Úžasná Zeměplocha – Malí bohové (Terry Pratchett)

Mnoho mužů si myslí, že do kněžského stavu byli povolání z vyšší moci, ale ve skutečnosti je tam povolal jejich vlastní vnitřní hlas, který říkal: „Je to lehké zaměstnání, v teple, pod střechou, nebo bys snad chtěl být oráčem jako tvůj otec?“

Jenže Bruta nebyl typ, který by jen tak věřil. On skutečně Věřil. Když se taková věc stane v bohabojné rodině, bývá to obvykle velmi trapné, ale Bruta měl jenom babičku a ta Věřila také. Věřila jako železo, které věří v ocel. Každý kněz se obává, aby se mu v jeho náboženském shromáždění podobná žena neobjevila. Je to ona, kdo vždycky zná všechny modlitby a zpěvy. V omniánské Církvi byly ženy trpěny na pobožnostech jen jako nutné zlo, musely tam zachovávat přísné mlčení a ukrývat se v oddělené části chrámu. To proto, aby náhodou pohled jedné poloviny lidstva nevyvolal v myšlenkách mužských příslušníků náboženského společenstva myšlenky podobné těm, které sužovaly bratra Nimráta dnem i nocí. Potíž byla v tom, že Brutova babička byla ten typ osobnosti, která se dovede promítnout i za olověnou desku a jejíž zatrpkle kousavá úcta má sílu a pronikavost vrtáku s diamantovou korunkou.

Kdyby se byla narodila jako muž, byl by omnianismus našel svého osmého proroka dřív, než ho vůbec očekával. Za této situace však s téměř strašlivou efektivností organizovala zapálené skupinky pro úklid chrámu, leštění svatých soch a kamenování žen podezřelých ze smilstva.

Tak Bruta vyrostl v jistotě a bezmezné víře v existenci Velkého boha Oma. Bruta vyrůstal ve vědění, že Omovy oči na něm spočívají neustále, zvláště pak na takových místech, jako je záchod. Věděl, že na něho ze všech stran útočí démoni a nezmocnili se ho jen proto, že jsou udržováni v uctivé vzdálenosti silou jeho víry a vahou babiččiny hole. Hůl bývala v těch vzácných okamžicích, kdy ji babička právě neužívala, ukryta za dveřmi. Mohl zpaměti citovat každý verš ze všech sedmi knih proroků a každé jednotlivé přikázání. Znal všechny zákony a písně. Zvláště zákony.

Omniánci byli bohabojní lidé.

Bylo mnoho, čeho se museli bát.