Celá e-kniha Vyhoďme ho z kola ven ke stažení v ePUB, PDF a MOBI
Vydržel jsem to v nemocnici ještě dalších pár neděl, abych viděl, co bude dál. Všechno se změnilo. Sefelt s Fredricksonem se nechali propustit "proti lékařskému doporučení" a dva dny po nich odešli tři další akuťáci a šest jich přeložili na jiné oddělení. Kolem našeho mejdanu a Billyho smrti se vedlo dlouhé vyšetřování, doktorovi oznámili, že přijmou jeho rezignaci, a doktor jim oznámil, že když ho chtějí dostat z nemocnice, tak ať to řeknou na rovinu a vyhodí ho.
Velká sestra si týden poležela a mezitím spravovala oddělení ta malá Japonečka od narušenejch; chlapi tak dostali příležitost změnit spoustu bodů denního řádu oddělení. Než se Velká sestra vrátila, dokázal Harding, že nám dokonce znova otevřeli koupelnu a rozdával tam teď voko a pokoušel se, aby jeho průzračný tenký hlásek zněl jako McMurphyho jarmareční halekání. Zrovna rozdával, když v zámku zarachotil sestřin klíč.
Vyšli jsme všichni na chodbu, abysme se jí zeptali na McMurphyho. Uskočila o dva kroky zpátky, když jsme se přiblížili, a na moment mě napadlo, že snad uteče. Obličej měla opuchlý a promodralý, po jedné straně znetvořený, takže měla jedno oko úplně zavřené, a kolem krku tlustý obvaz. A taky novou bílou uniformu. Několik chlapů při pohledu na její prsa roztáhlo pobaveně papuly; přestože tahle nová uniforma byla menší, upjatější a naškrobenější než její staré uniformy, skutečnost, že je ženská, už zakrýt nemohla.
Harding k ní s úsměvem přistoupil a zeptal se, co se stalo s Mackem.
Vytáhla z kapsy uniformy bloček a tužku a napsala: "Vrátí se," utrhla list a ukázala ho kolem dokola. Papírek se jí třepetal v ruce. "Jste si tím jistá?" chtěl vědět Harding, když si to přečet.
Slyšeli jsme všelijaké zvěsti; že u narušenejch srazil k zemi dva ošetřovatele, sebral jim klíče a utek z nemocnice, že ho poslali zpátky na pracovní farmu a dokonce, že sestra, která až do příchodu nového doktora měla řídit oddělení sama, podrobila McMurphyho svojí speciální terapii.
"Jste si tím naprosto jistá?" opakoval Harding.
Sestra znova vytáhla bloček. Byla v kloubech celá ztuhlá a její ruka, bělejší než kdy předtím, trhavé poskakovala nad bločkem jako ručka mechanické loutky cikánky, která vám za pár drobňáků naškrábe, co vás čeká a co vás nemine. "Ano, pane Hardingu," napsala. "Neříkala bych to, kdybych si tím nebyla jistá. Vrátí se."
Harding si přečet papírek a pak ho roztrhal a útržky vyhodil do vzduchu. Schoulila se do sebe a zdvihla ruku na ochranu pohmožděné strany obličeje. "Dámo, myslím, že jste prolhaná jak cikánská kůže," povídal jí Harding. Chvíli na něj zírala a ruka nad bločkem nakrátko zaváhala, ale pak zase blok a tužku zastrčila do kapsy bílého stejnokroje, obrátila se a šla na šestému.
"Hmm," povídal Harding, "tak mám dojem, že naše konverzace byla trochu nanicovatá. Ale co taky můžete písemně odpovědět, když vám někdo řekne, že jste prolhaný jak cikánská kůže?"
Dělala co mohla, aby svoje oddělení dostala zpátky do figury, ale neměla to lehké, poněvadž McMurphy byl všudypřítomný, dusal po chodbách, hlasité se chechtal při sezeních a zpíval si na latríně. Její bývalá moc ji opustila, papírky jí nebyly nic platné. Ztrácela svoje pacienty jednoho po druhém. Když zažádal o propuštění Harding a manželka si ho odvezla domů a George přeložili na jiné oddělení, zůstali jsme z party, která spolu byla na rybách, jenom tři - já, Martini a Scanlon.
Nechtělo se mi ještě odejít, poněvadž se mi zdála nějak nebezpečné sebejistá; měl jsem pocit, že se chystá ještě na jedno kolo, a chtěl jsem být u toho, kdyby k němu došlo. A jednou ráno, tři týdny potom, co nám McMurphy zmizel z očí, se vytasila se svým posledním trumfem.
Dveře oddělení se otevřely a černý frajeři přivezli vozík, který měl dole přivázanou cedulku, kde tlustýma černýma písmenama stálo: McMURPHY - RANDLE P. POOPERAČNÍ STAV. A pod tím bylo inkoustem připsáno: LOBOTOMIE.
Dotlačili vozík do denního pokoje a nechali ho stát při zdi vedle vegeťáků. Stáli jsme před vozíkem, četli ta slova na cedulce …
