Temná věž 1 – Pistolník (Stephen King)

Podpořte LD sdílením:

Brown ho probudil po pěti hodinách. Byla tma. Jediné světlo vycházelo ze shrabaných uhlíků, a bylo kalně červené.

„Tvůj mezek chcípl,“ řekl Brown. „Udělal jsem večeři.“

„Jak?“

Brown pokrčil rameny. „Upekl a uvařil, jak jinak? Jsi vybíravý?“

„Ne, ptám se na mezka.“

„Prostě si lehl, to je všecko. Vypadal hodně staře.“ A trochu omluvně dodal: „Zoltán vyzobal oči.“

„Aha.“ To mohl čekat. „Dobře.“

Brown ho znovu překvapil, když se posadili k pokrývce, která sloužila jako stůl, protože pronesl krátké požehnání: Déšť, zdraví a rozmach ducha.

„Věříš v posmrtný život?“ zeptal se pistolník, když si Brown hodil tři klasy horké kukuřice na talíř.

Brown přikývl. „Já si myslím, že tohle je posmrtný život.“

Informace