8. kapitola
K uším naší autorky se doneslo, že celá Bridgertonova rodina (a k tomu jeden vévoda!) se v sobotu vydala na výlet do Greenwiche. Shora uvedený vévoda se prý, společně s jistým členem Bridgertonovy rodiny, vrátil do Londýna promáčený na kůži.
SPOLEČENSKÉ NOVINY LADY WHISTLEDOWNOVÉ, 3. KVĚTNA 1813
„Jestli se mi ještě jednou omluvíte,“ konstatoval Simon s rukama pod hlavou, „nejspíš vás budu muset zabít.“
Daphne po něm šlehla popuzeným pohledem ze skládacího lehátka na malé jachtě, která vezla celou rodinu a samozřejmě i vévodu do Greenwiche. „Odpusťte mi mou zdvořilost, že jsem se omluvila za to, jak s vámi matka manipulovala. Myslela jsem, že cílem naší malé šarády je chránit vás před matkami, které vám dohazují dcery.“
Simon nad její poznámkou mávl rukou a zabořil se hlouběji do lehátka. „Byl by to problém jen tehdy, kdyby se mi to nelíbilo.“
Daphne si ho překvapeně měřila. „Aha,“ poznamenala (hloupě, podle jejího názoru). „To je od vás milé.“
Zasmál se. „Vlastně mě baví plout na lodi, i když je to jen do Greenwiche. Navíc mě po takové době na moři docela láká návštěva královské observatoře. Chci vidět Greenwichský poledník.“ Nadzvedl hlavu jejím směrem. „Víte něco o navigaci lodí a zeměpisných délkách?“
Zavrtěla hlavou. „Bohužel dost málo. Musím přiznat, že si dokonce nejsem a ani jistá, co to ten Greenwichský poledník je.“
„Je to místo, odkud se měří všechny zeměpisné délky. Kdysi námořníci a natavigátoři počítali délkovou vzdálenost z místa vyplutí, ale v minulém století královský astronom rozhodl, že udělá z Greenwiche výchozí bod.“
Daphne nadzvedla obočí. „Nemyslíte, že to od nás zní trochu sebejistě prohlásit se za střed světa?“
„Když se někdo snaží orientovat na širém moři, je docela praktické mít společný mezinárodní bod.“
Stále vypadala pochybovačně. „Takže s Greenwichem všichni prostě souhlasili? Těžko můžu uvěřit, že Francouzi netrvali na Paříži a papež by jistě volil Řím…“
„No, přesně řečeno o to vlastně nebyl souhlas,“ zasmál se. „K žádné oficiální dohodě nedošlo, jestli myslíte tohle. Ale královská observatoř každoročně vydává vynikající soubor přehledů a map – říká se tomu Námořnický almanach. Kdyby se bez něj nějaký námořník pokusil přeplout oceán, musel by být blázen. A protože Námořnický almanach měří zeměpisné délky od Greenwiche jako nuly… tak se s tím všichni ostatní smířili.“
„Asi se v tom docela a vyznáte.“
Pokrčil rameny. „Když strávíte hodně času na lodi, něco se naučíte.“
„Takovéhle věci se člověk v Bridgertonově školce bohužel nedozvěděl.“ Naklonila hlavu na stranu v sebepodceňujícím gestu. „Většina mé výuky se omezila na to, co znala moje guvernantka.“
„Škoda,“ zamumlal. Pak se zeptal: „Nic víc?“
„Když mě něco zaujalo, našla jsem si obvykle v naší knihovně pár knížek.“
„
„Pak bych se vsadil, že vaše zájmy nespočívají v teoretické matematice.“
Zasmála se. Jako u vás, myslíte? To sotva. Matka vždycky říká, že jsem s počítáním naštíru.“
Simon zamrkal. Já vím, já vím,“ nepřestávala se usmívat. „Vy, co vynikáte v aritmetice, prostě nechápete, jak se my, obyčejní smrtelníci, můžeme dívat na sloupec čísel a neznat okamžitě odpověď nebo aspoň postup jak se áobrat odpovědi. Colin je úplně stejný.“
Usmál se, protože měla naprostou pravdu. Jaké předměty tedy máte ráda?“
„Dějepis a literaturu. Což je štěstí, protože na tohle téma máme nekonečné množství knížek.“
Znovu si usrkl limonády. „Nikdy jsem dějepis zvlášť nemiloval.“
„Opravdu? Proč ne?“
Simon chvíli přemítal, jestli jeho nedostatek nadšení pro historii nepramení z nechuti k vévodství a všem tradicím, které ho obklopují. Jeho otec se tolik zajímal o titul…
Ale nahlas pouze řekl: „Vlastně nevím. Jen ho prostě nemám rád.“
Na několik okamžiků je obklopilo přátelské ticho, pouze jemný říční vánek jim čechral vlasy. Pak se Daphne usmála. „Už se nebudu znovu omlouvat, protože se mi život moc líbí, než abych ho zbůhdarma obětovala do vašich rukou. Jsem ale ráda, že vám nevadí, že vás matka donutila, abyste …
