53 KAPITOLA
Ledovec Siačen, pátek 00:53
Vrtulník ruské výroby Mikojan Mi-35 se řítil nízko nad ledovcem. Dvoučlenná posádka pozorně sledovala led padesát metrů dole. Vrtulník letěl jen s nejnutnějšími světly, takže jej nebylo dobře vidět a nedal se nijak snadno ze země zaměřit. Před nárazem do ledových věží ochrání posádku radar, přilby s brýlemi pro noční vidění, a nízký let jí umožní pátrat po kořisti.
Mi-35 je hlavní útočný vrtulník indického letectva, vyzbrojený čtyřhlavňovými velkorážními kulomety umístěnými pod nosem a šesti protitankovými raketami. Je určen k nasazení proti všem pozemním operacím, od přímých masových útoků až po infiltraci.
Posádka jej hnala co nejvyšší rychlostí. Nechtěla se venku zdržovat déle, než bude třeba. V této poměrně malé výšce velmi studené proudy stoupající od ledovce a silný nárazový vítr z hor, připomínající šlehy bičem, mohou uspíšit zamrznutí hadic i jiných součástí. Pozemní síly mohou zastavit a led, ucpávající trubky, nebo ledový povlak na převodech rozpustit. Posádky vrtulníků si tento přepych nemohou dovolit. Na problém přijdou, až když je příliš pozdě – když se nosný rotor nebo ocasní vrtule náhle přestanou otáčet.
Posádka naštěstí spatřila „pravděpodobný cíl“ už sedmdesát minut po vzletu. Druhý pilot podal hlášení Purímu.
„Po ledovci běží pět lidí,“ oznámil.
„Běží?“ opakoval Purí.
„Ano,“ potvrdil letec. „Nevypadají na místní. Jeden z nich má na sobě kombinézu pro seskoky z velké výšky.“
„Bílou?“
„Ano.“
„To bude jeden z těch amerických parašutistů. Poznáte, kdo je s ním?“
„Komusi pomáhá jít po ledě. Ten má na sobě parku. Tři lidé jsou vpředu. Jeden má parku, dva horolezecký oděv. Brýlemi pro noční vidění barvu nerozeznám, zdá se ale, že je tmavá.“
„Terorista, zabitý v té jeskyni v horách, měl tmavomodrý oděv,“ podotkl Purí. „Musím vědět, jakou barvu má oděv tohohle.“
„Počkejte chvilku,“ řekl letec.
Natáhl ruku k panelu se spínačem vnějších světel, umístěnému mezi sedadly. Vyzval prvního pilota, aby si vypnul infradalekohled, jinak by ho světlo oslnilo. Vypnul i svůj, a oba si je posunuli na čelo. Druhý pilot zapnul reflektor. Čelní sklo zaplavila oslepující bílá záře, odrážející se od ledu. Druhý pilot vytáhl z kapsy ve dvířkách triedr. Soustředil se na jednu z postav a zkoumal její oděv. Oči se mu zúžily do tenkých čárek.
Oděv byl tmavě modrý. Ohlásil to majoru Purímu.
„To je jeden z těch teroristů,“ řekl Purí. „Neutralizujte je všechny a podejte mi hlášení.“
„Opakujte to, pane!“
„Nalezli jste teroristickou buňku,“ sdělil jim Purí. „Máte rozkaz použít veškeré prostředky a neutralizovat ji –“
„Pane majore,“ přerušil ho pilot, „potvrdí ten rozkaz velitelství základny?“
„Předávám naléhavý rozkaz Gama-nula-červená-Osm,“ odtušil Purí. „To je kód, který potvrzuje oprávnění k rozkazu.“
Pilot pohlédl na průhledový displej, druhý pilot zatím kód napsal klávesnicí na řídicím panelu. Palubní počítač data okamžik zpracovával. Gama-nula-červená-Osm byl kód ministra obrany Johna Kabira.
„Potvrzuji příjem oprávnění kódem Gama-nula-červená-Osm,“ hlásil pilot. „Pokračujeme v operaci.“
Znovu si nasadil brýle pro noční vidění, druhý pilot zhasl vnější světla a brýle si nasadil také. Potom pilot sestoupil do necelých sedmnácti metrů, přes brýle si stáhl průhledový displej upevněný na přilbě, levou ruku položil na řídicí páku se spouští kulometů a nosem vrtulníku zamířil dolů na prchající postavy.
