Archimedův efekt (Tom Clancy)

39

Velitelství Net Force

Thorn přikývl. „Vypadá to slibně, Jayi.“ Seděli u něj v kanceláři – Thorn, Jay a Abe Kent. „Co ty na to, Abe?“

„Prohlížel jsem si letecké snímky. Zcela nová družice nám sleduje celou oblast. Na zemi je pár desítek centimetrů sněhu, ale přiblížit se k tomu dá. Menší tým, třeba četa, to by stačilo. Můžeme vylézt nahoru, být tam dnes odpoledne a po setmění zaútočit.“

„U stolu nejsem k ničemu,“ řekl Kent. „Tohle je moje práce.“

Thorn se usmál.

Jay řekl: „Já chci jet taky.“

Thorn se na něj zadíval. „Já myslel, že ty nechceš riskovat operace v terénu.“

„Tohle je výjimka.“ Odmlčel se. „Tohle je osobní, šéfe. Podrazila mě. Chci vidět její výraz, až jí dojde, že spadla klec.“

Thorn znovu přikývl. „Fajn.“

„Musím zmínit jisté právní otázky,“ řekl Kent.

„Posse Comitatus,“ řekl Thorn.

„Ano, pane.“

Jay zamrkal. „Posse kdo?“

„V dřívějších dobách se občané báli, aby jednou nedošlo ke zvolení nějakého lstivého politika, který by využil armádu k dosahování vlastních cílů,“ vysvětloval Thorn. „Takže Kongres schválil zákon, který zabraňuje použití federální armády mimo Národní gardy v policejních činnostech na domácím území. Zákon Posse Comitatus. Generál Kent je z námořní pěchoty, stejně jako jeho lidé. Nemají v popisu práce plížit se po lesích a dopadat lidi za civilní zločiny.“

„Lewisová není civilista. Tos mi říkal sám.“

„I tak. Je to v jurisdikci FBI nebo místní policie, nikoli armády. A už vůbec ne námořní pěchoty.“

„Takže to znamená, že tam nemůžeme?“

Thorn se usmál. „Ale ne. To jenom znamená, že si musíme dát velký pozor. Jedeme.“

Kent přikývl.

„Mohli by tě za to vyhodit,“ řekl Jay.

„Myslím, že k tomu nedojde,“ řekl Thorn. „Myslím, že předseda sboru náčelníků štábů sám zajistí zmizení spousty faktů, pokud mu dodáme kapitána Lewisovou. Pokud se, až skončíme, v zemi neobjeví velký kouřící kráter, asi nebude existovat žádná stopa, že generál Kent a jeho mariňáci kdy navštívili Montanu, snad leda kvůli muškaření.“

Kent se usmál.

Thorn vstal a Jay s Kentem taky. Thorn natáhl ruku a podal ji Kentovi. „Hodně štěstí, generále.“

„Děkuju, pane.“ Otočil se na Jaye. „Půjdeme. Musíme se přemístit a dopadnout teroristy.“

Když odešli, Thorn zvažoval svůj postup. I on měl kam jít. Zhluboka se nadechl a pomalu vydechoval. Nemá zavolat Marisse?

Ne. Už se rozhodl. Bude muset udělat to, co musí. Ona to pochopí.