Podpořte LD sdílením:
Anotace
Nejvýznamnější dílo bratří Mrštíků, drama z moravské vesnice, které zachycuje rozkladný vliv majetku a kdy peníze rozhodují i o osobním štěstí mladých lidí.
Postavy:
Lízal - sedlák, otec Maryši, asi 60letý, menší postavy, pár šedivých vlasů; má bolavou nohu, opírá se o hůl; oděn je po selsku; žlutý kabát, pod ním vesta, skrz knoflíkovou dírku červený šátek, k tomu staré ošoupané kalhoty
Lízalka - žena Lízala
Maryša - jejich dcera, střední postavy, velice jiskrná, pohledná
Rozárka - služka u Vávrů
Vávra - mlynář, muž Maryši, asi 40letý; leštěné boty, krátký kabát, pod ním vesta
Francek - rekrut, nápadník Maryši
Horačka - matka Francka
Strouhalka - teta Maryši
Strouhal - její muž (Tomáš)
stařenka - babička Maryši
hospodský - Franckův poručník
hospodská
Pavel - řeznický tovaryš
Hrdlička - obecní sluha, asi 40letý
Hrdličková
soudní sluha
první, druhý, třetí rekrut
Franěk, Buček - sousedé
Vojtěna, Rozsívalka - nádenice
Krištof - nádeník
muzikanti, chasa, mládci, sedláci, děti
Stručný obsah:
Hra má 5 jednání. 3. jednání je o 2 roky později než 1. a 2.
Vše se točí okolo Maryši, dcery lakomého sedláka Lízala, jenž ji chce provdat Vávrovi, mlynáři, který má samé dluhy a který je vdovec a svou předchozí ženu prý umořil. Oba se hádají o to, kolik dá Lízal Maryše věnem, nakonec se dohodnout na sedmatřiceti stech. Maryša nechce, ale proti své vůli je nakonec opravdu provdána za Vávru.
Po dvou letech se vrací Francek z vojny, vidí, jak je Maryša utrápená, Vávra ji bije, týrá. Francek se snaží něco udělat, snaží se s Maryšou scházet, ale ta odmítá, protože nechce poškodit jméno své ani své rodiny. Francek ale stálé naléhá, chce s Maryšou utéct do Brna, Maryša v zoufalství Vávru otráví, když mu do kávy nasype jed.
1. jednání
Odchod rekrutů na vojnu, jejich oslavy a "bujaření". Na začátku rozprava Lízala a Vávry o tom, jak se postarat o koně. Řeč se volně stočí na hádky tykající se vdavek Maryši. Oba aktéři se nemohou dohodnout, kolik by měla Maryša dostat věnem. Rozhovor je přerušen příchodem Francka, jež se chce rozloučit s Maryšou (svojí milou). Lízal ale nechce Francka za Maryšou pustit, dojde k malé šarvátce. Franckovi domlouvá jeho matka Horačka. Francek nakonec povolí, ale pohrozí Lízalovi, že se ještě vrátí. Rekruti odejdou.
Další scéna se týká rozhovoru Maryši s otcem. Ten se ji snaží přesvědčit k svatbě s Vávrou, ta ale zarputile nechce. Na scénu přichází Hrdlička, obecní sluha, oznámit rvačku v hospodě. Lízal jako radní města ji jde vyřešit. Rvačka byla ale jen lest, aby se mohli setkat Francek s Maryšou. Setkání přerušeno Lízalkou. Rekruti odjíždí na vojnu. Konec prvního jednání.
2. jednání
Ve světnici Strouhalka, Maryša a stařenka. Strouhalka se na popud Lízalky snaží přesvědčit Maryšu ke sňatku s Vávrou. Maryša ne a ne se podvolit. Dojde k menší výměně názoru, kde každá z aktérek předkládá příklady, kdy se takovéhle manželství povedlo a kdy ne. Na scénu přichází Lízalka, jež se snaží Maryše domluvit a přinutit Maryšu, aby se oblékla, neboť má přijít Vávra. To se ale nedaří a dochází k hádce. Lízalka vyčítá Maryše neúctu k rodičům atd. Na scénu přichází Lízal, ten se snaží na Maryšu jít po dobrém, ale také se mu nedaří. Maryša stále trucuje. Pak přichází Vávra. Nepomůže ani jeho prošení. Maryša nakonec ovšem podvolí a svolí ke sňatku. Konec druhého jednání.
3. jednání
O dva roky později.
V hospodě Francek, Lízal, hospodský a sousedé Buček atd. Popíjejí víno a pivo. Najednou přijde do hospody Maryša, už provdána za Vávru. Chce kus masa, po chvíli odchází a za ní Francek. Všichni zklamání z toho, jak Maryša vypadá. Hospodskému to nedá a začne rýpat do Lízala, ten po chvíli podvolí a začne se kát. Na scénu přichází Horačka, všichni sousedé jí dávají napít. Pokračuje kání Lízala a jeho dušování se, že vše změní. Do hospody vejde sluha a předává Lízalovi soudní oznámení, že ho Vávra žaluje (kvůli tomu, že peníze, které dal Lízal Maryša, měly po svatbě patřit právě Vávrovi, ale Lízal to udělal tak, aby patřily pouze Maryše). Na scénu přichází Vávra a krátce po něm Francek. Dojde k velké hádce, která přeroste ve rvačku. Francek vyhrožuje, že bude nadále chodit za Maryšou, ať se děje, co se děje. Vávra zase vyhrožuje, že Francka zastřelí. Konec třetího jednání.
4. jednání
Lízal se snaží přesvědčit Maryšu, aby se vrátila domů, ta nechce, protože nechce udělat špatné jméno sobě ani své rodině. Lízal naléhá, ale Maryša neposlechne, a tak Lízal odejde. Mezitím Rozárka tajně pustí Francka k Vávrům (tedy k Maryše) domů. Dojde k rozhovoru mezi Maryšou a Franckem. Francek chce, aby s ním šla do Brna, Maryša však nechce, i přestože ho stále miluje. Nemůže totiž udělat tak velký hřích a opustit manžela. Také vyhrožuje, bude-li Francek stále takto naléhat, že Vávru otráví. Francek odchází, ale chce se s Maryšou sejít o půlnoci u splavu. Chvilku po odchodu Francka přichází Vávra, podezřívá Maryšu, že doma někoho měla. Pod hrozbou tělesného trestu mu Rozárka společně s Maryšou vše řeknou. Vávra bere zbraň a chce zabít Francka. Dvakrát vystřelí, ale mine, vrací se zpět pro náboje, jenže cestu mu zatarasí Maryša. Konec čtvrtého jednání.
5. jednání
Vávra si nechá svolat všechnu svou čeládku. Rozdělí jí práci a zůstane s Maryšou sám. Snaží se jí domluvit, ale Maryša nic neříká. Vávra odejde pro dříví. Mezitím mu Maryša připraví kávu, do které nasype jed. Vávra se vrací a snaží se na Maryšu jít po dobrém. Ta ho ale jen pobízí k pití. Vávra vypije kávu až do dna a jde připravit koně. Venku na dvoře padne a je mrtev. Nastane velký rozruch a všem je hned jasno, že Maryša Vávru otrávila. Konec hry.
— 1 —
Stručný děj
Děj této hry se odehrává na slovácké vesnici. Vdovec Vávra by se rád oženil s dcerou starého Lízala, mladou Maryšou.
Překážkou sňatku je to, že Maryša má ráda Francka, který má jít na vojnu a je rozhodnuta na něj ty tři roky počkat. Lízal ale také odmítá dát věno Maryši, které Vávra žádá.
Vávra věří, že až Francek odejde na vojnu, podaří se mu Maryšu přinutit k sňatku, protože Lízal na jeho podmínky ohledně věna přistoupil a už se oba dohodli na termínu svatby. Když se o jejich domluvě dozvídá Maryša, odmítá se za vdovce se třemi dětmi provdat. Francek, který se přišel za Maryšou rozloučit, jí slibuje, že se za tři roky vrátí. Příprava svatby je v plném proudu, rodiče nezastaví nad přípravou ani Maryšiny prosby.
Když se Francek vrátí z vojny, nachází svou Maryšu jak je ve sňatku s Vávrou velmi nešťastná a utrápená, protože ji Vávra bije. Začne za ní chodit a i Vávrovi řekne do očí, že se s jeho ženou stýká. Dokonce i starý Lízal lituje toho, že Maryšu provdal za Vávru. Protože vidí, jak je nešťastná a nabízí jí návrat domů.
Francek žádá Maryšu, aby s ním utekla za prací do Brna. Maryša mu na to odpovídá: "Nešťastná su, ale špatná nebudu." Vávra, který viděl Francka odcházet z jeho domu, jej chce zastřelit. Naštěstí se netrefí. Ten den se Vávra v noci opije tak, že má ráno pořádnou kocovinu a přikazuje Maryše, aby mu přinesla pořádné kafe. Když se napije, ptá se Maryši, co je to za kafe, že mu vůbec nechutná. Ona mu odpovídá, že je to obyčejné kafe od Žida. Po vypití kafe Vávra umírá, protože mu jej Maryša otrávila. I když spáchala vraždu, bylo to pro ni velké osvobození od toho, jak moc se svým manželem trpěla.
Charakteristika postav:
Maryša - hezké a cílevědomé děvče, které miluje, ale její lásky jí není přáno; pod nátlakem rodičů nakonec souhlasí se sňatkem s Vávrou, i když ví, že s ním nebude nikdy šťastná a nezvykne si, jak ji tetička uklidňuje; život s Vávrou ji donutí, aby jej z nenávisti zabila, protože jinak by se ho nezbavila.
Vávra - vdovec se třemi dětmi, kterému umřela manželka ze žalu nad svým životem; Maryšu si bere především kvůli věnu, které při sňatku dostane; i přes sliby se nemění a stejně jako bývalou manželku, tak i Maryšu bije
Lízal - asi šedesátiletý sedlák, budí dojem zchytralého a lakomého člověka
Lízalka - Maryšina matka, je umíněná a tvrdá
Francek - statný rekrut, který miluje Maryšu
— 2 —
Stručný děj
1. dějství - expozice
Lízal se domlouvá se sedlákem Vávrou, že se za něho Maryša provdá. Je zřejmé, že se bude jednat o sňatek bez lásky, jehož jediným důvodem jsou peníze. Z vesnice odjíždějí vojáci, mezi kterými se nachází Francek, kterého Maryša miluje. Dvojice se spolu rozloučí a slíbí si písemný kontakt.
2. dějství - kolize (zápletka)
Maryša bojuje proti tomu, aby byla provdána za Vávru, ale u nikoho nenachází podporu. Její matka Lízalka se spíše těší, až odejde z domu a ani v Lízalovi nepřeváží cit touhu po majetku. Když dívka vidí, že je odpor marný, vzdorovitě souhlasí.
3. dějství - krize (vyvrcholení)
Francek se vrátí z vojny a zjistí, že Maryša, o kterou stále stojí, je v manželství nešťastná. Hádá se v hospodě s Lízalem a Vávrou a obhajuje svou sociální vrstvu - uznává, že nemá mnoho majetku, ale zato je schopen dobra a citu. Vávra žaluje Lízala, protože mu nezaplatil to, co slíbil.
4. dějství - peripetie (obrat ve vývoji děje)
Lízal nabízí Maryše, aby se vrátila domů, ale dcera ho odmítá. Přijde za ní Francek a přemlouvá ji, aby s ním odešla do Brna. Maryša ho miluje, ale kvůli morálním a náboženským zásadám nemůže opustit svého muže. Vávra se ho pokusí zastřelit.
5. dějství - katastrofa (závěr)
Maryša již nemůže vydržet Vávrovo chování a bojí se, že zastřelí Francka. Proto ho otráví a vzápětí se k tomu přizná.
Hlavní postavy:
Lízal - Maryšin otec, prodal svou dceru, bezcitný, vychytralý, lakomý, zištný
Lízalka - Maryšina matka, ještě surovější než Lízal, krutá, přísná
Maryša - mladá dívka, citlivá, z počátku vzdoruje, poté se podvolí, žije podle morálních a náboženských zásad, miluje Francka
Vávra - čtyřicátník, sedlák, vdovec, krutý, sobecký, agresivní
Francek - věrný, statečný, energický, hrdý, prudká povaha
— 3 —
Děj tohoto dramatu se odehrává v moravské vesnici. Hlavní hrdinkou je Maryša, dcera bohatého sedláka Lízala. Maryša miluje chasníka Francka, ale otec této lásce nepřeje. Brání Maryše, aby se scházela s Franckem, protože Francek je pro bohatého Lízala jen chudým čeledínem. Maryšin otec je velmi rád, když odvedou Francka na vojnu. Rodiče nutí Maryšu, aby se provdala za ovdovělého mlynáře Vávru, který má tři děti. Sedlák Lízal si myslel, že je Vávra bohatý, a proto by se u něj mohla mít Maryša dobře. Pro peníze dovedl zničit život a štěstí vlastního dítěte. V Lízalově životě hrají peníze důležitou úlohu. Myslel, že peníze jsou všechno. Maryša však svým rodičům vzdoruje, protože stále ještě miluje Francka. Pro ni nemá význam bohatství a život se starým Vávrou, raději by volila život po boku milovaného Francka, i když by žila v chudobě. Nakonec je donucena si Vávru vzít. Manželství, uzavřené jen pro peníze, je nešťastné. Maryša má u mlynáře Vávry těžký život. Lízal nechce vyplatit Vávrovi slíbené věno. Mlynář se tedy ze svým tchánem soudí. Při sňatku šlo totiž Vávrovi hlavně o věno, aby mohl zaplatit dluhy. Když se vrátí z vojny Francek, chodí za Maryšou. Vznikají rozpory, které v Maryšině rodině vrcholí. Francek vybídl Maryšu, aby s ním utekla do Brna. Ale Maryša, ve které otřeseně žijí mravní zásady vesnice, je odhodlána snášet své neštěstí. Útěk z vesnice tedy odmítá. Když na ni Francek zase jednou čeká, Vávra po něm střelí, ale nezasáhne ho. Na druhý den, ve chvíli zoufalství, Maryša nasype mlynáři Vávrovi do kávy jed. Vávra se chce ještě před smrtí usmířit se svou ženou, ale je pozdě. Vávra umírá a Maryša se ke svému činu přiznává.
V tomto dramatu autor ukazuje, jakou hráli úlohu peníze na vesnici. Kvůli nim dovedou rodiče zničit život i svým vlastním dětem. Chtějí, aby jejich děti žily v bohatství, ale nehledí na to, že jejich děti chtějí raději žít v chudém, ale zato šťastném manželství.
Hlavní postava: Maryša - oddaná, hrdá dívka
Smysl: rodina touží jenom po penězích a neuvědomuje si, že dítěti kazí život
Celá hra je psána v nářečí.
Vilém ji napsal spolu se svým bratrem Aloisem.
Je to drama o pěti jednáních s proměnou (třetí jednání je o dvě léta později než jednání první).
VLASTNÍ NÁZOR:
Kniha se mi celkem líbila, ale špatně se četla kvůli komplikovanému jazyku.
— 4 —
Děj drama Maryša se odehrává kolem roku 1886 v Těšanech. Sedlák Lízal má hezkou dceru Maryšu, která se zamiluje do chudého, vesnického Francka. Lízal i jeho žena namohou však Francka vystát pro jeho chudobu a snaží se překazit setkání obou mladých lidí. Nedovolí Maryše ani rozloučit se s Franckem, který odchází na vojnu. Hned po jeho odchodu se Lízal rozhodne dceři vybrat ženicha podle svého gusta. Ve vesnici žije bohatý mlynář Vávra a právě ten se Lízalovi nejvíce zamlouval. Maryša však odmítá námluvy, je zoufalá, neboť ví, jak je Vávra zlý a surový. Mimoto je vdovec se 3 dětmi. Avšak ani její prosby, ani její slzy nedokáží rodiče obměkčit, jejich jediná touha jsou peníze. Je jim jedno, že tím zničí život své jediné dcery. Maryša vidí, že její odpor není nic platný, svoluje a stává se ženou Vávry. Hned od prvních okamžiků se jí život stává peklem. Musí těžce pracovat, denně je od svého muže bita, když se vrací opilý z hospody. To už však Lízal vidí svou chybu, odmítá Vávrovi slíbené věno a radí Maryše, aby opustila svého muže a vrátila se domů. Ta však odmítá, pevně rozhodnuta dále trpět. To už však uplynuly 3 roky a Francek se vrací domů z vojny. Od své matky se dozvídá o velkém trápení Maryši, kterou má stále rád. Slibuje pomstu za proradnost, jež byla na něm a na Maryše spáchána. Vyhledává příležitost k setkání se s Maryšou a nebojí se za ní jít až do mlýna, kde ji prosí, aby s ním odešla do města. Maryša přesto, že jí to působí bolest, odmítá odejít od svého muže. Zatím Vávra tuší, že jeho žena se tajně schází s Franckem a slibuje mu, že jak ho u mlýna uvidí, zabije ho. To se mu málem také podařilo, když se při jedné návštěvě Francka u Maryši vrátil domů. Několikrát za prchajícím Franckem vystřelil. Maryša tímto jeho činem vidí, že dál nemůže snášet takový život a rozhodne se udělat všemu konec. Druhý den ráno, když Vávra přijde k snídani, nasype mu do kávy jed a otráví ho. V té chvíli se do mlýna sbíhá celá vesnice a všem je jasné, co se stalo. Maryša je odvedena do vězení, avšak vesničané prosí za zmírnění trestu.
— 5 —
Drama o 5 jednáních. Hra o dívce, kterou rodiče provdali za vdovce bez ohledu na její lásku.
Děj dramatu se odehrává v 19. století na moravské dědině. Hlavní postavou je dcera bohatého sedláka Lízala, Maryša. Lízal přemýšlí, jak by svou dceru co nejlépe provdal. Nejlepší partii vidí ve vdovci mlynáři Vávrovi, který vlastní celý mlýn a několik polí oproti chudému Franckovi, do něhož je zamilována sama Maryša. Lízal se svou ženou přesvědčují Maryšu o štěstí, které ji čeká s Vávrou. Zároveň po vsi kolují řeči o krutosti a násilí, kterého se dopouštěl na své první ženě. Maryša se odmítá bez lásky provdat za mlynáře Vávru.
Naneštěstí Francek odchází na vojnu a Maryša zůstává na pospas tlaku ze strany rodičů, kterému po čase podlehne. V manželství se necítí šťastná a její manžel je k ní velmi hrubý, nakonec jí Lízal nabídne, aby se navrátila do své rodné chalupy. Maryša pociťuje hořkost vůči rodičům, kteří ji do sňatku tlačili, a proto odmítne.
Poté se do vsi navrací Francek, který zjišťuje, že jeho milá Maryša je provdaná za mlynáře Vávru. Začne veřejně Maryšu navštěvovat, doprovázet a navrhne jí útěk, který odmítne. Mlynáři se nelíbí Franckovy návštěvy a v návalu zlosti se chopí zbraně a začne po něm střílet. Maryša si uvědomí, že takhle to nadále nejde a Vávru otráví jedem zamíchaným v černé kávě; Vávra padá mrtev k zemi.
— 6 —
Stručný děj
Maryša je dcera radního Lízala. Ten je lakomý a chce ji s vidinou velkého výdělku provdat za vdovce Vávru bez ohledu na to, že se o něm ví, že svou první ženu bil a že je zlý. Maryša má ale ráda chudého Francka. O tom, že by si ale vzala jeho, nechtějí rodiče ani slyšet. Francek je odveden na vojnu a když se chce s Maryšou rozloučit, její otec mu to nedovolí, protože je chudý a podle něj si jeho dceru nezaslouží. Francek tedy ve vhodné chvíli vyláká Lízala ven z domu a jde se s Maryšou rozloučit.
Rodiče stále nutí Maryšu do svatby s Vávrou, ta se ale stále vzpírá. Bojí se, že ji bude Vávra také bít. Navíc se jí nelíbí, že je její nastávající o hodně starší a navíc má tři děti. Po dlouhých hádkách a přesvědčování ale nakonec nešťastná Maryša k sňatku svolí.
Manželství vypadá přesně tak, jak si Maryša myslela. Manžel ji bije, je na ni zlý. Navíc se s Lízalem stále dohaduje o vyplacení věna. Když Lízal zjistí, jak nyní Maryša žije a jak se k ní Vávra chová, velice lituje, že ji takto prodal a chce, aby se dcera vrátila domů. Maryša ale z hrdosti odmítne. Vávra zažaluje Lízala, že nedodržel slib a nevyplatil dceři (a tím pádem jemu) svatební věno. Lízal se rozzlobí, že Vávra není dobrý hospodář a navíc je na Maryšu zlý a řekne, že všechny peníze dostane jen Maryša a on nic.
Po dvou letech se z vojny vrací Francek. Zjistí, že se Maryša provdala za Vávru a přijde za ní k ní domů. Maryša má strach z manžela, ale Francek se nedá a stále za ní chodí. Vávra toho má po nějaké době už dost a ve vzteku se rozhodne Francka zastřelit. Zoufalou Maryšu zamkne doma a vydává se za Franckem, protože je ale opilý, mine. Vrátí se domů a vyčítá Maryše, která mu připravuje kávu, že je na něj pořád zlá, že on by pro ni všechno udělal. Nešťastná Maryša, která ale už dál manželství s Vávrou nechce snášet, nasype manželovi do kávy jed a otráví ho...
— 7 —
Ukázky
Výstup sedmý
Vávra: A s kém to šla nazpátek? Od zahrad jsem ju viděl.
Lízal: S Franckem šla. Te tady sedíš a žena ti chodí s Franckem. Néni ti haňba? A co tu chceš, ptám se ti?
Vávra: Myslím toli co vy.
Lízal: A když su tu já, te tu taky musíš bét?
Vávra (s klidem): Máme tu oba místa dost.
Lízal: Ale te máš bét duma.
Vávra (posměšně): Když nésu doma, su tady.
Lízal: Ale já povídám, že máš bét duma. Máš ženu, děti -- koně máš popravit, ať mně néni haňba - že máš - takový kočke šeredý.
Vávra: Šak s nima neježďáte ---
Lízal: Neježďám, neježďám, ale haňba je mně, že můj zeť má kočky a ne koně. A te se tóláš po hospodách.
Vávra: A šak vy ste tu myslím od rána. --
Lízal: A je ti co po tem? Já tady možu sedět, já nemám děti, ale ty utrácíš a máš děti.
Vávra: Šak piju za svý. Vy ste mně na to ještě nic nedal.
Lízal: A nedám. Každýmu sem dal, ale tobě - tobě nedám nic.
Vávra: Šak vám to sód ukáže.
Lízal: Aha - sód - sód - iš (ukáže mu kukyš: palec mezi ukazováčkem a prostředním prstem) Maryša ať si mě žaluje, Maryša dostane, ale te - te nic - protože seš lunt, protože ju biješ, máš dluhy a mě si nevážíš...
Vávra (směje se): Je si čeho vážit!
Lízal: Radši sem ju Franckovi měl dát a ne tobě.
— 1 —
1. jednání, výstup pátý.
MARYŠA
Než pro Vávru, radši ste mně krkem měla zakrótiť - tak vám to řeknu
LÍZALKA
Podepře si ruce v bok a dívá se s úžasem na svou dceru, hned na Strouhalku.
I ty - kdepak ses naučila tak mluviť? To tě ten---tak mluvit naučil?
Eště haňbu nám budeš tropit? Tak mluví ta néhorší z panské kravárny, a ani ta si to nedovolí. Nebojíš se boha? Nebojíš se lidí, že bodó prstem na tebe ukazovat? Neříkají ti už nějak? -Nač chodíš do kostela?-Co tam děláš?- Přece su já tvoje matka? Víš to ještě?
Ke Strouhalce
Pré sem jí krkem měla zakrótit.
K Maryši
Víš ty, co říkáš? Nebo seš už tak tupá, že ani nevíš, co povídáš?
MARYŠA
Chytá se za hlavu.
Ba, už nevím - celá su jako vrtohlavá, celá zmámená --- Dává se do pláče. Do hrobu, dybyste mě položili, taky nebudu nic vědět.
STROUHALKA
Mrkne na Lízalku
No, já už teda pudu
LÍZALKA
S okázalou přísností.
Budeš poslóchat, nebo ne?
MARYŠA
Ale dyť na mě tak nekčite! Pusťte mě z domu a budete mět po trápení.
LÍZALKA
A kam pudeš? Do Brna za vojákem? A potom polezeš jako ta Vrbčena? ---
Pěkná láska. Děcka chodí žebrat. Té haňby chceš, abych se dočkala?
— 2 —
4. jednání, výstup pátý
VÁVROVÁ
Vášnivě Proboha, chlapče, co myslíš? Co tady chceš? - Co si lidi o mně pomyslí? Jakéch mně to naděláš řečí? Dyť víš přece, že su vdaná. -Máš jaké rozum? Vystojím od muža aji tak, ešče ty začneš?...
FRANCEK
To sem enem povídal (vzdorně), že za tebó budu chodit a že se s tebó budu scházet.
VÁVROVÁ
A tos řekl veřejno? Přede všema?
FRANCEK
Tak, přede všema.
VÁVROVÁ
...Já ti mám ráda, nezakrévala jsem a nezakrévám teho ani Vávrovi a nikomu - a povidám to aji tobě, ale abys tak o mně sméšlal a mluvil - lítostivě, skoro se slzami, tos mi, chlapče, ublížil!
FRANCEK
No, tak to přece zůsta nemůže. Jemu ti přece nenechám ---
VÁVROVÁ
A co tedy chceš po mně?
FRANCEK
Do Brna chcu jít. Mám tam prácu pro tebe i pro sebe. Seber se a poď se mnó.
VÁVROVÁ
Františku, do Brna, s tebó? Já - cizí žena?
FRANCEK
Tvrdě.
Jaká cizí žena?
VÁVROVÁ
Pro boha milosrdnýho, co to, chlapče, obméšlíš? Dyť si to enom rozvaž, co po mně chceš?
Sedá s ním na lavici u kamen, pokud možno do středu jeviště.
VÁVROVÁ
Rozmysli si to. Dyť se netrápíš enom ty. Trápím se já taky a víc než ty. - Myslím na tě, kudy chodím, ať na lůžko lehnu, nebo z něho vstávám. Co vytrpím od Vávry - o tom nemluvím. Co vystojím pro tebe, to ví jenom Bůh a já.
FRANCEK
Chceš, abych tě politoval? Ne nelituju tě. Sama sebe polituj.
VÁVROVÁ
Ty nevíš, co to je. Vdaná su, ale srdcem jsem ti zostala věrná. Tak ti mám ráda. Ale co ty po mně žádáš, to ti, chlapče, udělat nemožu a nemožu.
FRANCEK
Který tupě hledí do země, zakroutí hlavou a chce něco namítat.
VÁVROVÁ
Ne, nic se nezbraňuj- poslechni! Zanech těch myšlenek. Hladí ho po hlavě. Mně to udělej kvůli, když mě máš tak rád. - Nešťastná su, ale špatná, nebudu, rozumíš mně?
— 3 —
4. jednání, výstup pátý
VÁVROVÁ (přiskočí k němu a hledí mu do očí).
Co to obméšlíš?! (Mírnějším tónem.) Dyť si to jenom rozvaž, co to po mně chceš?! (Bere jej za ramena.)
FRANCEK (kroutí hlavou).
VÁVROVÁ
Když tě sepjatéma rukama prosím. (Sedá s ním na lavici u kamen. Pokud možno do středu jeviště.) Rozmysli si to. Dyť se netrápíš jenom ty, trápím se já taky, a víc než ty! - Dyť já na tě myslím, kady chodím, a nikdo neví, co nocí pro tebe sem nespala, proslzela dní. Co vytrpím od Vávry - o tom nemluvím, co vystojím pro tebe, ví jediné Bůh a já. Vdaná su, ale srdcem sem ti zůstala věrna, Františku. - Dušu bych za tebe dala, jak ti mám ráda, ale to, co ty po mně žádáš - to ti, chlapče, udělat nemožu a nemožu.
FRANCEK (který stále po celý monolog tupě hledí do země, zakroutí nyní hlavou a chce něco namítat).
VÁVROVÁ (nepřipustí jej k slovu).
Ne, nic se nezbraňuj - poslechni! Zanech těch myšlenek! (Hladí mu vlasy a tvář.) Mně to udělej k vůli, když mě máš tak rád. - Nešťastná su, ale špatná nebudu, rozumíš mně? (Klade mu ruce na ramena.)
FRANCEK
Rozumím, ale poslechnót nemožu. Život's mně zkazila a jiné mně nedáš. Mjé lítosť se mnó aspoň ty, dyž ti o to prosím.
VÁVROVÁ
Ne - ne - ne, chlapče! Nedělé mně život těžší, než ho mám.
FRANCEK
Já bez tebe nebudu.
VÁVROVÁ
Tak si di! (Prudce vstane - chladně.) Tvrdohlavče tvrdohlavá! Teho hříchu se s tebó nedopustím - to si nemysli. Ale pamatuj si: budeš- li stát na svým a budeš-li mně před lidma ubližovat, jakos mně ublížil včera, zapomenu na všechno, na tebe i na sebe, a zhřeším pak už tak, že pak ani mně ani tobě žádná pomoc nebude.
FRANCEK
Co tím chceš říct?
VÁVROVÁ
Posavád nic. Tak to ve mně dřímá a spí --- ale až se hřích probudí - bude po trápení. Tak nebo tak - otrávím buď sebe nebo jé - ale dlóho trpět nebudu. - Snáď v néhorší šatlavě nepovedu takové život jako tady. Dyž mám bét už nešťastná - ať su zkažená nadosmrti, zničená na celé život. A nikdo nevěří, jak bych byla ráda, dyby tak blesk nade mnó zapálil, voda přišla, všechno odnesla a mě - mě vzala s sebó. (Přisedne na židli a pláče.)
— 4 —
Informace
O autorovi
Bibliografické údaje
- Autor: Vilém Mrštík
- Jazyk: Čeština
- Vydáno: 1894
- Žánr: divadelní hra, drama, společenské
