SOBOTA, 31. ČERVENCE
Proč se jen ty soboty vracejí s takovou pravidelností. Je to strašný začínat víkend vzpomínkou na mou nezvěstnou manželku. Příště se budu ženit v pondělí. Je to už ze svý podstaty hluboce depresivní den.
Pan Granola přišel na snídani s čerstvě navoskovaným knírem, kterej mu trčel na obě strany jako dvě rezatý dýky. Člověk by si myslel, že když je ženatej, přes třicet a ještě Angličan, že by mu to jako hendikep mohlo vrchovatě stačit. Ale láska žene muže do nejnemožnějších výkonů. Sám to mohu doložit čím dál zařezanějšíma ramínkama podprsenky paní Fulkeový. S tou babou je mnohem míň legrace, než bylo se zesnulou, hořce oplakávanou Carlottou. Nezbývá než vzít na vědomí, že paní Morag Fulkeová je jen ošklivá, páchnoucí stařena s nemožným vkusem. Není šance, že by ji kdokoli pozval na školní ples.
10:45 Cirkusem Coco-poco otřásá další skandál. Někdo ponořil drahou trumpetu Jiřího Měšťana do nádrže s vyježděným olejem z motoru diesel-generátoru. Nejzvláštnější na tom je, že tento vandalskej čin nejde na můj vrub. Já v tom prsty nemám. Fakt! Je pravděpodobný, že celou trumpetu bude nutný rozebrat a znovu dát dohromady. Rozhořčenej Jiří musí zatím vzít zavděk promáčknutým erárním nástrojem, na němž stále ještě ulpívá talentovaná slina Paula Saunderse. A jako by toho pro zbědovanýho muzikanta ještě nebylo dost, Madame Poco mu výslovně nakázala, aby hrál tak, jak má. Další hudební improvizace se přísně zakazujou. Pak se ptala Tarkana, zda o tom nešťastným skutku něco neví, ale jeho odpověď vyzněla tak, že celá ta záležitost je hluboko pod úrovní jeho nejhlubšího pohrdání.
11:12 Právě mi volala Violet, sexy Britka, která se ohýbá (nechá se ohýbat?) T. P. pro potěšení. Dostala mý číslo od Madame Ruzicka a chtěla vědět, jak se daří nejzbožňovanějšímu uprchlíkovi Francie. Řek sem jí, že jen o něco hůř než čínskýmu horníkovi v šachtě hluboko pod zemí. Violet mě letmo politovala, ale měla důležitější věci na srdci. Apurva včera nasedla na letadlo v San Francisku. Ne, není na cestě za svým ubohým bratrem do Indie. Dnes večer má přiletět do Paříže!
"Tývogo," vydechl sem překvapením. "A co na to říká Trent?"
"Nic moc, Ricku. Leží v mé posteli, hlavu zabořenou do polštářů a vzdychá. Připadá mi, že je chudáček opravdu přepracovaný. Pan Bonnet nemá slitování. Během posledních čtyř dnů Trenta šestkrát nahnal do sdělovacích prostředků. Viděls ho v televizi?"
"Nezlob se, Violet, ale televizi tady nemáme."
"Ach tak. Byl samozřejmě úchvatný. Francouzi ho milují pro jeho charizma a taky proto, že mluví francouzsky. Ale teď se obávám, že se z toho prostě zhroutí. Jsi jeho nejlepší přítel, Ricku. Co bys mi doporu – . čoval?"
Nechápu, proč si všichni myslí, že sme s Trentem kámoši. Jen proto, že to na mě nelátl poldům (zatím), ještě neznamená, že sme se přestali navzájem nenávidět.
"Víš, moje rada by asi zněla: Ať se Trent odstěhuje do mýho bývalýho kvartýru, a dokud Apurva neodjede, předstírejte, že ste jen přátelé."
"Ale co když se jeho žena bude chtít s mým milovaným vyspat?"
"A Trent by si to přál?" "Samozřejmě že ne. Miluje přece mě!"
"Tak ať jí Trent vysvětlí, že je dočasně impotentní z toho stresu, kterej doprovází vznik každý superstar. Může jí říct; že i Elvis s tím měl v roce 1955 problém."
"To jsem vůbec netušila, Ricku."
"Tos ani nemohla. Právě sem si to vymyslel. Elvis měl holek, že mu lezly ušima. Ale vždycky pomůže, když člověk může svou nehoráznou lež opřít o nějakej doložitelnej fakt."
"A opravdu si nemyslíš, že bychom měli Apurvě říct pravdu?" "Já bych to nedělal, ale jestli chcete, tak klidně. Ale nemusela bys z toho vyjít jako vítěz. Apurva je ve svý velkorysosti neporazitelná. A to by i na Trenta mohlo být víc, než unese." "Myslíš, že by mohla být… agresivní?"
"To né. Ale když se sračky blíží k větráku, moje strategie je lhát včas a lhát často. Můžete tím získat trochu času, spokojená Apurva v klidu odjede domů a vy pak můžete vymyslet nějakej dlouhodobější plán." "Rozumná rada, Ricku. Jak …
