Podpořte LD sdílením:
Ukázky
Děkuji
Stvořil Bůh stvořil Bůh ratolest bych mohl věnce vázat děkuji děkuji za bolest jež učí mne se tázat děkuji děkuji za nezdar jenž naučí mne píli bych mohl bych mohl přinést dar byť nezbývalo síly děkuji děkuji děkuji Děkuji děkuji za slabost jež pokoře mne učí pokoře pokoře pro radost pokoře bez područí děkuji děkuji za slzy ty naučí mne citu k živým, již k živým, již žalují a křičí po soucitu děkuji děkuji děkuji Pro touhu pro touhu po kráse děkuji za ošklivost za to že za to že utká se láska a nevraživost pro sladkost pro sladkost usnutí děkuji za únavu děkuji za ohně vzplanutí i za šumění splavu děkuji děkuji děkuji Děkuji děkuji za žízeň jež slabost prozradila děkuji děkuji za trýzeň jež zdokonalí díla za to že za to že miluji byť strach mi srdce svíral Beránku děkuji marné jsi neumíral děkuji děkuji děkuji děkuji děkuji
— 1 —
Deštivý den
všechno už za své vzalo
deštivý den
slunce se ukázalo
jenom na malou chvíli
jedním víčkem
nahlédlo přes oponu
šedých mraků
dešťové víly
zamkly klíčkem
krabičku od bonbonů
plnou draků
sedmihlavých
Na krabičce od cigaret
slůvko - MILUJI
marně prosím dámy z karet
kéž se smilují
kéž aspoň na několik vteřin
přistoupí k oprýskaným dveřím
u kterých čekám
Deštivý den
civí mi do pokoje
deštivý den
příčina nepokoje
který pomalou chůzí
chodí kolem
na krku s flašinetem
rozladěným
s výrazem hrůzy
za mým stolem
usedl s parapletem
roztaženým
doširoka
Na krabičce od cigaret
slůvko - MILUJI
marně prosím dámy z karet
kéž se smilují
kéž aspoň na několik vteřin
přistoupí k oprýskaným dveřím
u kterých čekám
— 2 —
Divný kníže
Jel krajem divný kníže a chrpy povadly když z prstů koval mříže a z paží zábradlí on z vlasů pletl dráty měl kasematy z dlaní a hadry za brokáty zlá slova místo zbraní Kam šlápl vyrůstaly jen ocúny a blín když slzy nezůstaly tak pomohl jim plyn hnal vítr plevy s polí a Kristus křičel z kříže když rány léčil solí ten prapodivný kníže On pánem byl i sluhou a svazek ortelů si svázal černou stuhou již smáčel v chanellu a hluchá píseň slábla když havran značil cestu již pro potěchu ďábla vyhlásil v manifestu Měl místo básní spisy a jako prózu mor a potkany a krysy a difosgen a chlor měl klobouk z peří rajky a s důstojností snoba on vymýšlel si bajky v nichž vítězila zloba Měl pendrek místo práva a statky pro gardu v níž vrazi řvali sláva pro rudou kokardu on lidem spílal zrádců psal hesla do podloubí v nichž podle vkusu vládců lež s neřestí se snoubí Dál kníže nosí věnce tou zemí zděšenou on strach má za spojence jde s hlavou svěšenou a netuší že děti z té země v které mrazí prostě a bez závěti mu jednou hlavu srazí
— 3 —
Karavana mraků
Slunce je zlatou skobou na vobloze přibitý, pod sluncem sedlo kožený pod sedlem kůň, pod koněm moje boty rozbitý a starý ruce sedřený. Dopředu jít s tou karavanou mraků. Schovat svou pleš pod stetson děravý. Jen kousek jít, jen chvíli, do soumraku až tam, kde svítí město město bělavý. Vítr si tiše hvízdá po silnici spálený, v tom městě nikdo nezdraví. Šerif i soudce - gangsteři voba řádně zvolení a lidi strachem nezdravý. Sto cizejch zabíječů s pistolema skotačí a zákon džungle panuje Provazník plete smyčky hrobař kopat nestačí a truhlář rakve hobluje. V městě je řád a pro každého práce. Buď ještě rád když huba voněmí, může tě hřát že nejsi na voprátce nebo že neležíš pár inchů pod zemí Slunce je zlatou skobou na vobloze přibitý, pod sluncem sedlo kožený pod sedlem kůň, pod koněm moje boty rozbitý a starý ruce sedřený. Pryč odtud jít s tou karavanou mraků, kde tichej dům a pušky rezaví orat a sít od rána do soumraku a nechat zapomenout srdce bolavý.
— 4 —
Lásko
Pár zbytků pro krysy na misce od guláše milostné dopisy s partií mariáše před cestou dalekou zpocený boty zujem a potom pod dekou sníme když onanujem Lásko zavři se do pokoje lásko válka je holka moje s ní se miluju když noci si krátím lásko máš slunce na vějíři lásko dvě třešně na talíři, ty ti daruji až jednou se vrátím. Dvacet let necelých odznáček na baretu s úsměvem dospělých vytáhnem cigaretu v opasku u boku nabitou parabelu zpíváme do kroku pár metrů od bordelu. Lásko zavři se do pokoje lásko válka je holka moje s ní se miluju když noci si krátím lásko máš slunce na vějíři lásko dvě třešně na talíři, ty ti daruji až jednou se vrátím. Pár zbytků pro krysy a taška na patrony, latrína s nápisy jež nejsou pro matróny není čas na spaní smrtka nám drtí palce nežli se zchlastaní svalíme na kavalce
— 5 —
Lilie
Než zavřel bránu oděl se do oceli a zhasil svíci bylo už k ránu políbil na posteli svou ženu spící spala jak víla jen vlasy halily ji jak zlatá žíla jak jitra v Kastilii něžná a bílá jak rosa na lilii jak luna bdící Jen mraky šedé a ohně na pahorcích svědkové němí lilie bledé svítily na pahorcích když táhli zemí polnice břeskné vojácká melodie potoky teskné to koně zkalily je a krev se leskne když padla na lilie kapkami třemi Dozrály trnky zvon zvoní na neděli a čas se vleče rezavé skvrnky zůstaly na čepeli u jílce meče s rukama v týle jdou vdovy alejemi za dlouhé chvíle zdobí se liliemi lilie bílé s rudými krůpějemi trhají v kleče
— 6 —
Synonymická
Armáda míru proudí ulicemi na líci úsměv vlajky v pravicích veslaři v šiku s osmiveslicemi vápenici s vápnem na nohavicích A já jdu s nimi a jsem dojatej a samou radostí bych juchal ač zcela lysý - přece chlupatej ač bez čichu - jsem přece čmuchal Armáda kráčí ve volání slávy s praporem míru v boji kaleném hasiči v přilbách lidé z lesní správy za nimi jde vojsko v šatě zeleném A já jdu s nimi v masce mazáka a já jdu s nimi jako hajnej mne v knastu znají jako bomzáka a v civilu jsem prostě tajnej Jde předvoj zítřka v šatě úředníků vždy hledět vpřed a nikdy dozadu! jdu s nimi též ač stojím na chodníku na vycházku kráčím nebo do sadu Po parcích slídím hraju hlídače nechtěje abych ňákou slízl já nosím hrdé jméno práskače a moje příjmení je fízl Nesmíš se dáti špatnou cestou zlákat náš nový svět se zítra narodí posiluj mír! - jen tak se můžeš flákat k shánění má čas jen ten kdo marodí V čekárně tiše vrčí vysavač to čistí uklízečka běhoun někdo mne zná pod jménem udavač a jiný pod přezdívkou špehoun Armáda míru: miliony strýčků tisíce známých: samí zloději zářivý zástup malých zlodějíčků vítajících příchod nových nadějí A já jdu s nimi nejsem outsider ač sedím v baru piju tramín já získal profil jako Brettschneider a dneska říkají mi KaMin* Nadešel čas a voní galejemi jsme předvoj lidu panstvo z podruhů pochodeň pupků bachor s idejemi pro tebe a pro mne pro nás soudruhu Kdo nejde s námi - ten je rozvraceč kdo proti nám - je lump a břídil jsme s vámi! - špicl špeh a donašeč konfident informant a slídil (*KaMin = Kapitán Minařík)
— 7 —
Marat ve vaně
(Úloha osobnosti v dějinách sestává prakticky z ochoty dotyčné osobnosti zemřít nebo nechat se zabít dříve, než stačila odvolat) Pohled se odvrátí Koperník v sutaně Smrtka si obrátí Marata ve vaně stránka se otáčí Koniáš zatleská Gogh leží v bodláčí smrt bývá nehezká Laskavé šero vám přikryje tvář s grimasou hrůzy ruka jež před chvílí hladila ramena zkameněla na nic je pero a k ničemu snář zemřely Múzy to že se nestřílí smrt jenom znamená pro anděla Písnička dozněla bytem je šatlava před vraty kostela uvidíš Václava drží se klepadla hrobař si ruce mne odhoďte zrcadla není to dojemné Cromwell má namále Hus čeká na kata Smrtka má korále korále ze zlata kříž staví Kristovi Spartakus bez meče ranami nachoví dívej se člověče Laskavé šero vám přikryje tvář s grimasou hrůzy ruka jež před chvílí hladila ramena zkameněla na nic je pero a k ničemu snář zemřely Múzy to že se nestřílí smrt jenom znamená pro anděla Johanku stříhají ruka je zemdlená pacholci říhají ocel je kalena pan Lincoln v divadle dívá se na scénu Smrt sedí v propadle oděná v saténu Jesenin opilý chystá si oprátku Puškin si zastřílí Tyl píše pohádku vidíš Fra Filipa krev plivá do barvy Gerarda Philipa Smrtka si obarví Laskavé šero vám přikryje tvář s grimasou hrůzy ruka jež před chvílí hladila ramena zkameněla na nic je pero a k ničemu snář zemřely Múzy to že se nestřílí smrt jenom znamená pro anděla Kennedy ve voze proklíná raracha pohřebním na voze uvidíš Palacha...
— 8 —
Nechej ho spát
Usnul tu na zemi
pokryté sazemi
hlavu má opřenu
obočím o stěnu
nechce se mstít
nechce se mstít
Bezvládnou pravici
složenou v břidlici
sní že jí přinese
korunu Ramsese
když bude chtít
když bude chtít
Nechej ho spát
ať neví o ničem
nechej ho spát
na prsou s čedičem
dlouho byl nezvěstný
neznámý pocestný
nechej ho spát
nechej ho spát
V rozkvetlém konopí
lehce ji uchopí
na počest shledání
stařenám zabrání
držeti půst
držeti půst
V levici pod hlavou
obálku špinavou
na konci dopisu
namísto podpisu
otisky úst
otisky úst
Nechej ho spát
ať neví o ničem
nechej ho spát
na prsou s čedičem
dlouho byl nezvěstný
neznámý pocestný
nechej ho spát
nechej ho spát
Na konci ulice
spálené vesnice
z cihel a ze zdiva
tiše se ozývá
pískot myši
pískot myši
Usnul tu na zemi
pokryté sazemi
s otvorem ve spánku
volání skřivánků
neuslyší
neuslyší
Nechej ho spát
ať neví o ničem
nechej ho spát
na prsou s čedičem
dlouho byl nezvěstný
neznámý pocestný
nechej ho spát
nechej ho spát
— 9 —
Srdce a kříž
Kotvu mi dala
a srdce a kříž
že prý mě ochrání
až budu v poli
pak se mi vzdala
a noc byla skrýš
polštářem svítání
peřinou stvoly
Nad horizontem
dva paprsky slunce
až zaplanou
na krku srdce
a nad sebou kříž
budu mít
potom neplač Kamilo
potom neplač Kamilo
najdi si někoho
kdo tě snad nežli já víc
bude chtít
Viděl jsem rybáře
nad člunem stál
za bouře na moři
kotva šla ke dnu
z řetízku zpod tváře
kotvu jsem sňal
svět se snad nezboří
vždyť měl jen jednu
Nad horizontem
dva paprsky slunce
až zaplanou
na krku srdce
a nad sebou kříž
budu mít
potom neplač Kamilo
potom neplač Kamilo
najdi si někoho
kdo tě snad nežli já víc
bude chtít
Výložky zlatil
jen zvířený prach
písek byl cínový
než jsme ho přešli
křížek jsem ztratil
a s ním i svůj strach
nedal bych za nový
zlámanou grešli
Nad horizontem
dva paprsky slunce
až zaplanou
na krku srdce
a nad sebou kříž
budu mít
potom neplač Kamilo
potom neplač Kamilo
najdi si někoho
kdo tě snad nežli já víc
bude chtít
Zvedl jsem zraky
a tiše se smál
záblesk vtom zasvítil
v prsou mě píchlo
tam kde jsou mraky
můj anděl mě zval
bolest jsem necítil
pak všechno ztichlo
Nad horizontem
dva paprsky slunce
až zaplanou
na krku srdce
a nad sebou kříž
budu mít
potom neplač Kamilo
potom neplač Kamilo
najdi si někoho
kdo tě snad nežli já víc
bude chtít
— 10 —
Píseň o klice
(z nedokončeného muzikálu Krylovy bajky) Běžel podle stoky kliku v ruce svíral z dveří které asi nikam nevedou z dveří které roky nikdo neotvíral z dveří z kterých vlasy voní koledou Sáhl si na kliku uslyšel zvony jež ve starém kostele zvonily celou zvonily Suliku jako když naliješ do chladné postele kořalku vřelou Slyšel hukot vody slyšel plakat muže slyšel tlouci srdce nenarozených slyšel vrzat schody slyšel trhat růže slyšel tleskat ruce v halách kamenných V uších mu hučely filmové kamery polibky milenců šumění deště výkřiky veselí pláč z linky důvěry a... bůhví co ještě Ležel mezi květy za kamenným mostem na bubínky uší svět mu bubnoval slyšel plakat světy byly jeho hostem věděl co se sluší nevyrušoval Vrátil se ke vratům jež nikam nevedou s dřevěnou petlicí zpuchřelou shnilou kliku dal štěňatům v záhonu s rezedou natrhal kytici pro svoji milou
— 11 —
Plaváček
Tiché listy lísek třetí kniha běd jako v zubech písek skřípou slova vět šarlat vlčích máků v němém osení ztichly hlasy ptáků v mlčení Světlebledým nebem svítí větve bříz pole voní chlebem z jedovatých hlíz ticho s hlavou vlčí v době po moru lidé kteří mlčí v hovoru Vodní tříšť břehy třísni kde se proud řeky kroutí matka loučí se písni s princem v košíku z proutí tichý pláč skryje houští košík proudem když pouští snad pak nad hrází bobří najdou rybáři dobří malého krále S přeslazenou slinou v koutku rybích úst tiše léta plynou slyšíš trávu růst zrazeni se krčí v hrubém oděvu lidé kteří mlčí ve zpěvu Řeky plné vorů místo vody kal z šumějících borů mrtvé vrchy skal a jen šepot syčí křídlem kačením v zemi která křičí mlčením Spěje proud dlouhou poutí moři vstříc krajem mírným nese dál lodku z proutí k hladinám nedozírným k hřbetům vln s bílou krajkou k fregatám s carskou vlajkou a pak pod přídí ostrou zmizí koš s bílou kostrou malého krále
— 12 —
Prsten s kamejí
Prosím jen vteřinu popřej mi slyšení pro zbytek kopretiny zkus ještě vstát přes hlavu peřinu to není řešení popřej mi slyšení nebudu lhát Tabulky okenní uvidí později jak s tebou do povlaků ulehne pláč na jiné řešení na novou naději prstenu s kamejí budeš se ptát Přišel jsem poprosit abys mi prominula chtěl jsem si vyprosit polibek slíbený odminula teď však mě vítají zavřené okenice hodiny sčítají kolikrát volal jsem ze silnice Prosím jen na chvíli staň se tím obrazem na jehož objevení čekám tu sám půlnoční motýly pošlu ti se vzkazem staň se tím obrazem pro zlatej rám staň se tím obrazem pro zlatej rám
— 13 —
Rakovina
Zní hlasy soudních znalců
a padlých andělů
řvou ústa slavných starců
z reklamních panelů
a jaro karty míchá
pro záda shrbená
a přetěžko se dýchá
a svítí červená
V tom jaru listy žloutnou
a sněží do květin
a hrůza chodí s loutnou
a s věncem kopretin
té loutně struny chybí
a stvůra bez tváře
spár dravce - tlama rybí
si hýká z oltáře
Že blázni pošetilí
jsou na oprátce
dnes vládce zavraždili
ať žije vládce
tryznu mu vypravili
a jde se dál
dnes krále popravili
ať žije král
Jak tóny kravských zvonců
zní stránky pamfletů
lze dobrati se konců
být stádem Hamletů
být každý sobě drábem
to mnohé přehluší
však vápno neseškrábem
když vězí na duši
Je večer v sálech hrají
pár dalších premiér
jak loni třešně zrají
a štěká teriér
a znovu ptáci vzlétnou
výš k slunci! Poslepu!!
To léto chodí s flétnou
a sahá po tepu
Že blázni pošetilí
jsou na oprátce
dnes vládce zavraždili
ať žije vládce
tryznu mu vypravili
a jde se dál
dnes krále popravili
ať žije král
Je známo čí je vina
to hraní s kostrami
má jméno Rakovina
a voní astrami
kůň běží bez udidla
kouř štípe do očí
hrajem si na pravidla
a deska přeskočí
přeskočí
přeskočí
— 14 —
Informace
O autorovi
Bibliografické údaje
- Autor: Karel Kryl
- Jazyk: Čeština
- Rok vydání: 1995
- Žánr(y): zpěvník, poezie
