4
HOTELY: Místo, kde jsou CESTUJÍCÍ LIDÉ zaparkováni na noc. Jiní lidé jim přinášejí jídlo, včetně proslulé SLANINY, SALÁTU a TOMATOVÉHO SENDVIČE. Jsou tam postele a ručníky a speciální zařízení, které prší na lidi, aby je umylo.
Z Vědecké encyklopedie pro zvídavého mladého noma,
autor Angalo de Galanterie
Černočerno.
„Tady uvnitř je hrozná tma, Maskline.“
„Ano a já se nemůžu uvelebit.“
„No, budeš to muset nějak vydržet.“
„Kartáč! Já jsem si sednul rovnou na kartáč na vlasy!“
„ Zakrátko budeme přistávat. “
„Dobrá.“
„A tady je nějaká tuba -“
„Já mám hlad. Není tu něco k jídlu?“
„Ještě mám ten burák.“
„Kde? Kde?“
„Teď jsem ho kvůli tobě upustil.“
„Gurdere?“
„Ano?“
„ Co to děláš ? Ty něco řežeš?“
„Dělá si díru do ponožky.“
Ticho.
„No a co? Co má být? Můžu, když se mi zachce. Je to moje ponožka.“
Další ticho.
„Budu se prostě cítit líp, když to udělám.“
Zase ticho.
„Je to jenom člověk, Gurdere. Nic zvláštního na něm není.“
„Jsme v jeho tašce, ne?“
„Ano, ale sám jsi říkal, že bří Arnoldové je cosi v našich hlavách. Nebo ne?“
„Říkal.“
„Tak co?“
„Prostě je mi tak líp, to je všechno. Konec debat.“
„ Chystáme se na přistání !“
„Jak poznáme, až -“
„ Jsem si jistá, že bych to, koneckonců, provedla lépe. “
„Tohle je ta Florida? Angalo, sundej mi nohu z obličeje.“
„ Ano. Tato země tradičně přistěhovalce srdečně vítá. “
„To jsme jako my?“
„ Technickyjste na cestě k jinému místu určení. “
„K jakému?“
„ Ke hvězdám. “
„Ó. Věci?“
„Existuje nějaká zpráva o tom, že tady už nějací nomové někdy byli?“
„Co tím myslíš? My jsme ti nomové!“
„Ano, ale možná, že existují další.“
„My jsme všichni, co existují! Nebo ne?“
V temnotách tašky se míhala drobná barevná světylka.
„Věci?“
„ Vyhledávám dostupné údaje. Závěr: Žádná spolehlivá pozorování, pokud jde o nomy.Všichni zaevidovaní přistěhovalci jsou vyšší než čtyři couly. “
„Hm. Já jenom pro zajímavost. Zajímalo mě, jestli jsme všichni nomové, co existují.“
„Slyšel jsi Věc. Žádná spolehlivá pozorování, povídala.“
„Nikdo nás až do dneška nespatřil.“
„ Projdeme imigrační a celní kontrolou. Jste členem nebo jste někdy byl členem podvratné organizace ?“
Ticho.
„Co, my? Proč se nás na to ptáš?“
„ To je druh otázky, která se pokládá. Monitoruji komunikaci. “
„Ach ták. No, já myslím, že nejsme? Ne?“
„Ne.“
„Ne.“
„Ne. Myslím, že jsme ani nebyli. Co znamená podvratný?“
„ Ta otázka má za cíl zjistit, zda jste sem přišli svrhnout vládu Spojených států. “
„Myslím, že to nechceme udělat. Chceme?“
„Ne.“
„Ne.“
„Ne, nechceme. Nemusejí si s námi dělat starosti.“
„Stejně je to náramně chytrý nápad.“
„Co jako?“
„Klást lidem otázky, když přijedou. Jestli sem někdo přijede provést nějaký podvratný převrat, všichni na něj padnou jako vosy, jakmile odpoví ,Ano‘.“
„Je to sprostý trik, že jo,“ řekl Angalo s jistým obdivem.
„Ne, nechceme tu udělat žádný převrat,“ řekl Masklin Věci. „Chceme si jenom ukrást jeden z těch jejich kolmostartujících letounů. Jak se jim zase říká?“
„ Raketoplán. “
„Správně. A pak zmizíme. Nechceme způsobit žádné potíže.“
Taška sebou házela, a pak ji někdo položil.
Tichoučký zvuk řezání naprosto zanikl v hluku letiště. V kůži se objevila malinká dírka.
„Co to dělá?“ ptal se Gurder.
„Přestaň do mě strkat,“ řekl Masklin. „Nemůžu se soustředit. Teď… to vypadá, jako bychom stáli s nějakými lidmi v řadě.“
„Už tady čekáme věčnost,“ brblal Angalo.
„Počítám, že se každého vyptávají, jestli nechce provést nějaký převrat,“ pravil moudře Gurder.
„Nerad se o tom zmiňuji,“ řekl Angalo, „ale jak najdeme ten raketoplán?“
„To si promyslíme, až nadejde čas,“ odpověděl Masklin nejistě.
„Čas nadešel,“ řekl Angalo rozhodně. „Nebo ne?“
Masklin bezmocně pokrčil rameny.
„Snad sis nemyslel, že přijedeme do téhleté Floridy a všude budou cedule ,Tudy do vesmíru‘, co?“ zeptal se ironicky Angalo.
Masklin doufal, že se mu myšlenky nedají vyčíst z výrazu obličeje. „Toť se ví, že ne,“ bránil se.
„No tak co bude dál?“ naléhal Angalo.
…
