Koralina (Neil Gaiman)

Podpořte LD sdílením:

Share

Ukázky

VI.

Probudilo ji dopolední slunce, které jí svítilo přímo do obličeje.

V prvním okamžiku nevěděla, kde je. A nejen to, nebyla si ani úplně jistá, kdo je. Je až k nevíře, jak moc může být to, co jsme, svázáno s postelemi, v nichž se ráno probouzíme. A je šokující, jak snadno ztrácíme o sobě jistotu.

Koralina někdy zapomínala, kdo je, když se zasnila a představovala si, že bádá v Antarktidě, v amazonských deštných pralesích nebo v temné Africe. Teprve když jí někdo poklepal na rameno a oslovil ji jménem, vracela se z nejvzdálenějších dálek a ve zlomku vteřiny si musela uvědomit, kdo je, jak se jmenuje, a vůbec, že tam je.

Teď právě jí na obličej svítí slunce a ona byla Koralina Jonesová. Ano. A pak jí růžovost a zelenost pokojíku, v němž ležela, a šustění velkého malovaného papírového motýla poletujícího pod stropem oznámily, kde se probudila.

Sklouzla z postele. Nemůže ve dne pobíhat v županu, pyžamu a bačkorách, to věděla - i kdyby to znamenalo, že si musí obléct věci druhé Koraliny. (Existuje nějaká druhá Koralina? Ne, uvědomila si, neexistuje. Je jenom ona.) Ve skříňce však nebyly žádné normální šaty. Všechny jí připadaly spíš jako maškarní kostýmy nebo (myslela si) jako šaty, které by moc chtěla mít ve své skříni doma: byl tam ošuntělý kostým čarodějnice, záplatovaný kostým strašáka do zelí, oblečení válečníka z daleké budoucnosti se svítícími diodami, které blikaly a třpytily se; svůdné večerní šaty celé pošité peříčky a zrcátky. Nakonec, úplně dole v zásuvce, našla černé džíny jako vyrobené ze sametové noci a šedý svetr barvy hustého kouře. Ve vlně svetru slabounce blikotaly maličké hvězdičky.

Natáhla si kalhoty a svetr. Pak si obula jasně oranžové holínky, které našla na dně skříňky. Z kapsy županu vytáhla poslední jablko a ve stejné kapse nahmatala i ten kamínek s dírkou.

Schovala kamínek do kapsy džínů a připadalo jí, že se jí v hlavě trochu vyjasnilo. Jako kdyby vyšla z nějaké mlhy.

Šla do kuchyně, ale nikdo tam nebyl.

Přesto si byla jistá, že v bytě není sama. Prošla chodbou ke dveřím pracovny druhého otce a zjistila, že tam otec je.

"Kde je druhá matka?" zeptala se ho. Seděl u stolu, který vypadal úplně stejně jako stůl jejího tatínka, ale vůbec nic nedělal, dokonce ani nečetl zahrádkářské katalogy, jak to dělal její táta, když jen předstíral, že pracuje.

"Venku. Spravuje dveře. Máme trochu problémy s nepříjemnou havětí." Zdálo se, že má radost, že si má s kým povídat.

"S krysami?"

"Ne, krysy jsou naši přátelé. Tohle je jiný druh. Velký černý tvor se zdviženým ocasem."

"Myslíš kočku?"

"To je ono."

Dnes vypadal méně jako její opravdový otec. Obličej měl jaksi nevýrazný - jako když začne kynout těsto na koláče a všechny hrbolky a praskliny a důlky se vyhladí.

"Vlastně s tebou nesmím mluvit, když tady není," zašeptal. "Ale neboj se. Nebude pryč často. Já ti budu předvádět naši pohostinnost, takže se vůbec nebudeš chtít vrátit zpátky." Zavřel ústa a složil ruce do klína.

"Tak co mám dělat teď?" zeptala se Koralina.

Druhý otec si položil prst na rty. Ticho.

"Když se se mnou odmítáš bavit, jdu na průzkum."

"Nemá to smysl," řekl druhý otec. "Nic jiného než tohle není. Víc neudělala: dům, zahradu a lidi v domě. Udělala to a čekala." Pak upadl do rozpaků a zase si dal prst přes ústa, jako by už byl řekl příliš mnoho.

Koralina vyšla z pracovny. Vklouzla do salónu, šla k těm starým dveřím, vzala za kliku a tahala, škubala a třásla jimi. Ne, byly pevně zamčené a klíč měla druhá matka.

Rozhlédla se po pokoji. Byl hrozně známý - a asi právě proto z něj měla tak divný pocit. Všechno bylo přesně takové, jak si to pamatovala: byl tam všechen babiččin nábytek i s tou zvláštní vůní, na stěně visela olejomalba mísy s ovocem (vinný hrozen, dvě švestky, broskev a jablko), byl tam i nízký dřevěný stolek s nohami ve tvaru lvích tlap a prázdný krb, co jako by vysával z pokoje teplo.

Ale bylo tam ještě cosi, na co si z jejich salónu doma nepamatovala. Na krbové římse stála skleněná koule - těžítko.

Přešla ke …

Informace

Bibliografické údaje

  • 13. 5. 2023