Říše strachu (Michael Crichton)

CENTURY CITY

SOBOTA, 9. ŘÍJNA 9:08

Na chodbě potkal Herba Lowensteina, který mířil do konferenční místnosti. „Proboha, Petere, kde jsi byl?“ zeptal se Lowenstein. „Nikdo o tobě nevěděl.“

„Dělal jsem tajnou práci pro jednoho klienta.“

„Tak příště řekni té své zatracené sekretářce, kam se ti může dovolat. Vypadáš příšerně. Co se ti stalo, popral ses nebo co? A co to máš nad uchem? Panebože, to jsou stehy?“

„Upadl jsem.“

„Hmm. Pro kterého klienta jsi dělal tu tajnou práci?“

„De facto pro Nicka Drakea.“

„Zvláštní. Nezmínil se o tom.“

„Ne?“

„Ne, a to právě odešel. Byl jsem s ním celé ráno. Je velice nešťastný kvůli tomu dokumentu, kterým byl odvolán desetimilionový grant od Mortonovy nadace. Zejména kvůli jistému odstavci.“

„Já vím,“ řekl Evans.

„Chce vědět, odkud se ten odstavec vzal.“

„Já vím.“

„Odkud se vzal?“

„George mě požádal, abych to neprozrazoval.“

„George je mrtvý.“

„Ne oficiálně.“

„To jsou kecy, Petere. Odkud se ten odstavec vzal?“

Evans zavrtěl hlavou. „Promiň, Herbe. Mám výslovné instrukce od klienta.“

„Pracujeme pro stejnou firmu. A je to i můj klient.“

„Nařídil mi to písemně, Herbe.“

„Písemně? Nesmysl. George nikdy nic nepsal.“

„Mám od něj rukou psaný pokyn,“ upřesnil Evans.

„Nick chce prokázat neplatnost toho dokumentu.“

„To mě nepřekvapuje.“

„A já jsem mu slíbil, že to pro něj uděláme,“ řekl Lowenstein.

„Nechápu jak.“

„Morton nebyl při smyslech.“

„Ale byl, Herbe,“ namítl Evans. „Pokud z jeho pozůstalosti převedeš deset milionů dolarů a nějaký dobrák se o tom zmíní před jeho dcerou –“

„Ta je závislá na kokainu.“

„– která spotřebuje obrovskou spoustu peněz, naše firma bude mít na krku žalobu kvůli těm deseti milionům a náhradě škody způsobené spiknutím s cílem zpronevěry. Mluvil jsi o tomhle vývoji událostí s ostatními staršími partnery?“

„Děláš potíže.“

„Jsem prostě opatrný. Možná bych ti svoje varování měl poslat e-mailem.“

„Takhle v naší firmě nepostupujeme, Petere.“

Evans řekl: „Myslím, že postupuji v nejlepším zájmu firmy. Rozhodně nevidím způsob, jak bys mohl napadnout platnost toho dokumentu, aniž by sis předem alespoň neobstaral písemná vyjádření právníků mimo firmu.“

„Ale žádný právník zvenku nepodpoří –“ Lowenstein se zarazil a zadíval se na Evanse. „O tomhle s tebou bude chtít mluvit Drake.“

„Rád si s ním popovídám.“

„Řeknu mu, že zavoláš.“

„Fajn.“

Lowenstein šel dál svou cestou. Pak se ohlédl. „A co měla znamenat ta věc s policií a tvým bytem?“

„Někdo se ke mně vloupal.“

„Proč? Kvůli drogám?“

„Ne, Herbe.“

„Moje asistentka musela odejít z kanceláře, aby to s policií vyřídila.“

„To je pravda. Byla to osobní laskavost. A bylo po pracovní době, pokud si dobře vzpomínám.“

Lowenstein odfrkl a pokračoval v chůzi.

Evans si slíbil, že Drakeovi zavolá. Aby se to celé konečně nějak uzavřelo.