety
při vyslovení svého vlastního jména
Blahosklonně přijímají klanění a dary
do očí lichotí a v srdci opovrhují

Nikdy jej nepustí ani na práh svatyně
a chladně upírají na něj strnulé oko hada

Ne
Ani bůh by tolik nežárlil
jak jeho kostelníci a velekněží

Informace

  • 13. 5. 2023