Neználek na Měsíci (Nikolaj Nosov)

Celá e-kniha Neználek na Měsíci ke stažení v ePUB, PDF a MOBI

Kapitola dvacátá šestá
NEZNÁLEK PRACUJE

Neználkovi a Kozlíkovi se vedlo víc než zle. Ne a ne najít práci, a tak živořili ze dne na den. Jako všichni nezaměstnaní se potloukali od rána do večera kolem přepychových obchodů, a jakmile uviděli, že se před některým zastavuje automobil bohatého zákazníka, ozlomvaz pádili, aby mu otevřeli dvířka a pomohli z vozu, a když se vracel z nákupu, pomáhali mu nést balíčky a skládat je do auta. Boháči jim za to někdy dali nějaký ten groš. Když si takhle něco vydělali, dali stranou deset centigů na nocleh a za zbytek se někde v laciné jídelně navečeřeli. Snídat nebo obědvat se jim v té době podařilo málokdy. Kozlík prohlásil, že je-li nutné přejít jen na jedno jídlo denně, pak že je nejlepší najíst se večer před spaním. Když projíš svých pár grošů přes den nebo ráno, do večera stejně zase vyhládneš a v noci nemůžeš spát.

V Bleshingově Zapadáku nebydleli už v minus druhém, ale v minus čtvrtém patře - tam stála jedna pryčna ne deset, ale všeho všudy pět centigů. A přitom se život v minus čtvrtém ani moc nelišil od života v minus druhém. Bylo tam zkrátka jen víc špíny, víc rámusu, víc smradu, víc tlačenice a víc štěnic. Jediné, čeho tam bylo míň, byl čerstvý vzduch.

Pokud jde o krysy, těch tam bylo tolik, že se v noci ani nedalo slézt z palandy, aby se nějaké nešláplo na ocásek. Kozlík měl z těch hnusných zvířat tuze velký strach. Na nic jiného než na krysy už nedokázal myslet a mluvil v jednom kuse jenom o nich. V noci se mu často zdálo, že ho krysa kousla do krku, a budil se hrůzou. Všude kolem sebe viděl krysy, dokonce i tam, kde nebyly. Dopadlo to tak, že ho jednou jedna kousla doopravdy - a jako z udělání rovnou do krku. Strašnou bolestí se probudil, vykřikl a setřásl se sebe tu ohavnou bestii. Krk mu vzadu okamžitě napuchl, že nemohl ani hlavu otočit. K ránu mu stoupla teplota a od toho dne už nebyl schopen vstát.

Teď chodil za prací Neználek sám a hleděl vydělat co nejvíc, aby uživil i nemocného přítele. Ostatní obyvatelé noclehárny se taky snažili ulehčit Kozlíkovo strádání: sem tam ho pohostili pečenými bramborami, a když měl Neználek smůlu, platili za Kozlíka i místo na palandě. Předháněli se v radách, jen aby ho uzdravili. Jedni říkali, že na opuchlý krk se má dávat obklad ze syrových brambor; druzí radili obklad z kyselého zelí; třetí tvrdili, že nejlepší je strouhaný křen; čtvrtí doporučovali mazat ránu hlínou. Všechno vyzkoušeli, ale nemocnému bylo čím dál hůř.

Nikdo neměl bohužel dost peněz, aby mohli pozvat doktora, a žádný doktor by zas nešel léčit zadarmo. Nakonec se však Neználkovi přece jenom podařilo sehnat stálou práci. A dokonce byla naděje, že vydělá i Kozlíkovi na léčení. Šel zas takhle jednou po ulici, a tu si najednou všiml vývěsky:

ZPROSTŘEDKOVATELNA PRÁCE:
PSÍ CHŮVY VŠECH DRUHŮ A CEN

Sebral odvahu a vstoupil. Na konci místnosti za dřevěnou přepážkou seděl úředník a s někým telefonoval, dlouhou lavici podél stěny obsadilo několik človíčků. Neználek si přisedl a přeptal se človíčka vedle, kdo to jsou psí chůvy a co vlastně dělají.

“To máš tak: boháči mají tuze rádi psy. Ale protože se o ně sami nechtějí starat, najímají si psí chůvy, aby jim o ně pečovaly. Někdy si boháči pošlou pro psí chůvu, aby si pohrála s jejich pejskem, když jdou do divadla nebo do kina - takové práci se říká na výzvu. Ale často přijmou psí chůvu do nějakého bohatého domu nastálo, a to je samo sebou mnohem výhodnější.“

“A je to těžké, dělat takovou psí chůvu?“ zeptal se Neználek.

“To záleží na psu. Hodný pes moc práce nedá; včas ho nakrmíš, včas vyvedeš na procházku - a to je všecko. Ale jsou i všelijaké rozmazlené potvory, které si zvykly koupat se třeba pětkrát denně, a to je potom perný chlebíček. Ráno abys ji koupal v teplé vodě, protože studenou nesnáší, potom dosucha utřel a rozčesal hřebenem, aby se jí nezcuchala srst, dal jí snídani, oblékl ji do vestičky nebo do dečky, aby se po koupání nenastydla, a šel s ní na procházku. A na procházce máš taky práce nad hlavu: dáva…