Rudá bouře (Tom Clancy)

HAFNARFJÖRDUR, ISLAND

Generál nemohl uvěřit, že všechno dopadlo tak dobře. Když viděl blížící se střelu, byl si jist, že jejich operace ztroskotá. Teď už ale třetina vozů sjela z lodi a zamířila na své místo. Dále potřeboval, aby za ním dojel zbytek divize. Pak další helikoptéry. Prozatím měl kolem sebe tisíce Islanďanů, na jejichž spojenectví se nemohl spolehnout. Z protější strany přístavu je sledovalo několik zarytých obličejů, takže už poslal četu mužů, aby je zahnali. Kolik lidí už zvedlo telefony? Je telefonní ústředna na základně stále funkční? Je možné, že volají do Spojených států a informují je, co se stalo na Islandu? Tolik starostí.

„Soudruhu generále, letecký most už funguje. První letoun s doprovodnými stíhačkami odstartoval před deseti minutami. Měly by dorazit za čtyři hodiny,“ hlásil důstojník.

„Čtyři hodiny.“ Generál se z kapitánského můstku lodi podíval k nebi. Za jak dlouho Američané zareagují a pošlou sem peruť stíhacích bombardérů? Mávl na svého operačního důstojníka.

„Na molu je zbytečně moc vozů. Jakmile se zformují čety, odvezte je na jejich stanoviště. Nemá smysl čekat na celé roty. Co letiště v Reykjavíku?“

„Máme tam jedno družstvo střelců, další tam dorazí za dvacet minut. Žádný odpor. Všichni řídící civilního letového provozu jsou pod kontrolou. Hlídka v ulicích Reykjavíku hlásí malý provoz na ulicích. Lidé na naší ambasádě hlásí, že vládní rozhlas lidem doporučil, aby zůstali doma, a zatím se zdá, že skoro všichni poslechli.“

„Řekněte hlídce, ať obsadí hlavní telefonní ústřednu. Rozhlasové i televizní stanice můžou nechat na pokoji, ale hlavní je obsadit telefonní ústřednu!“ Otočil se, když k houfu lidí na konci přístavu dorazila skupina výsadkářů. Odhadoval, že je tam asi třicet lidí. Osm vojáků se po sestoupení z vozu pohybovalo velmi rychle, zbraně připravené. Jeden muž došel k vojákům a zuřivě gestikuloval. Zastřelili ho. Zbytek davu utekl.

Generál se rozzuřil. „Zjistěte, kdo to udělal!“