49 KAPITOLA
ČTVRTEK, 2.59 ODPOLEDNE WASHINGTON, D.C.
Hoodův bezdrátový vzkaz přijala McCaskeyho asistentka Sharri Jurmainová, absolventka akademie FBI; elektronickou poštou ho odeslala do McCaskeyho osobního počítače a doktoru Johnu Bennovi do Střediska rychlého vyhledávání informací při Operačním centru.
Středisko RVI bylo něco víc než jen dvě propojené kancelářičky s dvaadvaceti počítači, obsluhovanými dvěma operátory, pracujícími na plný úvazek pod dohledem doktora Benna, bývalého knihovníka Kongresové knihovny. Starý mládenec, narozený v Británii, pracoval dva roky jako výzkumník na velvyslanectví v Kataru poté, co tento arabský stát vyhlásil v roce 1971 nezávislost na Británii. Benn tam pobýval sedm let a potom se přestěhoval do Washingtonu a bydlel u sestry, jejíž manžel, diplomat, zemřel. Po návratu sestry do Anglie Benn, okouzlený Washingtonem i Američany, v Americe zůstal a v roce 1988 se stal americkým občanem. Pyšnil se zvláštní dovedností, získanou během let pobytu v Kataru, jinak chudých na události, a sice citováním všelijakých obskurních dialogů v anglické literatuře. Nikdo z Operačního centra nedokázal správně určit jedinou osobu, kterou Benn předváděl, a to ani za pomoci skupin Usenet.
Když přišel Hoodův požadavek, Benn právě svačil a předstíral, že je pan Boffin z Dickensova románu Náš společný přítel. Poštu ohlašoval syntetizovaný elektronický hlas, volající „Já zvednu se a půjdu, půjdu hned k Innisfree“ z Yeatsovy básně Jezerní ostrov Innisfree, následovaný identifikačním číslem osoby, předkládající požadavek.
„Zas do průlomu, drazí přátelé, neb těly našinců zeď ucpěte!“ zarecitoval Benn procítěně a hbitě se otočil k obrazovce číslo jedna. On i jeho asistenti Sylvester Neuman a Alfred Smythe okamžitě poznali Stollův ‚pozdrav‘,:-), jeho ‚úsměvný obličej‘, položený na bok. V jedné ze svých slabších chvilek se s nimi Stoll domluvil na tom, že kdyby byl někdy nucen vysílat data, napíše:- (, zamračený obličej.
Tým se pustil do práce na shromažďování informací. Životopis náměstka ministra zahraničních věcí Richarda Hausena a informace o jeho otci získal Smythe tak, že se napojil na protokoly přenosu souborů; tak se dostal k údajům z ECRC Mnichov, Deutsche Elektronen Synchotron, German Electro-Synchotron, DKFZ Heidelberg, Gesellschaft fur Wissenschaftliche Datenverarbeitung GmbH, Konrad Zuse Zentrum a Comprehensive TeX Archive Network Heidelberg. Neuman pracoval s třemi počítači; napojil se na gopher na internetu a dostal se k informacím z Deutsches Klimarechenzentrum Hamburg, EUnet Germany, Německé sítě informačních středisek, a ZIB, Berlin auf Ufer. Za pomoci Stollova asistenta, druhého náměstka ředitele operací Gradyho Reynoldse, se nabourali do záznamů daňových, pracovních a školských úřadů bývalé Německé spolkové republiky a Německé demokratické republiky. Záznamy o mnoha Němcích, zvláště z bývalého východního Německa, existovaly jen v tištěné formě na papíře. Údaje o vzdělání a finanční situaci politiků však budou muset být uloženy na disk, aby mohly být u různých vládních úřadů archivovány. Kromě toho si mnohé velké firmy spisy naskenovaly do počítačů. Alespoň tyhle údaje by mohly být také dosažitelné.
Úřad Darrella McCaskeyho, dohlížející na kontakty s dalšími agenturami, je spojil s FBI, Interpolem a různými německými represivními orgány, jako jsou Bundeskriminalamt, německá obdoba FBI, Landespolizei, Bundeszollpolizei, Spolková celní policie, a Bundespostpolizei, Spolková poštovní policie. Bundeszollpolizei a Bundespostpolizei často zachytily zločince, kterým se podařilo uniknout ostatním.
Zatímco oba asistenti prohledávali rejstříky dat a sestavovali bloky informací o Hausenovi, doktor Benn je uspořádával do stravitelných celků. Jelikož si Hood vyžádal telefonát, Benn mu všechno přečte; data se ovšem uloží pro další přenos nebo vytištění.
Pročítal informace, které přicházely, a znovu četl původní požadavek. Vrtalo mu hlavou, jestli má Hood jasno; zdálo se, že v tom, co ten který H…
