Malířské kousky brouka Pytlíka (Ondřej Sekora)

O ZAJÍCI, KTERÝ SE NESTAL ANI PAPOUŠKEM, ANI VODNÍKEM, NÝBRŽ…

Až jednoho dne přišel také zajíc. Že on má sice na sobě dobré malování, že mezi hroudami nebo na poli ho není ani trošičku vidět. „Ale, podívejte se,“ povídal, „tady u jednoho domku roste takové hezké zelí. Já tam na ně chodím, ale oni mne vždycky hned uvidí a zaženou mne. Jak ovšem uteku mezi hroudy, to už jim zmizím, ale jak se vrátím mezi zelí, tak je to se mnou zase zlé.“

„Pane zajíci, buďte bez starosti!“ ujistil ho Pytlík. „Bude to sice těžké, je vás hezký kousek, ale přijďte zítra, dáme se do toho!“

Ach, to byla nyní starost se zajícem! Celá škola připravovala barvy, hlavně zelené, tesaříci stavěli lešení a z chlupaté trávy se dělaly štětce. Do příštího dne byla uchystána celá řada džberů barev, velké lešení a svazky dlouhých štětek.

„Tak, posaďte se sem, ale nesmíte se mezitím hýbat!“ řekl Pytlík, když zajíc přišel, a postavil ho k lešení.

„Můžete si při tom i zchrupnout.“ Tak zajíc, že ano, posadil se a hned usnul. Ovšem oči nezavřel, to přece všichni víte, že zajíc spí s otevřenýma očima. Nyní vylezla celá škola i s Pytlíkem na lešení a začali malovat.

Celý den to trvalo, a co se nadělali! Všechny barvy spotřebovali a ještě musili nových přidělat.

„Jakpak ten zajíc asi bude vypadat?“ ptali se zvědaví diváci. „Bude se podobat vodě, je teď zelený jako moře.“– „Kdepak, Pytlík asi z něho dělá papouška“, říkali druzí. „A třeba z něho dělá vodníka!“ hádala jedna žížala, ale moc se jí za to smáli.

Když potom Pytlík s tesaříky rozbírali lešení, třásli se všichni zvědavostí, a když poslední trám spadl, zvolali všichni: „Áááááách!“. Zajíc byl totiž po celé jedné své straně přemalován na hlávku zelí. Ale opravdu na báječnou hlávku zelí.

Ten si teď pochutnával, zajíc jeden! Když přiběhl do zahrady, obrátil se k lidem pomalovanou stranou, lidé viděli jen hlávku zelí a zajíce vždycky nechali.

Jen mezi zajíci měl potíže. Co chvíli se některý k němu rozběhl a chtěl se mu zakousnouti do té pomalované strany. Myslil, že je to zelí.