Temná věž 4 – Čaroděj a sklo (Stephen King)

Podpořte LD sdílením:

Share

Ukázky

7

Cuthbert a Alain seděli na koních u ústí do Šroubového oka. I když vítr odnášel bzučení řidiny pryč, stejně jim lezlo do hlavy a drnčelo tam, až jim cvakaly zuby.

„Nenávidím to,“ procedil Cuthbert sevřenými zuby. „Bohové, ať nám to netrvá.“

„Baže,“ souhlasil Alain. Sesedli, navlečení do rančerských kabátů, a přivázali koně ke křoví, které leželo před vchodem do kaňonu. Obyčejně by nebylo nutné koně vázat, ale oba chlapci viděli, že koně nesnášejí ten kňučivý, vrzavý zvuk stejně jako oni. Cuthbertovi připadalo, že slyší řidinu i v duchu, že k němu promlouvá vemlouvavým hlasem, sténavým a strašlivě přesvědčivým.

Pojď, Berte. Nech za sebou všechnu tu pošetilost: ty bubny, pýchu, strach ze smrti, samotu, které se směješ, protože smích je všechno, co se podle tebe dá dělat. A tu dívku, tu opusť také. Miluješ ji, že? A i kdyby ne, chceš ji. Je smutné, že miluje tvého přítele a ne tebe, ale jestli přijdeš ke mně, to všechno tě brzy přestane trápit. Tak pojď. Na co čekáš?

„Na co čekám?“ zamumlal.

„Co?“

„Říkám, na co čekáme? Pustíme se do toho, ať to máme za sebou a můžeme odtud vypadnout.“

Ze sedlových vaků vytáhli každý malý bavlněný pytlík. Byl v nich střelný prach, vysypaný z menších rachejtlí, které jim před dvěma dny přinesl Sheemie. Alain si klekl, vytáhl nůž a začal couvat a co nejhlouběji pod hradbou křovin vyrýval brázdu.

„Udělej ji hlubokou,“ radil Cuthbert. „Nechceme, aby to odfoukal vítr.“

Alain se na něj podíval pohledem, který byl pozoruhodně rozhořčený. „Chceš to udělat sám? Jenom abys měl jistotu, že je to správně?“

To ta řidina, pomyslel si Cuthbert. Na něj taky působí.

„Ne, Ale,“ řekl pokorně. „Počínáš si dobře na člověka, který je slepý a tupohlavý. Pokračuj.“

Alain se na něj ještě chvilku pronikavě díval, pak se usmál a znovu se pustil do hloubení rýhy. „Zemřeš mladý, Berte.“

„Baže, to je možné.“ Cuthbert si také klekl, začal se plížit za Alainem a sypal střelný prach do brázdy a snažil si nevšímat bzučivého, vemlouvavého hlasu řidiny. Ne, střelný prach nejspíš vítr neodnese, aspoň pokud nepřijde úplná vichřice. Ale jestli bude pršet, tak ani to křoví nepomůže. Jestli bude pršet –

Na to nemysli, řekl si. To je ka.

Stačili nasypat střelný prach do brázd po obou stranách křovinaté bariéry za pouhých deset minut, ale připadalo jim to déle. Koním také, jak se zdálo. Netrpělivě podupávali a napínali uzdy, klopili uši a kouleli očima. Cuthbert a Alain je odvázali a nasedli. Cuthbertův kůň se dokonce dvakrát vzepjal – jenomže Cuthbertovi spíš připadalo, že se ten chudák otřásá.

V dálce se jasné slunce odrazilo od svítivé oceli. Cisterny pod Visící skálou. Byly dovezeny těsně k pískovcovým skalám, ale když bylo slunce vysoko, stín skoro zmizel a krytí zmizelo s ním.

„Já tomu nemůžu uvěřit,“ prohodil Alain, když zamířili zpět. Bude to dlouhá cesta, protože museli minout Visící skálu v širokém oblouku, aby měli jistotu, že je nikdo nezahlédl. „Musejí si myslet, že jsme slepí.“

„Je to od nich hloupé,“ řekl Cuthbert, „ale myslím, že to vyjde nastejno.“ Když nechali Šroubové oko za sebou, skoro se rozveselil úlevou. Půjdou za pár dní dovnitř? Skutečně dovnitř, projedou jen pár yardů od místa, kde začínala ta proklatá louže? Nemohl tomu věřit – a přinutil se přestat o tom přemýšlet, než by tomu mohl začít věřit.

„Další jezdci míří k Visící skále,“ řekl Alain a ukázal zpět k lesům za kaňonem. „Vidíš je?“

Z takové dálky to byli jen drobní mravenci, ale Bert je viděl velmi dobře. „Výměna stráží. Důležitá věc je, že nás nevidí – nemyslíš, že je to možné, viď?“

„Na takovou dálku? Nejspíš ne.“

Cuthbert si to také nemyslel.

„O Sklizni tam budou všichni, že?“ zeptal se Alain. „Nebylo by nám celkem k ničemu, kdybychom jich chytili jenom pár.“

„Ano – tím jsem si docela jistý.“

„Jonas a jeho kamarádi?“

„Ti také.“

Vpředu se už rýsovala Špatná tráva. Vítr jim prudce foukal do tváře, slzely jim oči, ale Cuthbertovi to nevadilo. Zvuk řidiny se za ním změnil do slabého bručení a brzy zmizí úplně. V této chv…

Informace

Bibliografické údaje

  • 22. 3. 2024