Děkuji
Stvořil Bůh
stvořil Bůh ratolest
bych mohl věnce vázat
děkuji
děkuji za bolest
jež učí mne se tázat
děkuji
děkuji za nezdar
jenž naučí mne píli
bych mohl
bych mohl přinést dar
byť nezbývalo síly
děkuji děkuji děkuji
Děkuji
děkuji za slabost
jež pokoře mne učí
pokoře
pokoře pro radost
pokoře bez područí
děkuji
děkuji za slzy
ty naučí mne citu
k živým, již
k živým, již žalují
a křičí po soucitu
děkuji děkuji děkuji
Pro touhu
pro touhu po kráse
děkuji za ošklivost
za to že
za to že utká se
láska a nevraživost
pro sladkost
pro sladkost usnutí
děkuji za únavu
děkuji
za ohně vzplanutí
i za šumění splavu
děkuji děkuji děkuji
Děkuji
děkuji za žízeň
jež slabost prozradila
děkuji
děkuji za trýzeň
jež zdokonalí díla
za to že
za to že miluji
byť strach mi srdce svíral
Beránku
děkuji
marné jsi neumíral
děkuji děkuji děkuji
děkuji děkuji
— 1 —
Deštivý den
všechno už za své vzalo
deštivý den
slunce se ukázalo
jenom na malou chvíli
jedním víčkem
nahlédlo přes oponu
šedých mraků
dešťové víly
zamkly klíčkem
krabičku od bonbonů
plnou draků
sedmihlavých
Na krabičce od cigaret
slůvko - MILUJI
marně prosím dámy z karet
kéž se smilují
kéž aspoň na několik vteřin
přistoupí k oprýskaným dveřím
u kterých čekám
Deštivý den
civí mi do pokoje
deštivý den
příčina nepokoje
který pomalou chůzí
chodí kolem
na krku s flašinetem
rozladěným
s výrazem hrůzy
za mým stolem
usedl s parapletem
roztaženým
doširoka
Na krabičce od cigaret
slůvko - MILUJI
marně prosím dámy z karet
kéž se smilují
kéž aspoň na několik vteřin
přistoupí k oprýskaným dveřím
u kterých čekám
— 2 —
Divný kníže
Jel krajem divný kníže
a chrpy povadly
když z prstů koval mříže
a z paží zábradlí
on z vlasů pletl dráty
měl kasematy z dlaní
a hadry za brokáty
zlá slova místo zbraní
Kam šlápl vyrůstaly
jen ocúny a blín
když slzy nezůstaly
tak pomohl jim plyn
hnal vítr plevy s polí
a Kristus křičel z kříže
když rány léčil solí
ten prapodivný kníže
On pánem byl i sluhou
a svazek ortelů
si svázal černou stuhou
již smáčel v chanellu
a hluchá píseň slábla
když havran značil cestu
již pro potěchu ďábla
vyhlásil v manifestu
Měl místo básní spisy
a jako prózu mor
a potkany a krysy
a difosgen a chlor
měl klobouk z peří rajky
a s důstojností snoba
on vymýšlel si bajky
v nichž vítězila zloba
Měl pendrek místo práva
a statky pro gardu
v níž vrazi řvali sláva
pro rudou kokardu
on lidem spílal zrádců
psal hesla do podloubí
v nichž podle vkusu vládců
lež s neřestí se snoubí
Dál kníže nosí věnce
tou zemí zděšenou
on strach má za spojence
jde s hlavou svěšenou
a netuší že děti
z té země v které mrazí
prostě a bez závěti
mu jednou hlavu srazí
— 3 —
Karavana mraků
Slunce je zlatou skobou
na vobloze přibitý,
pod sluncem sedlo kožený
pod sedlem kůň, pod koněm
moje boty rozbitý
a starý ruce sedřený.
Dopředu jít
s tou karavanou mraků.
Schovat svou pleš
pod stetson děravý.
Jen kousek jít,
jen chvíli, do soumraku
až tam, kde svítí město
město bělavý.
Vítr si tiše hvízdá
po silnici spálený,
v tom městě nikdo nezdraví.
Šerif i soudce - gangsteři
voba řádně zvolení
a lidi strachem nezdravý.
Sto cizejch zabíječů
s pistolema skotačí
a zákon džungle panuje
Provazník plete smyčky
hrobař kopat nestačí
a truhlář rakve hobluje.
V městě je řád
a pro každého práce.
Buď ještě rád
když huba voněmí,
může tě hřát
že nejsi na voprátce
nebo že neležíš
pár inchů pod zemí
Slunce je zlatou skobou
na vobloze přibitý,
pod sluncem sedlo kožený
pod sedlem kůň, pod koněm
moje boty rozbitý
a starý ruce sedřený.
Pryč odtud jít
s tou karavanou mraků,
kde tichej dům
a pušky rezaví
orat a sít
od rána do soumraku
a nechat zapomenout
srdce bolavý.
— 4 —
Lásko
Pár zbytků pro krysy
na misce od guláše
milostné dopisy
s partií mariáše
před cestou dalekou
zpocený boty zujem
a potom pod dekou
sníme když onanujem
Lásko zavři se do pokoje
lásko válka je holka moje
s ní se miluju
když noci si krátím
lásko máš slunce na vějíři
lásko dvě třešně na talíři,
ty ti daruji
až jednou se vrátím.
Dvacet let necelých
odznáček na baretu
s úsměvem dospělých
vytáhnem cigaretu
v opasku u boku
nabitou parabelu
zpíváme do kroku
pár metrů od bordelu.
Lásko zavři se do pokoje
lásko válka je holka moje
s ní se miluju
když noci si krátím
lásko máš slunce na vějíři
lásko dvě třešně na talíři,
ty ti daruji
až jednou se vrátím.
Pár zbytků pro krysy
a taška na patrony,
latrína s nápisy
jež nejsou pro matróny
není čas na spaní
smrtka nám drtí palce
nežli se zchlastaní
svalíme na kavalce
— 5 —
Lilie
Než zavřel bránu
oděl se do oceli
a zhasil svíci
bylo už k ránu
políbil na posteli
svou ženu spící
spala jak víla
jen vlasy halily ji
jak zlatá žíla
jak jitra v Kastilii
něžná a bílá
jak rosa na lilii
jak luna bdící
Jen mraky šedé
a ohně na pahorcích
svědkové němí
lilie bledé
svítily na pahorcích
když táhli zemí
polnice břeskné
vojácká melodie
potoky teskné
to koně zkalily je
a krev se leskne
když padla na lilie
kapkami třemi
Dozrály trnky
zvon zvoní na neděli
a čas se vleče
rezavé skvrnky
zůstaly na čepeli
u jílce meče
s rukama v týle
jdou vdovy alejemi
za dlouhé chvíle
zdobí se liliemi
lilie bílé
s rudými krůpějemi
trhají v kleče
— 6 —
Synonymická
Armáda míru proudí ulicemi
na líci úsměv vlajky v pravicích
veslaři v šiku s osmiveslicemi
vápenici s vápnem na nohavicích
A já jdu s nimi a jsem dojatej
a samou radostí bych juchal
ač zcela lysý - přece chlupatej
ač bez čichu - jsem přece čmuchal
Armáda kráčí ve volání slávy
s praporem míru v boji kaleném
hasiči v přilbách lidé z lesní správy
za nimi jde vojsko v šatě zeleném
A já jdu s nimi v masce mazáka
a já jdu s nimi jako hajnej
mne v knastu znají jako bomzáka
a v civilu jsem prostě tajnej
Jde předvoj zítřka v šatě úředníků
vždy hledět vpřed a nikdy dozadu!
jdu s nimi též ač stojím na chodníku
na vycházku kráčím nebo do sadu
Po parcích slídím hraju hlídače
nechtěje abych ňákou slízl
já nosím hrdé jméno práskače
a moje příjmení je fízl
Nesmíš se dáti špatnou cestou zlákat
náš nový svět se zítra narodí
posiluj mír! - jen tak se můžeš flákat
k shánění má čas jen ten kdo marodí
V čekárně tiše vrčí vysavač
to čistí uklízečka běhoun
někdo mne zná pod jménem udavač
a jiný pod přezdívkou špehoun
Armáda míru: miliony strýčků
tisíce známých: samí zloději
zářivý zástup malých zlodějíčků
vítajících příchod nových nadějí
A já jdu s nimi nejsem outsider
ač sedím v baru piju tramín
já získal profil jako Brettschneider
a dneska říkají mi KaMin*
Nadešel čas a voní galejemi
jsme předvoj lidu panstvo z podruhů
pochodeň pupků bachor s idejemi
pro tebe a pro mne pro nás soudruhu
Kdo nejde s námi - ten je rozvraceč
kdo proti nám - je lump a břídil
jsme s vámi! - špicl špeh a donašeč
konfident informant a slídil
(*KaMin = Kapitán Minařík)
— 7 —
Marat ve vaně
(Úloha osobnosti v dějinách sestává prakticky
z ochoty dotyčné osobnosti zemřít
nebo nechat se zabít dříve,
než stačila odvolat)
Pohled se odvrátí
Koperník v sutaně
Smrtka si obrátí
Marata ve vaně
stránka se otáčí
Koniáš zatleská
Gogh leží v bodláčí
smrt bývá nehezká
Laskavé šero
vám přikryje tvář
s grimasou hrůzy
ruka jež před chvílí
hladila ramena
zkameněla
na nic je pero
a k ničemu snář
zemřely Múzy
to že se nestřílí
smrt jenom znamená
pro anděla
Písnička dozněla
bytem je šatlava
před vraty kostela
uvidíš Václava
drží se klepadla
hrobař si ruce mne
odhoďte zrcadla
není to dojemné
Cromwell má namále
Hus čeká na kata
Smrtka má korále
korále ze zlata
kříž staví Kristovi
Spartakus bez meče
ranami nachoví
dívej se člověče
Laskavé šero
vám přikryje tvář
s grimasou hrůzy
ruka jež před chvílí
hladila ramena
zkameněla
na nic je pero
a k ničemu snář
zemřely Múzy
to že se nestřílí
smrt jenom znamená
pro anděla
Johanku stříhají
ruka je zemdlená
pacholci říhají
ocel je kalena
pan Lincoln v divadle
dívá se na scénu
Smrt sedí v propadle
oděná v saténu
Jesenin opilý
chystá si oprátku
Puškin si zastřílí
Tyl píše pohádku
vidíš Fra Filipa
krev plivá do barvy
Gerarda Philipa
Smrtka si obarví
Laskavé šero
vám přikryje tvář
s grimasou hrůzy
ruka jež před chvílí
hladila ramena
zkameněla
na nic je pero
a k ničemu snář
zemřely Múzy
to že se nestřílí
smrt jenom znamená
pro anděla
Kennedy ve voze
proklíná raracha
pohřebním na voze
uvidíš Palacha...
— 8 —
Nechej ho spát
Usnul tu na zemi
pokryté sazemi
hlavu má opřenu
obočím o stěnu
nechce se mstít
nechce se mstít
Bezvládnou pravici
složenou v břidlici
sní že jí přinese
korunu Ramsese
když bude chtít
když bude chtít
Nechej ho spát
ať neví o ničem
nechej ho spát
na prsou s čedičem
dlouho byl nezvěstný
neznámý pocestný
nechej ho spát
nechej ho spát
V rozkvetlém konopí
lehce ji uchopí
na počest shledání
stařenám zabrání
držeti půst
držeti půst
V levici pod hlavou
obálku špinavou
na konci dopisu
namísto podpisu
otisky úst
otisky úst
Nechej ho spát
ať neví o ničem
nechej ho spát
na prsou s čedičem
dlouho byl nezvěstný
neznámý pocestný
nechej ho spát
nechej ho spát
Na konci ulice
spálené vesnice
z cihel a ze zdiva
tiše se ozývá
pískot myši
pískot myši
Usnul tu na zemi
pokryté sazemi
s otvorem ve spánku
volání skřivánků
neuslyší
neuslyší
Nechej ho spát
ať neví o ničem
nechej ho spát
na prsou s čedičem
dlouho byl nezvěstný
neznámý pocestný
nechej ho spát
nechej ho spát
— 9 —
Srdce a kříž
Kotvu mi dala
a srdce a kříž
že prý mě ochrání
až budu v poli
pak se mi vzdala
a noc byla skrýš
polštářem svítání
peřinou stvoly
Nad horizontem
dva paprsky slunce
až zaplanou
na krku srdce
a nad sebou kříž
budu mít
potom neplač Kamilo
potom neplač Kamilo
najdi si někoho
kdo tě snad nežli já víc
bude chtít
Viděl jsem rybáře
nad člunem stál
za bouře na moři
kotva šla ke dnu
z řetízku zpod tváře
kotvu jsem sňal
svět se snad nezboří
vždyť měl jen jednu
Nad horizontem
dva paprsky slunce
až zaplanou
na krku srdce
a nad sebou kříž
budu mít
potom neplač Kamilo
potom neplač Kamilo
najdi si někoho
kdo tě snad nežli já víc
bude chtít
Výložky zlatil
jen zvířený prach
písek byl cínový
než jsme ho přešli
křížek jsem ztratil
a s ním i svůj strach
nedal bych za nový
zlámanou grešli
Nad horizontem
dva paprsky slunce
až zaplanou
na krku srdce
a nad sebou kříž
budu mít
potom neplač Kamilo
potom neplač Kamilo
najdi si někoho
kdo tě snad nežli já víc
bude chtít
Zvedl jsem zraky
a tiše se smál
záblesk vtom zasvítil
v prsou mě píchlo
tam kde jsou mraky
můj anděl mě zval
bolest jsem necítil
pak všechno ztichlo
Nad horizontem
dva paprsky slunce
až zaplanou
na krku srdce
a nad sebou kříž
budu mít
potom neplač Kamilo
potom neplač Kamilo
najdi si někoho
kdo tě snad nežli já víc
bude chtít
— 10 —
Píseň o klice
(z nedokončeného muzikálu Krylovy bajky)
Běžel podle stoky
kliku v ruce svíral
z dveří které asi
nikam nevedou
z dveří které roky
nikdo neotvíral
z dveří z kterých vlasy
voní koledou
Sáhl si na kliku
uslyšel zvony jež
ve starém kostele
zvonily celou
zvonily Suliku
jako když naliješ
do chladné postele
kořalku vřelou
Slyšel hukot vody
slyšel plakat muže
slyšel tlouci srdce
nenarozených
slyšel vrzat schody
slyšel trhat růže
slyšel tleskat ruce
v halách kamenných
V uších mu hučely
filmové kamery
polibky milenců
šumění deště
výkřiky veselí
pláč z linky důvěry
a...
bůhví co ještě
Ležel mezi květy
za kamenným mostem
na bubínky uší
svět mu bubnoval
slyšel plakat světy
byly jeho hostem
věděl co se sluší
nevyrušoval
Vrátil se ke vratům
jež nikam nevedou
s dřevěnou petlicí
zpuchřelou shnilou kliku
dal štěňatům
v záhonu s rezedou
natrhal kytici
pro svoji milou
— 11 —
Plaváček
Tiché listy lísek
třetí kniha běd
jako v zubech písek
skřípou slova vět
šarlat vlčích máků
v němém osení
ztichly hlasy ptáků
v mlčení
Světlebledým nebem
svítí větve bříz
pole voní chlebem
z jedovatých hlíz
ticho s hlavou vlčí
v době po moru
lidé kteří mlčí
v hovoru
Vodní tříšť břehy třísni
kde se proud řeky kroutí
matka loučí se písni
s princem v košíku z proutí
tichý pláč skryje houští
košík proudem když pouští
snad pak nad hrází bobří
najdou rybáři dobří
malého krále
S přeslazenou slinou
v koutku rybích úst
tiše léta plynou
slyšíš trávu růst
zrazeni se krčí
v hrubém oděvu
lidé kteří mlčí
ve zpěvu
Řeky plné vorů
místo vody kal
z šumějících borů
mrtvé vrchy skal
a jen šepot syčí
křídlem kačením
v zemi která křičí
mlčením
Spěje proud dlouhou poutí
moři vstříc krajem mírným
nese dál lodku z proutí
k hladinám nedozírným
k hřbetům vln s bílou krajkou
k fregatám s carskou vlajkou
a pak pod přídí ostrou
zmizí koš s bílou kostrou
malého krále
— 12 —
Prsten s kamejí
Prosím jen vteřinu
popřej mi slyšení
pro zbytek kopretiny
zkus ještě vstát
přes hlavu peřinu
to není řešení
popřej mi slyšení
nebudu lhát
Tabulky okenní
uvidí později
jak s tebou do povlaků
ulehne pláč
na jiné řešení
na novou naději
prstenu s kamejí
budeš se ptát
Přišel jsem poprosit
abys mi prominula
chtěl jsem si vyprosit
polibek slíbený odminula
teď však mě vítají
zavřené okenice
hodiny sčítají
kolikrát volal jsem ze silnice
Prosím jen na chvíli
staň se tím obrazem
na jehož objevení
čekám tu sám
půlnoční motýly
pošlu ti se vzkazem
staň se tím obrazem
pro zlatej rám
staň se tím obrazem
pro zlatej rám
— 13 —
Rakovina
Zní hlasy soudních znalců
a padlých andělů
řvou ústa slavných starců
z reklamních panelů
a jaro karty míchá
pro záda shrbená
a přetěžko se dýchá
a svítí červená
V tom jaru listy žloutnou
a sněží do květin
a hrůza chodí s loutnou
a s věncem kopretin
té loutně struny chybí
a stvůra bez tváře
spár dravce - tlama rybí
si hýká z oltáře
Že blázni pošetilí
jsou na oprátce
dnes vládce zavraždili
ať žije vládce
tryznu mu vypravili
a jde se dál
dnes krále popravili
ať žije král
Jak tóny kravských zvonců
zní stránky pamfletů
lze dobrati se konců
být stádem Hamletů
být každý sobě drábem
to mnohé přehluší
však vápno neseškrábem
když vězí na duši
Je večer v sálech hrají
pár dalších premiér
jak loni třešně zrají
a štěká teriér
a znovu ptáci vzlétnou
výš k slunci! Poslepu!!
To léto chodí s flétnou
a sahá po tepu
Že blázni pošetilí
jsou na oprátce
dnes vládce zavraždili
ať žije vládce
tryznu mu vypravili
a jde se dál
dnes krále popravili
ať žije král
Je známo čí je vina
to hraní s kostrami
má jméno Rakovina
a voní astrami
kůň běží bez udidla
kouř štípe do očí
hrajem si na pravidla
a deska přeskočí
přeskočí
přeskočí
— 14 —
