Iluze (Richard Bach)

Podpořte LD sdílením:

Share

Ukázky

Celá e-kniha Iluze ke stažení v ePUB, PDF a MOBI


Ukázky z knihy:

I zeptal se jich: “Kdyby člověk řekl Bohu, že chce ze všeho nejvíc za každou cenu pomoci trpícímu světu, a Bůh mu odpověděl a řekl mu, co má udělat,měl by ho poslechnout.”
“Samozřejmě Mistře!” křičela většina. “Mělo by mu být potěšením prožívat pekelná muka, kdyby to Bůh žádal!”.
“Bez ohledu na to jaká muka a jak obtížný je ten úkol?”
“Mělo by pro něj být ctí být pověšen, blažeností být přibit na strom a upálen,kdyby tomu chtěl Bůh,” řekli.
“A co byste dělali,” zeptal se Mistr zástupů, “kdyby k vám bůh promluvil tváří v tvář a řekl: ‘Přikazuji vám, abyste na tomto světě byli šťastní, dokud budete naživu.’ Co byste dělali pak?”
A dav byl úplně zticha a na úbočí kopců v celém údolí, kde stáli, nebylo slyšet ani hlásku.
A Mistr promluvil do toho ticha: “Poznání, pro které jsme si vybrali tento život, najdeme na cestě našeho štěstí. Právě to jsem se dnes naučil a rozhodl jsem se vás opustit, aby každý z vás mohl jít po své vlastní cestě podle svých vlastních rozhodnutí.”

— 1 —


Učit se znamená objevovat to, co už víš.
Konat znamená demonstrovat, že to víš.
Učit druhé znamená připomínat jim,
že to vědí stejně dobře jako ty.
Všichni jste zároveň žáci, praktikanti a učitelé.

— 2 —


Tvou jedinou povinností v kterémkoliv životě je být pravdivá sám k sobě.
Být pravdivý ke komukoliv jinému nebo čemukoliv jinému je nemožné,
ale také známkou falešného mesiáše.

— 3 —


Žij tak abys ses nikdy nemusel stydět,
bude-li cokoli z toho co uděláš nebo řekneš
rozhlášeno po světě – dokonce i když to,
co je rozhlašováno není pravda.

— 4 —


Tví přátelé tě během první minuty vašeho setkání poznají lépe než tví známí za tisíc let.

— 5 —


Neodvracej se od možných budoucností,
dokud si nejsi jist, že se z nich nemůžeš nic naučit.
Vždy máš svobodnou možnost změnit názor
a vybrat si jinou budoucnost nebo jinou minulost.

— 6 —


Neexistuje takový problém,
který by pro tebe ve svých rukou neměl dar.
Vyhledáváš problémy, neboť potřebuješ jejich dary.

— 7 —


Člověk si na samotu zvykne, ale prerušte ji jen na jeden den, a musíte si zvykat znovu, všechno od začátku

— 8 —


Nepotřeboval jídlo, bydlení ani peníze nebo slávu.
Umíral potřebou říct, co věděl, a nikoho to nezajímalo.
Zamračil jsme se na něj, aby mi nevhrkly slzy.
”Řekl sis o to sám, jestliže to je štěstí závisí na tom, co dělá někdo druhej, pak máš, myslím,problém.”

Trhnul hlavou a jeho oči vzplanuly, jako bych ho uhodil klíčem. Najednou mě napadlo, že by nebylo moudré ho rozzlobit.
Člověk se spálí rychle, když ho zasáhne blesk.

— 9 —


Ať jsem přišel s čímkoli, stačily mu dva prsty; lidé se dávají na filmy pro zábavu, kvůli poučení nebo z obou důvodů zároveň.
“A film je jako život, Done, mám pravdu?”
“Ano.”
“Jak se tedy někdo může rozhodnout pro špatnej život, hororovej film?”
“Jdou na takovej film nejen pro zábavu, vědí, že to bude horor, už když vcházejí dovnitř,” řekl.
”Ale proč... ?!
“Máš rád horory?”
“Ne.”
“Chodíš na ně někdy?”
“Ne.”
“Ale některý lidi utratí spoustu peněz a času za strašidelný film nebo dojáky, které druhým připadají hloupé a nudné ...?”
Nechal mě, abych na tu otázku sám odpověděl.   “Ano.”
“Nemusíš se dívat na jejich filmy a oni nemusí sledovat tvoje. Tomu se říká ‘svoboda’.”
“Ale proč by se někdo chtěl nechat děsit? Nebo nudit?”
“Protože si myslí, že s to zaslouží za to, že straší někoho jiného, nebo mají rádi vzrušení z hrůzy, nebo si myslí že filmy musí být nudný.Věřil bys , že dost lidí z důvodů, které jim připadají úplně normální, rádo věří, že jsou ve svých filmech bezmocný? Nevěřil,co?
“To teda ne,” řekl jsem.
“Dokud nepochopíš, budeš se divit, proč jsou některý lidi nešťastný. Jsou nešťastný, protože se rozhodli být nešťastní, a je to , Richarde, v pořádku.”
“Hm.”

— 10 —


“Jsme hraví, bavící se tvorové, jsme vydry vesmíru.
Nemůžeme zemřít, nemůžeme se zranit o nic víc, než mohou zranit iluze na plátně.
Ale můžeme věřit, že jsme zranění, do těch nejbolestivějších detailů, do jakejch chceme.
Můžeme věřit, že jsme oběti, zabíjené a zabíjející, zmítané štěstím a smůlou.”

— 11 —


A ty to ani nezkusíš, jen proto, že je to těžké?

— 12 —


Svět je tvůj sešit, stránky, na kterých provádíš své počty.
Není skutečnost, ačkoliv tam skutečnost můžeš vyjádřit, budeš-li chtít.
Můžeš však také svobodně psát nesmysly nebo lži, nebo vytrhávat listy.

— 13 —


Tvé svědomí je mírou poctivosti tvého sobectví.
Naslouchej mu pozorně.

— 14 —


“Richarde, tím, jak jsi byl hrubej na mýho upíra,jsi dělal co jsi chtěl, ačkoliv sis uvědomoval, že někomu druhému ublížíš. Dokonce ti řekl, že mu ublížíš, když ...”
“Chtěl sát mou krev!”
“Což je přesně to, děláme komukoli, když říkáme, že nám ublíží, jestliže nebudou žít o našem.”
Ještě dlouho jsem mlčel a přemýšlel o tom. Vždy jsem věřil,že můžeme dělat, co chceme, pouze pokud neublížíme někomu druhému, a to nesouhlasilo. Něco chybělo.
“Co tě na tom plete,”pokračoval,” je uznávaný rčení, který je prostě nemožný: ublížit někomu druhému. Rozhodujeme sami, jestli nám něco ublíží nebo ne,ať je to cokoli. My rozhodujeme. Nikdo jiný.

— 15 —


Každý člověk,
všechny události tvého života v něm jsou,
neboť jsi je do něj přitáhl.
Co se s nimi rozhodneš učinit záleží na tobě.

— 16 —


“ Jsme přece,Richarde, magnety,ne?” Magnety ne. Jsme železo omotaný měděný drátem a můžeme se zmagnetizovat, kdykoliv chceme. Prolej tím vodičem naše vnitřní napětí a přitahujeme cokoli, co si přejeme,abychom přitahovali. Magnet se úzkostlivě nestará jak funguje. Je sám sebou a svou povahou některý věci přitahuje a jiný nechává nedotčený.
Polkl jsem bramborový hranolek a zamračil se na něj.
“Vynechal jsi jednu věc. Jak to dělám já?”

— 17 —


“Ty nic neděláš.Zákon vesmíru,pamatuješ ? Rovný rovného si hledá. Buď jen takovej, jakej seš, klidnej, jasnej a zářivej.
Když vyzařujeme to, čím jsme , a každou minutu se ptáme sami sebe: ‘Je to skutečně to,co chci dělat?’, děláme-li to, jen když si odpovíme ano, pak automaticky odpuzujeme ty, kdo se nemají co naučit z toho, čím jsme, a přitahujeme ty, kdo mají, a od kterých se musíme současně učit i my.”
“To však vyžaduje hodně víry a mezitím je ti pěkně smutno.”
“Nesmysl, hodně víry. Nulovou víru, ale představivost”.

— 18 —


Pravda kterou říkáš,
nemá žádnou minulost ani budoucnost.
Je, a to je vše, čím má být.

— 19 —


“Část první: Neexistuju proto abych změnil svět. Existuju, abych žil svůj život způsobem, kterej mě učiní šťastným.”
“Výborně. Část druhá?”
“Všichni ostatní jsou volní vybrat si, čím mají chuť se živit.
Část třetí Odpovědnost znamená schopnost odpovídat za způsob, kterým jsme se rozhodli žít. Jsme samozřejmě zodpovědný jen jediný osobě a to ... ?”
“... sami sobě,” dodal Don jako odezva pomyslného davu hledajících sedících okolo nás.

— 20 —


“I kdybychom Pravidlo změnili na Čiň druhým, jak chtějí, abys jim činil, tak nemůžeme vědět, jak někdo jiný kromě nás chce, aby se s ním nakládalo. Význam toho pravidla a jeho pravé použití je: Čiň druhým, jak skutečně cítíš, že jim máš činit.

— 21 —


Toto je test na zjištění, zda je tvé poslání u konce: Jsi-li na živu pak není.

— 22 —


Známkou tvojí neznalosti
je hloubka tvé víry v nespravedlnost a tragiku.
To čemu housenka říká konec světa nazývá mistr motýlem.

— 23 —


“Kdo ty filmy píše, Done?”
“Není to zvláštní, kolik toho víme, když se zeptáme sami sebe, místo někoho jiného? Kdo píše ty filmy, Richarde?”
“My,”odpověděl jsem.
“Kdo v nich hraje?”
“My”
“Kdo je kameramanem, promítačem, ředitelem kina, distributorem, uvaděčkou a kdo se na ty filmy dívá? Kdo má svobodnou volbu možnost odejít uprostřed, kdykoliv, změnit na jakémkoliv místě zápletku, kdo se může dívat na tentýž film znovu a znovu?”
“Nech mě hádat, každý kdo chce?”
“Je to pro tebe dostatečná svoboda?”
Když chceš skutečně odstranit ze svýho života nějakej mrak, neděláš z toho velký divadlo, jen se uvolníš a vymažeš ho ze svých myšlenek. To je celý.

— 24 —

Informace

Bibliografické údaje

  • 13. 5. 2023